S prokrastinací se potýká 95 % vysokoškolských studentů. Nahrává jí větší svoboda rozhodování i rozvoj sociálních sítí
Téměř třetina populace prokrastinuje, vyplývá z posledních zjištění vědců z Univerzity v Calgary. Studenti se dle výzkumu potýkají s prokrastinací dokonce až v 95 % případů. Trend prokrastinace navíc podle dlouhodobých údajů roste. Zatímco před 40 lety se s chorobným odkládáním věcí setkalo necelých 5 % lidí, dnes se s prokrastinací potýká téměř 30 % populace. Prokrastinace přitom může mít dle odborníků vážné následky, vést může až k depresi. Pomoc tak lidé stále častěji hledají u psychologů a osobních koučů, kteří v oblasti osobního rozvoje pomáhají.
Nejohroženější skupinou, která se s prokrastinací potýká, jsou dle průzkumů vysokoškolští studenti. Americký psycholog Piers Steel zjistil, že s jistou formou prokrastinace má zkušenost až 95 % z nich. Nejčastěji pak odkládají psaní závěrečných prací. „Studenti mají úkoly a povinnosti často spojené s negativními emocemi a nevědí, jak si věci zorganizovat. Roli ale může hrát také strach ze selhání a nedostatek sebedůvěry,“ vysvětlil osobní kouč Aleš Kalina, který se tématům osobního rozvoje věnuje. Odkládání se však dle výzkumníků netýká pouze nepříjemných a nudných úkolů. „Výzkum jasně ukazuje, že lidé více odkládají ty činnosti, které nemají rádi. Mnoho lidí se ale chorobně vyhýbá i činnostem, které je baví. Typickým příkladem jsou právě studenti, kteří se nemohou přimět k napsání práce i přesto, že je téma i celé studium mimořádně zajímá,“ řekla Tatiana Malatincová, autorka projektu Nejsme líní, který se zkoumáním prokrastinace studentů zabývá.
Zásadním důvodem, proč prokrastinace postihuje především velmi inteligentní a kreativní lidi je dle odborníků nejasně definovaná pracovní doba a svoboda, kterou studenti i někteří pracující při organizaci svého času mají. Rozmach prokrastinace pak vědci připisují též odlišné strukturaci času a větším možnostem v oblasti volnočasových aktivit. Největším problémem je podle nich rozvoj internetu a sociálních sítí, které jsou dnes běžně dostupné všem generacím.
Mezinárodní klasifikace nemocí prokrastinaci jako nemoc ani oficiální diagnózu neuznává. Odborníci však poukazují na to, že i přesto může chorobné odkládání činností způsobit vážné psychické problémy. „Prokrastinace může vyústit ve stres, pocit viny, psychickou krizi a ztrátu produktivity. V krajním případě pak může dojít k depresi, kdy jedinec přestane své povinnosti plnit úplně,“ vysvětlil Kalina a dodal, že prokrastinace může být rovněž příznakem pracovního vyhoření. Specialisté proto apelují na dostatek odpočinku, který by měl být do plánování aktivit zahrnut. „Odvedení pozornosti od povinností působí na náš organismus taktéž velmi pozitivně. Při plánování činností je proto nutné myslet na pravidelné přestávky,“ dodal psycholog Tomáš Repka.
Zásadní podmínku pro úspěšný boj s prokrastinací vidí psychologové především v převzetí odpovědnosti za své jednání. Problém chorobného odkládání totiž podle nich tkví hlavně ve špatných návycích a nesprávném nastavení myšlení. Pro překonání prokrastinace pak odborníci doporučují detailní plánování činností a stanovení závazných termínů s dostatečnou rezervou. Důležité je také rozložení úkolů na menší jednotky a především stanovování dosažitelných cílů. Riziko prokrastinace pak dle osobního kouče není tak velké, pokud se člověk věnuje činnosti, pro kterou má talent a která ho naplňuje.
