Reprodukční turistika táhne Evropu do Česka. Bezmála 85 % příjemkyň vajíček tvoří cizinky

Téměř 85 % žen, které v Česku přijímají darovaná vajíčka, přichází ze zahraničí. České pacientky pak představují necelých 16 %. Vyplývá to z nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). „Nejčastěji k nám přijíždějí páry ze střední Evropy, typicky z Maďarska, Rakouska, Polska, Slovenska či Německa. Výjimkou ale není ani Švýcarsko, Francie, Velká Británie nebo Balkán,“ potvrzuje trend Ing. et Mgr. Tereza Agáta Jičínská, provozní a marketingová ředitelka kliniky REPROMEDA.

Česko je reprohubem. Cizinci oceňují profesionalitu i cenovou politiku

Česká republika je často označována jako „reprohub“, tedy významné centrum v oblasti asistované reprodukce a reprodukční turistiky. Nyní to potvrzují také nejnovější statistiky ÚZIS, podle kterých bezmála 85 % příjemkyň darovaných vajíček představují ženy z ciziny. Zájem zahraničních párů o IVF léčbu v Česku podle odborníků roste dlouhodobě. „Jako výrazný jsme tento trend začali pociťovat kolem roku 2010, kdy se v Evropě naplno rozšířila přeshraniční reprodukční péče. Hlavním důvodem je informační dostupnost, rozvoj specializovaných mezinárodních programů, kratší čekací doby i rozdíly v legislativě jednotlivých zemí. Česko je navíc známé vysokou odborností reprodukčních specialistů,“ říká Ing. et. Mgr. Tereza Agáta Jičínská, provozní ředitelka kliniky REPROMEDA.

V neposlední řadě podle ní hraje roli i poměr ceny a kvality. „Česká republika je v mezinárodním srovnání vnímána jako země s vysokou odbornou úrovní, moderním laboratorním zázemím, ale zároveň s relativně dostupnými náklady na léčbu,“ objasňuje.

Češky tvoří malý podíl příjemkyň vajíček. Důvodem je vysoká úroveň reprodukční medicíny

Česko se podle Jičínské řadí mezi hlavní destinace zejména pro léčbu s darovanými vajíčky. Důvodů je hned několik. Významným faktorem je například legislativa a pravidla v domovských zemích. V některých státech je totiž léčba s darovanými vajíčky výrazně omezená, špatně dostupná nebo spojená s dlouhými čekacími dobami. Oproti tomu je český systém anonymního dárcovství, jasně daných pravidel a věkového limitu do 49 let pro pacienty srozumitelný a předvídatelný.

Páry také oceňují vysokou českou úroveň genetických vyšetření, která jsou s IVF léčbou úzce spojena. „Moderní genetické testy umožňují přesnější diagnostiku, výběr embryí s vyšším implantačním potenciálem a celkově vyšší bezpečnost i efektivitu léčby. To jsou pro mnoho párů klíčové faktory při volbě země a konkrétního reprodukčního centra,“ objasňuje provozní ředitelka kliniky. Významnou roli hraje i psychologický rozměr léčby. Pro mnoho párů ze zahraničí představuje cesta do cizí země nejen medicínské, ale i emočně náročné rozhodnutí. Důležitá je tedy rovněž jazyková podpora, srozumitelná komunikace a stabilní kontaktní osoba po celou dobu léčby.

A proč Češky tvoří mezi příjemkyněmi darovaných vajíček tak malý podíl? Důvod je překvapivě pozitivní. „Díky vysoké úrovni reprodukční medicíny, příznivé legislativě a úhradám léčby ze zdravotního pojištění se většině párů daří dosáhnout těhotenství pomocí IVF s vlastními pohlavními buňkami. K léčbě s darovanými vajíčky se tak obvykle vůbec nedostanou,“ vysvětluje Jičínská. Uvedených necelých 16 % tak tvoří ženy, u nichž využití vlastních vajíček nebylo možné nebo bylo dlouhodobě neúspěšné. Jedná se například o pacientky s předčasným vyhasnutím funkce vaječníků, po onkologické léčbě nebo ve vyšším reprodukčním věku.

IVF turistika přináší do českého zdravotnictví finance

IVF turistika má na český zdravotnický systém více dopadů. Českému zdravotnictví například přináší významné finanční prostředky. „Zahraniční pacientky vstupují do samoplátcovských programů, takže podporují rozvoj specializovaných center, moderních technologií i laboratorního zázemí.“ Současně však roste tlak na kapacity center i dárcovské programy. Podle odborníků je klíčová transparentnost a etická rovnováha mezi dostupností léčby, ochranou dárců a zájmem pacientek. Zahraniční pacienti současně využívají další služby, jako je ubytování nebo gastro, čímž vytvářejí další ekonomický přínos.

Pokud jde o legislativní nastavení, podle odborníků jsou české zákony v oblasti asistované reprodukce stabilní a jasně vymezené. Odborná debata se však dlouhodobě vede například o evidenci dárcovských registrů, léčbě single žen či v otázkách náhradního mateřství. „Za klíčové považujeme, aby případné legislativní změny vycházely z odborné diskuse a respektovaly rovnováhu mezi dostupností léčby, ochranou dárců a etickými aspekty, aniž by vedly k omezení péče nebo k jejímu přesunu do méně regulovaného prostředí,“ uvádí Jičínská.
Podle odborníků však IVF turistika není turistikou v klasickém smyslu slova. „Většina pacientek nepřijíždí za volbou mezi alternativami, ale ve chvíli, kdy jsou možnosti v jejich domovské zemi omezené nebo vyčerpané. Česká republika je v tomto kontextu často vnímána jako místo poslední, ale zároveň velmi nadějné možnosti,“ uzavírá Ing. et Mgr. Tereza Agáta Jičínská.