Dnes je 16. 10. 2019

Průmyslové firmy si v rámci digitalizace osvojují volný pohyb dat po EU. Pozornost u něj věnují i kybernetické bezpečnosti

Autor: Redakce
Rubrika: Z trhu
Zář 30th, 2019
0 komentářů

Jedním z prvků digitalizace českého průmyslu je i takzvaný volný pohyb neosobních dat po EU. Firmy působící ve více zemích díky němu mohou efektivněji řídit své procesy, zároveň snižovat náklady a rozšiřovat svou působnost do dalších zemí. Odborníci však upozorňují i na určitá rizika. Řadí sem například různá legislativní pojetí datových úložišť v jednotlivých státech či problém kybernetické bezpečnosti. Právě ta by se podle zástupců průmyslových firem neměla podceňovat.

Volný pohyb dat po Evropské unii

V listopadu loňského roku byla Evropskou radou schválena nová pravidla, která zavádí volný pohyb dat po celé Evropské unii. Ten je po volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu někdy označován za takzvanou pátou svobodu, která spočívá v rozvoji datové ekonomiky. Země EU tak již nemohou omezovat uchovávání a zpracování neosobních dat, kam patří například strojově generovaná data, anonymizované údaje, firemní nebo účetní údaje. Firmám to naopak umožní snazší expanzi do zemí v rámci Unie.

Nařízení o volném pohybu dat má významný dopad i na tuzemské průmyslové firmy, které si jej postupně osvojují. „V souvislosti s digitalizací a Průmyslem 4.0 se jedná jednoznačně o pozitivní úpravu. Pro digitalizaci a Průmysl 4.0, a s tím spojenou umělou inteligenci, internet věcí, digitální inovace, analýzu velkých dat a souvisejících činností jsou data v podstatě stěžejní záležitostí, respektive zdrojem, na kterém jsou tato řešení postavena,“ sdělil Luboš Novosad z Asociace pro komunikační nástroje a internet věcí. Zatímco dříve tak firmy, které působí ve více členských státech, musely mít často v každém z nich digitální úložiště dat, nyní jim díky nové úpravě postačí úložiště pouze v jedné zemi. K němu pak využívají vzdáleného přístupu.

Tuzemské průmyslové firmy zavedení tohoto opatření kvitují. „Zavedení volného pohybu dat nám vzhledem k velmi široké distribuční síti v rámci Evropy usnadňuje práci. Vidět je to například v sousedním Německu, které vedle některých asijských a jihoamerických zemí patří mezi klíčové trhy z hlediska našeho působení,“ sdělil Jiří Prášil mladší, výkonný ředitel koncernu ZKL, který se zabývá výrobou ložisek. Podle viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy ČR Mileny Jabůrkové získávají české firmy velkou příležitost pro rozšíření svého podnikání. „Zejména malé a střední podniky uvítají, že budou moci nabízet své služby, aniž by musely investovat do datových center v každé zemi EU,“ uvedla.

Podle Evropské komise lze v souvislosti s volným pohybem dat po EU hovořit až o osmnáctinásobném růstu datové ekonomiky Unie. To by mohlo v ideálních podmínkách představovat kolem roku 2020 až čtyři procenta HDP Evropské unie. Do stejného roku by pak podle předpokladů Evropské komise mělo díky odstranění lokalizačních opatření dojít k uvolnění až 739 miliard EUR. „Pro řadu firem a poskytovatelů služeb to bude znamenat hlavně nižší náklady, protože budou moci využívat stávající infrastruktury a datové služby. Na druhé straně sedící uživatelé budou mít nyní přístup ke všem poskytovatelům digitálních služeb, a ne pouze k těm, kteří mají v jejich zemi datové centrum,“ řekla mluvčí Úřadu vlády ČR Jana Adamcová. Právě vláda má přitom agendu volného pohybu dat v ČR ve své gesci.

Podle Jiřího Bavora, vedoucího regionálního prodeje Siemens Digital Industries, nemohou některé firemní procesy bez mezinárodní výměny dat existovat již nyní. Nadnárodní firmy mají totiž sdílené datové platformy, a to jak platformy výrobku, tak samotné výroby. „Volný pohyb dat se týká každé firmy, jejíž dodavatelé nebo zákazníci jsou zahraniční, nebo je součástí nějakého mezinárodního dodavatelského řetězce. V malé otevřené ekonomice, jako je ta naše, a za současné struktury našeho průmyslu, se mezinárodní výměna dat týká prakticky každé firmy,“ doplnil Jiří Bavor.

Kybernetická bezpečost

V souvislosti s volným pohybem dat jsou často zmiňována i některá rizika. Jedním z nich mohou být podle Novosada různé způsoby legislativního či reálného zajištění datových uložišť s různou mírou právní, ale i skutečné ochrany v jednotlivých členských zemích. „Co je v jedné zemi jasným standardem, nemusí zcela platit v jiném státě,“ doplnil. Z praktického hlediska pak může nastat i situace, kdy nabourání do jednoho úložiště, ve kterém firma uchovává veškerá svá data, může mít mnohem drastičtější dopad než u decentralizovaných uložišť v jednotlivých zemích. „Firma zkrátka může přijít o vše, nejen o část hostované v dotčené lokalitě,“ uvedl Novosad.

V tomto směru je podle zástupců průmyslových firem nutné dbát na dostatečné zabezpečení. „Kybernetická bezpečnost je tématem již několik let a neměla by být podceňována. Průmyslové firmy by k jejímu zajištění měly používat především důsledný monitoring systémů včetně behaviorálních metod, antivirová řešení, systémy prevence útoků od renomovaných společností a zajištění softwarové aktuálnosti systémů a aplikací,“ uzavřel Jiří Prášil mladší.