Problém stáčení kilometrů může být konečně vyřešen, ministerstva mají dobře našlápnuto
Problematika stáčení počitadel ujeté vzdálenosti u aut, takzvaných odometrů, je celoevropským problémem. Průměrné roční škody vzniklé kupujícím se šplhají na 5,5-9,6 miliard eur. Podobná škoda, avšak v českých korunách, vzniká i občanům naší země. Ministerstvo dopravy ČR proto přišlo v rámci semináře „Právní rámec možností ověřování původu a historie vozidla“ s vítanou iniciativou zveřejňovat záznamy stavů odometrů z informačního systému STK.
O semináři „Právní rámec možností ověřování původu a historie vozidla“
Dne 10. července 2014 proběhl na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR seminář „Právní rámec možnosti ověřování původu a historie vozidla“, pořádaný poslanci Stanislavem Berkovcem, Stanislavem Humlem a Jaroslavem Foldynou pod záštitou předsedy hospodářského výboru Ivana Pilného. Toto jednání si kladlo za cíl vyřešit problematiku stáčení měřidel najetých kilometrů u automobilů.
Během semináře došlo na vystoupení ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, ředitele odboru provozu motorových vozidel Ministerstva dopravy ČR Josefa Pokorného či ředitele odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR Martina Linharta. Hovořil i ředitel odboru dopravní policie Policejního prezidia ČR Tomáš Lerch, náměstkyně předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Alena Kučerová nebo ústřední ředitel ČOI Mojmír Bezecný. Jednání se dále zúčastnili odborníci na danou problematiku, představitelé Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP), Svazu dovozců automobilů (SDA), zástupci velkých autobazarů AAA, ESA a Asociace prodejcůpoužitých automobilů – autobazarů ČR (APPAA) a další specialisté.
Slovensko může jít dobrým příkladem
K objektivnímu posouzení však pouze tyto údaje nestačí. Jejich hlavní nevýhodu totiž představuje fakt, že se zaznamenávají až po prvních 4 letech a následně v intervalu 2 let. To znamená, že pro vozidla mladších 4 let neexistuje v systému STK žádný údaj. Přitom právě v této věkové kategorii vozidel jsou škody v důsledku stáčení kilometrů největší. Dva roky představují rovněž velice dlouhé období, během kterého je možné odometr stočit několikrát. Proto se jeví jako vhodné zapisovat stavy najetých kilometrů i v průběhu tzv. evidenčních kontrol při každé změně držitele vozidla.
Podobný systém již existuje několik let na Slovensku, kde si zájemce může zcela zdarma na stránkách www.ko.sk ověřit stav odometru a další údaje, včetně měřené tloušťky laku. Stačí pouze zadat VIN. Pro představu, jaký je rozsah poskytovaných údajů na Slovensku v rámci tohoto systému, stačí vložit do vstupního pole VIN WVWZZZ1KZ5P030778.
Evropská praxe slaví úspěch
Možností řešení situace je zapojit do sběru dat o stavu najetých kilometrů krom státu i další partnerské organizace. Například v Belgii funguje od roku 2006 model Car-pass, zajišťovaný neziskovou organizací s účastí státu. Ta sbírá data o stavu kilometrů od servisů, pneuservisů, leasingových společností, pojišťoven či prodejců ojetých vozidel. Stavy odometrů se tak zaznamenávají po každém servisním zásahu, nehodě či poskytnuté asistenci. Po pouhých 2 letech provozu zmíněného systému bylo množství stáčených kilometrů redukováno z 8,6 % prokázaných manipulací na pouhé 0,2 %.
Podobnou cestou se vydaly i Lucembursko, Německo, Francie či Nizozemí, které v rámci projektu EUCARIS vytvořily celoevropskou pracovní skupinu MileAge na vládních úrovních. Ta pomocí standardního komunikačního rozhraní vyměňuje údaje i mezi národními centrálními registry vozidel. V důsledku je pak možné zjišťovat stavy najetých kilometrů u dovážených vozidel mezi členskými státy EU. Uvedená výměna informací již v současné době funguje mezi zeměmi Beneluxu.
Tresty nestačí, nutná je dostupnost informací a prevence
Ideální systém eliminující podvody s automobily by měl sbírat nejen stavy odometrů, ale také datum první registrace, výsledky STK, počet majitelů vozidla v časových obdobích, datum dovozu vozidla ze zahraničí, zemi původu či statusy vozidla, tedy například zda se jedná o vozidlo provozované, odcizené a podobně. Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů nejsou tyto údaje v konfliktním zájmu s osobními údaji, proto je možné, aby byly dostupné veřejnosti.
Jak ukazuje dlouholetá zahraniční praxe, v boji s přetáčením odometrů není možné se zaměřovat pouze na trestní postihy. Problém spočívá především ve faktu, že samotné přetáčení není technicky zjistitelné, a proto podle zákona není možné za něj uložit trest. Důležitá je tedy v prvé řadě prevence takových podvodů a hlavně přístup široké veřejnosti k nezbytným, a především garantovaným údajům, u nichž je patrná i zodpovědnost při vkládání dat.
Roman Rak, jednatel společnosti Iris Ident, s.r.o.
