Věnujte stejnou péči předmětu a transparentnímu odesilateli jako samotnému obsahu mailu. Pro úspěch e-mailingu jsou stěžejní
Kvalitní databáze kontaktů a poutavý obsah newsletteru patří ke stěžejním stavebním kamenům úspěšného e-mailingu. Aby si však potenciální zákazník e-mail vůbec otevřel, je třeba jej k tomu motivovat již ve chvíli, kdy přijde do schránky. Klíčem k tomu je jasně identifikovatelný odesilatel a vhodně zvolený předmět.
Obsah newsletterů je bez pochyby důležitý – bez dobrého obsahu a produktu obchodníci jen těžko potenciální zákazníky nalákají k nákupu. Ale i když tyto dvě základní ingredience obchodní sdělení má, je příjemce nejprve třeba nalákat k tomu, aby jej vůbec otevřeli. „Úplně stejně jako v případě obsahu je nutné dát si práci s předmětem e-mailu i samotným odesilatelem. To jsou totiž první věci, které člověk, jemuž je newsletter adresován, uvidí,“ říká Kateřina Fišerová, manažerka aplikace SmartEmailing.
Personalizovaný odesilatel funguje lépe
Odesilatel je pro řadu uživatelů rozhodujícím faktorem v tom, zda e-mail otevřít, nebo ne. Lidé jsou přitom častěji ochotni otevřít zprávu, která jim přijde od skutečného člověka, a to i přes to, že ho neznají. „Vhodnou formou je například kombinace jména a pozice – třeba Andrea z recepce –, případně jména a brandu – Petr ze SmartEmailingu. U velkých a známých značek pak lze používat jen název brandu samotného,“ popisuje Kateřina Fišerová.
Při vhodně zvoleném odesilateli není třeba si příliš lámat hlavu se samotnou e-mailovou adresou, z níž zprávy odcházejí. Přesto by však měla odpovídat zaměření zpráv. Může jít například o adresy jako novinky@nazevdomeny.cz či obchod@nazevdomeny.cz. Čemu je ale třeba se obloukem vyhnout, jsou adresy typu noreply@nazevdomeny.cz, které budí dojem automatizované a neosobní zprávy.
Předmět musí být krátký a výstižný. S velkými písmeny to nepřehánějte
Hned druhou věcí, které si příjemci obchodních sdělení všímají, je předmět e-mailu. Ten by měl především upoutat pozornost adresáta a přesvědčit jej o tom, že se mu otevření e-mailu vyplatí. „V prvé řadě by měl být předmět krátký. Být věcný na malém prostoru není jednoduché, ale ideální předmět by měl mít do padesáti znaků. Řada uživatelů totiž zprávy čte na mobilních zařízeních a delší předmět by měl problémy se zobrazováním,“ vysvětluje Kateřina Fišerová ze SmartEmailingu.
E-book za e-mail už není možný? Jak si poradit se sběrem kontaktů po GDPR
Efektivních metod, jak předmětem zaujmout adresáty, je celá řada. Mezi ty nejoblíbenější patří jejich personalizace. Pokud příjemce v e-mailu narazí na svoje jméno, bude mít pocit, že s firmou navázal bližší vztah. Efektivní je rovněž navození pocitu naléhavosti, například použitím formulací jako „pouze dnes“ nebo „24hodinová akce“. Podobně na uživatele fungují také čísla či otevřené otázky. Šlápnout vedle nelze ani se stručným popisem toho, co je obsahem e-mailu.
Čemu je naopak vhodné se zcela vyhnout, je nadměrné používání velkých písmen a vykřičníků. Pro zdůraznění obsahu lze s přimhouřením oka tolerovat jedno až dvě slova velkými písmeny, celý předmět napsaný caps lockem, navíc okořeněný tunou vykřičníků, však příjemce spíše odradí. „Druhým velkým prohřeškem je lákání pomocí falešných sdělení. Slibovat v předmětu něco, co není obsahem obchodního sdělení, je přímou cestou k tomu, aby další e-maily putovaly rovnou do koše,“ dodává Kateřina Fišerová.
