Potíže v mrazech se netýkají jen dieselů. Zimní směs vyžadují též vozy na LPG a mění se i parametry benzínu
Začíná přituhovat a motoristé by měli být důkladně připraveni na zimu. Kromě klasické údržby, jakou je například doplnění zimní směsi do ostřikovačů nebo prověření stavu autobaterie, je třeba se zaměřit i na palivo. Obvyklým problémem je zamrzající nafta, se kterou mohou nastat potíže již při −7 °C. Speciální zimní směs je nutné natankovat též do LPG vozů. Dokonce i benzín musí mít v zimním provozu odlišné parametry. Jediné palivo, které má stálé složení i parametry, je CNG.
Zamrzající nafta
Typickým problémem v zimě bývá takzvaně zamrzající nafta. Mohou za to parafíny v ní obsažené, které při nízkých teplotách vytvářejí krystalky, kvůli nimž se při určité teplotě ucpe palivový filtr. V zimním období – od 1. prosince do 28. února – se proto v ČR povinně prodává zimní nafta pro mírné klima s filtrovatelností −20 °C. Pokud řidič dieselového vozu déle netankoval, může mít v nádrži jen takzvanou přechodovou naftu s filtrovatelností −10 °C, nebo dokonce její směs s naftou letní, jejíž filtrovatelnost je jen 0 °C. „Přechodová nafta smíchaná s letní naftou bude mít výslednou filtrovatelnost závislou na poměru obou složek. Je tak reálné, že pokud teploty klesnou již na −7 °C, může nafta vlivem vypadlých parafínů ucpat palivový filtr a zatuhnout v palivovém systému,“ upozorňuje Václav Loula, šéf stálé komise pro paliva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.
Dotankování dostatečného množství zimní nafty
Řidiči by tak měli včas před prvními silnějšími mrazy dotankovat dostatečné množství zimní nafty. V případě, že teploty spadnou pod −20 °C, je vhodné přidat do nafty aditiva, která její filtrovatelnost ještě zlepší, a to asi o 5 °C. Někdy je možné ve vybraných lokalitách natankovat i takzvanou arktickou naftu, jež má filtrovatelnost upravenou až na −32 °C. V nabídce čerpacích stanic však bývá pouze při extrémních mrazech a v lokalitách s náročnými terény nebo v horských oblastech. Její prodej přitom není ze zákona povinný.
Odborník varuje: parkováním venku riskujete poškození vozu spadlým sněhem i rampouchy
„Lepší filtrovatelností disponují též prémiové nafty, a to v rozmezí od −26 °C do −35 °C. Konkrétní informaci o nízkoteplotních vlastnostech i dalších parametrech nafty si je dobré ověřit na stojanu nebo u obsluhy čerpací stanice. Neexistuje něco jako standard pro prémiová paliva, a tak jejich parametry mohou být různé,“ doporučuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež firmám poskytuje tankovací a CNG karty. „Prémiová nafta nicméně nevyniká jen filtrovatelností, ale hlavně dalšími parametry, jako je mazivost či ochrana proti korozi. Vyšší cetanové číslo pak zlepšuje studené starty v zimním období,“ dodává Damir Duraković.
Potíže s mrazem mohou potkat i řidiče vozů na LPG
Potíže v souvislosti s mrazem mohou potkat rovněž řidiče vozů na LPG, tedy zkapalněný zemní plyn. Problém se ovšem nedostaví hned při startu, jako se to stává u zamrzlé nafty. Automobily na propan-butan totiž startují na benzín a až následně se přepínají na alternativní pohon. Zimní směs LPG neboli propan-butanu je k dostání v období od 1. listopadu do 31. března a liší se podílem jednotlivých složek. Totéž platí pro bioLPG. Jde totiž o chemicky naprosto stejný produkt, ovšem vyrobený z obnovitelných zdrojů, který se do fosilního LPG přimíchává.
„Zatímco v létě obsahuje LPG 60 % butanu, v zimě je poměr opačný. Propan totiž přechází do plynné fáze již kolem −42 °C, zatímco butan těsně pod nulou,“ vysvětluje Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG, jež pod značkou Bezpečné láhve garantuje jednotný standard kvality a bezpečnosti plynových láhví. „V nádrži s LPG totiž musí být dostatečný tlak pro dopravu kapalného LPG do motoru. Tento tlak vzniká právě odpařováním LPG. Letní směs se odpařuje asi do −5 °C, zimní směs díky vyššímu 60% zastoupení propanu až do −12 °C,“ dodává Ivan Indráček.
Benzín v zimě nedělá problémy
Benzín by v zimě neměl dělat žádné problémy až do −40 °C. Jeho parametry se ale v závislosti na ročním období také mění. Jde o takzvaný tlak par, který musí v létě činit 45 až 60 kPa, zatímco u zimního benzínu 60 až 90 kPa. „Vyšší tlak par zajišťuje v zimě lepší odpařování benzínu při nižších teplotách, a tím i lepší startovatelnost. Problém může v mrazech u benzínu i u nafty nastat, pokud je v nádrži vozidla přítomna voda. Tomu lze předejít přísadami proti zamrzání vody v palivovém potrubí,“ vysvětluje Václav Loula. Jediným palivem, které má stejné parametry celoročně, je CNG. „Stlačený zemní plyn odolává jakýmkoliv mrazům kdekoliv na planetě, protože k jeho zkapalnění dochází až při mínus 160 °C,“ uzavírá Damir Duraković.
