Platit už se dá i čipem implantovaným v ruce, pozice platebních karet je přesto neotřesitelná

Aplikace v mobilních telefonech, chytré hodinky nebo rovnou speciální čipy implantované pod kůži. Světové firmy se předhánějí v tom, kdo vymyslí inovativnější metodu, jak umožnit lidem platit. I přes futuristické vize ale zůstává pozice plastových platebních karet neotřesena. Ta první byla vydaná v roce 1950. Dnes je jich i v Česku více než 11 milionů.

Společnost Arnala Graafstra pojmenovaná Dangerous Things, tedy v překladu Nebezpečné věci, se specializuje na výrobu speciálních čipů o velikosti zrnka rýže. Dají se voperovat do vrstvy kůže mezi palcem a ukazováčkem. A pomocí obsažené technologie RFID pak využít třeba i k placení přejetím ruky přes speciální čtečku. Například podle letošního průzkumu platební společnosti Visa mezi Australany by alespoň čtvrtina z nich měla  o implantování takového čipu zájem. To je jen jediný z příkladů nových platebních technologií, které všemožné společnosti ve světě vyvíjejí. A vyvolávají tím protesty ochránců soukromí, kteří se obávají nepřetržitého sledování lidí.

Vydobýt si své místo na trhu se snaží i další inovativní, ale o něco méně kontroverzní technologie. Zaplatit už jde například pomocí mobilního telefonu. Mamutí firmy jako Apple, Google či Samsung se z toho pokoušejí zejména v posledním roce udělat masovou záležitost. Své přístroje vybavují speciálními čipy NFC, které v kombinaci se softwarem v telefonu a obchody vybavenými čtečkami umožňují platby provádět. Krom mobilních telefonů se nyní výrobci elektroniky snaží prorazit i s chytrými hodinkami. Placení je integrované například do Apple Watch.

Veškeré inovativní metody placení mají ale minimálně jednu nevýhodu – technologickou roztříštěnost. Řada výrobců se snaží prosazovat řadu řešení. A na druhé straně stojí univerzální platební karty. S nimi zákazníci bezhotovostně platí už více než padesát let. Úplně první platební kartou se stala Diners Club Credit Identification Card v roce 1950. První platební kartu na území tehdejšího Československa vydala roku 1988 Živnostenská banka jako dispoziční kartu k devizovému účtu. Od té doby počet platebních karet v peněženkách přerostl počet obyvatel v ČR. Ze statistik Sdružení pro bankovní karty (SBK) plyne, že počet vydaných platebních karet v Česku na konci roku 2014 vzrostl meziročně o téměř osm procent na celkových 11 milionů.

I v tak tradiční oblasti, jako jsou platební karty, ovšem přicházejí novinky. Trendem v Česku jsou nyní takzvané předplacené karty. Nevyžadují účet v bance, a přesto lze vydaným kusem plastu platit. Velké naděje do tohoto nástroje vkládá i společnost Edenred, která provozuje systém zaměstnaneckých benefitů a stravenkovou kartu Ticket Restaurant^® Card již v několika zemích Evropy. „Předplacené karty MasterCard otevírají nové příležitosti pro všechny účastníky systému. Z pohledu konečných uživatelů jde o pohodlí, oddělenou peněženku od jiných výdajů a účtů i lepší kontrolu nad útratou. V případě stravenkové karty Ticket Restaurant^® Card zjednodušujeme firmám rozdělování stravenek, restauracím administrativu a konečnému uživateli platbu za oběd během pracovního dne,“ popsal marketingový ředitel společnosti Edenred Pavel Kusý. Odborníci předplaceným platebním kartám prorokují velkou budoucnost. Rozhodně jistější než u jiných inovativních platebních metod.

Předplacené platební karty dnes fungují v 19 zemích Evropy. Podle průzkumu společnosti MasterCard by do roku 2020 měly útraty prostřednictvím těchto karet v Evropě dosáhnout až 112 miliard eur. Nejaktivnější uživatelé jsou zatím Britové a Italové.