Dnes je 21. 08. 2019

I pes z útulku může stát majitele miliony. Pojištění se vyplatí nejen na cesty

Autor: Redakce
Rubrika: Cestování
Čvn 24th, 2019
0 komentářů

Sjednat si před dovolenou cestovní pojištění je pro většinu lidí samozřejmost. Nepříjemnosti a rizika na cestách ale mohou úplně stejně potkat i domácí mazlíčky. Nemusí přitom jít jen o úraz spojený s nákladnou návštěvou veterináře. I malý pes dokáže způsobit škodu, která mnohonásobně přesáhne cenu samotné dovolené.

Se psem na cesty

Pokud nemá pes či kočka uzavřenou stálou pojistku, je možné připojistit je pouze na období dovolené. „Výběr pojistky by měl odpovídat místu pobytu, plánovaným aktivitám a samozřejmě také konkrétnímu zvířeti. Například v západní Evropě a některých státech jižní Evropy mohou být ceny veterinárního ošetření mnohem vyšší, než na jaké jsme zvyklí v České republice. Před odjezdem na dovolenou je dobré informovat se o sazbách za nejčastější veterinární zákroky v dané destinaci a podle toho si nastavit výši pojistného plnění,“ radí Zbyněk Kočiš, finanční specialista společnosti Poutko.

Neznámé prostředí nahrává situacím, kdy se pes může zaběhnout. Součástí pojistky proto může být i pojištění nákladů na hledání ať už ztraceného, nebo odcizeného zvířete. Pojistka může stejně tak pokrýt náklady na psí hotel, pokud majitel náhle skončí v nemocnici.

Zlomená tlapka i zánět dělohy

Majitele psů nebo koček, kteří jsou zvyklí jen na proplácení pravidelných prohlídek, očkování nebo stříhání drápků, může nepříjemně zaskočit cena za neplánované úkony. Typickým případem je akutní zánět dělohy u fen, kterému se jen těžko předchází, vyžaduje okamžitou kastraci a u větších plemen jeho cena snadno přesáhne deset tisíc korun. Podobně nákladné jsou také léčby zlomenin, které si pes může způsobit i při běžném doskoku.

Pokud se úrazy či nemoci zvířete poskládají do kratšího časového období, mohou majitele dostat do nepříjemné finanční situace. Ne každý totiž počítá s finanční rezervou i několika desítek tisíc za veterináře. „Veterinární pojištění slouží právě pro tyto případy. V drtivé většině nepokrývá běžná vyšetření, očkování nebo plánované zákroky, jako je kastrace. Vyplatí se právě u nečekaných situací, jako jsou otravy, úrazy či nemoci. Řada majitelů díky nim též dosáhne na kvalitnější diagnostiku, ať už se jedná o komplexnější krevní testy, nebo například magnetickou rezonanci, což může urychlit průběh léčby či zvýšit šance na uzdravení zvířete,“ upozorňuje Kočiš.

V každém případě podle něj ale majitelé musejí počítat se spoluúčastí, která se většinou pohybuje mezi 10 a 20 procenty. Podstatnou částí pojistné smlouvy je rovněž maximální vyplatitelná částka v jednom roce. Běžný limit 20 000 korun může snadno spolknout už jeden úraz a po zbytek roku tak majitel na proplácení další veterinární péče nemá nárok. Vyšší limity plnění by měli zvážit především majitelé větších plemen, u nichž je léčba zpravidla nákladnější.

Kousnutí a dopravní nehody

Samostatnou kapitolou především u psů je pojištění zodpovědnosti. Řada majitelů se domnívá, že pokud je jejich pes perfektně vycvičen nebo je příliš malý na to, aby někomu ublížil, toto riziko se jich netýká. Škoda ale nemusí vzniknout jen pokousáním. Pokud například pes vběhne pod jízdní kolo, zodpovídá majitel zvířete jak za zranění cyklisty, tak za poškození jeho kola. Nejvážnější nehody nastávají, pokud pes nečekaně vběhne do vozovky. Řidič, který se zvířeti vyhýbá, může poškodit jiný automobil, převážený náklad, případně způsobit vážný úraz sobě či jiné osobě.

„V případě dopravních nehod stoupají škody od desítek až ke stovkám tisíc. U znehodnocení drahého nákladu se mohou škody vyšplhat i na miliony korun. Převážně v rizikovějších oblastech, kde útěk zvířete na silnici hrozí, by výše pojistného plnění za škody způsobené psem měla být nastavena alespoň na dva miliony korun,“ upozorňuje Kočiš. Pojistka podle něj může být součástí veterinárního pojištění psa, ale nabízí se i jako součást pojistky domácnosti.

Pojištění není automatické

Zdravotní pojištění, nebo spíše úrazové, nabízí většina pojišťoven pouze pro psy a kočky. Ani majitelé těchto nejběžnějších domácích zvířat ale nemusejí na pojistku dosáhnout. Důležitou roli hraje věk zvířete, a to jak jeho spodní, tak i horní hranice. Nejnižší pojistitelný věk začíná na osmi týdnech, což je obvyklá doba, kdy štěně či kotě odchází od chovatele k novému majiteli. Některé pojišťovny stanovují spodní věkovou hranici dokonce na šest měsíců. Horní věková hranice může záviset i na velikosti psa – větší plemena jsou v tomto případě v nevýhodě. Nejčastěji pojišťovny tuto hranici stanovují na osm let.

Roli může hrát také zdravotní stav a kondice zvířete. Například obezita bývá častou překážkou uzavření pojistné smlouvy. Pojištění se liší také u psů, kteří jsou chováni jako běžní společníci, a u výstavních zvířat či psů účastnících se sportovních soutěží.