Pandemická situace vloni zhoršila úspěšnost maturantů u zkoušek z cizího jazyka, podobný trend odborníci očekávají i letos
Loňští maturanti si u zkoušek z cizích jazyků meziročně pohoršili. Svůj podíl na tom nese pandemická situace, učitelé však poukazují i na dlouhodobě se zhoršující jazykovou gramotnost středoškoláků s tím, že trend bude pravděpodobně pokračovat také letos. Studentům chybí motivace se v jazycích zlepšovat, zároveň jim ale školy neposkytují adekvátní přípravu například v oblasti formálního psaní či komunikace. Na pracovních pohovorech tak absolventi často tvrdě narážejí.
Podle zprávy, kterou pro CERMAT zpracovalo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání loni u komplexní maturitní zkoušky (tedy souhrnně ze státní písemné i ústní části) z angličtiny neuspělo 7,2 % maturantů oproti 6,8 % neúspěšných z roku 2019. Snížil se i průměrný dosažený skór (průměrný dosažený počet bodů vyjádřený v % z maximálního počtu bodů), a to na 80,6 %, zatímco o rok dříve dosahoval hodnoty 81,5 %.
Z cizích jazyků dělá maturantům dlouhodobě největší problémy němčina, u níž například v roce 2018 neuspělo 40,8 % žáků, roku 2019 pak 33,6 %. V loňském roce si maturanti z němčiny polepšili, zkoušku nezvládlo jen 28 % maturantů, a to hlavně díky vyšší úspěšnosti u ústní zkoušky. U didaktické části si totiž loňští maturanti naopak pohoršili. V ruském jazyce neuspělo 13,3 % žáků oproti 11,6 % z roku 2019. Z hodnoty 2,2 % na hodnotu 3,1 % vzrostl meziročně i podíl neúspěšných ve španělštině. Ve francouzštině naproti tomu podíl neúspěšných poměrně výrazně meziročně klesl z 6,7 % na 1,2 %.
Středoškoláci důležitost znalosti jazyků podceňují, u pohovoru narazí
Vzhledem k tomu, že i letošní maturitní ročníky čelily mimořádné pandemické situaci a většinu školního roku se musely spolehnout na online výuku a individuální přípravu, lze i letos očekávat horší výsledky jazykových maturitních zkoušek, potažmo celkově horší jazykové znalosti „koronavirových“ maturantů. Se špatnou jazykovou vybaveností žáků a studentů se ovšem Česká republika potýká dlouhodobě. Týká se to však zejména starších žáků – podle závěrů České školní inspekce ze školního roku 2018/2019 jsou naopak žáci čtvrtých tříd základních škol se svými jazykovými znalostmi na vysoké úrovni. Mladší děti se obecně jazyky učí lépe, bohužel však často v následujících letech ztratí o učení zájem, případně jim škola neposkytne větší možnosti pro rozvoj jazykových dovedností.
„Kvalita jazykové vybavenosti žáků se samozřejmě liší školu od školy, ale třeba i v rámci jediné instituce – podle kvality učitele. Celkově však lze říci, že výuka jazyků na středních, ale také základních školách je stále zaměřená zejména na gramatiku. Naopak konverzaci je vyčleněn jen malý prostor, a ještě menší pak pro trénování formálního psaní. A právě to je přitom velmi důležité pro budoucí uplatnění. Psaní e-mailů či zpráv v cizím jazyce je pro mnoho pracovních pozic každodenní činností,“ říká Simona Škurková, ředitelka jazykové školy Lingua Centrum, a dodává, že na horší jazykové gramotnosti samozřejmě nenesou vinu jen zastaralé učební postupy. „Od mnoha učitelů slýcháme, jak se jejich žáci v cizím jazyce rok od roku zhoršují a jak musejí snižovat své požadavky, aby půlka třídy z jazyka na konci roku nepropadla,“ podotýká Škurková. Žákům podle ní chybí motivace se v jazycích zlepšovat. „Spousta žáků i studentů si myslí, že cizí jazyk nebude potřebovat, a pak narazí hned při prvním pracovním pohovoru, kdy mírně pokročilou znalost angličtiny vyžadují zaměstnavatelé vždy a alespoň základní znalost dalšího jazyka je téměř všude výhodou,“ uvádí.
Školní online výuka často pokulhává. Zvedá se zájem o individuální jazykové kurzy a pomaturitní studium
Režim online výuky, v němž se po většinu posledních dvou školních let žáci vzdělávali, situaci podle Škurkové ještě zkomplikoval. Dětem chyběla skupinová rivalita, kvalitu výuky snižovaly technické problémy, žáci se potýkali se sníženou motivací i zhoršenou koncentrací kvůli přemíře času tráveného v online prostoru. Roli hrál i počet žáků v jednotlivých online hodinách Pokud škola žáky rozdělila do více skupin, aby měli online výuku jazyků v menším počtu, většinou se ubíralo na časové dotaci hodin a přidávalo úkolů. Pokud se rozvrh ponechal, byly skupiny na online výuku příliš velké na to, aby mohla být efektivní.
Kvůli horší kvalitě školní výuky se tak rodiče především maturantů, ale například i žáků devátých tříd připravujících se na přijímací zkoušky častěji zaměřovali na možnosti mimoškolní výuky. Jazykové kurzy sice mohly probíhat opět pouze online, jazykové školy však mají s touto formou dlouholeté zkušenosti a mohou tak nabídnout efektivnější výuku. „Rozhodně přibylo požadavků na individuální kurzy či výuku pro malé skupinky sourozenců či kamarádů, kteří potřebovali dopilovat znalosti k maturitám nebo přijímačkám,“ kvituje Škurková s tím, že očekává i velký zájem o intenzivní přípravné kurzy pro zářijové termíny maturit. Odhadem předpokládá zvýšení poptávky až o 10 procent.
Škola zároveň zaznamenala nárůst počtu přihlášek na denní pomaturitní studium. Svou roli pravděpodobně hrají obavy ze zanedbané přípravy a neúspěšné maturitní zkoušky, ale také z toho, že výuka zůstane v distanční formě i v dalším roce. Studenti tak raději dají přednost intenzivním jazykovým přípravám v naději, že covid mezitím odezní, než aby „prvák“ na vysoké škole absolvovali online.
