Dnes je 21. 09. 2019

Omezení prodeje potravin za podnákladové ceny pomůže i samotným spotřebitelům. Zavedeno již bylo v Belgii či Francii

Autor: Redakce
Rubrika: Z trhu
Čvn 29th, 2019
0 komentářů

Ačkoliv se prodej potravin za podnákladové ceny týká zhruba jen pěti procent sortimentu, podle odborníků škodí výrobcům, obchodníkům, ale i spotřebitelům. Ti vinou nízkých cen nejen ztrácí přehled o reálné hodnotě zboží, ale také se kloní k potravinám nižší kvality. V Evropě se přitom nejedná o ojedinělý jev, problém podnákladových cen řeší zejména země nově přijaté do EU. V jiných státech, například Belgii, Francii či Španělsku, byla již naopak tato praktika různými způsoby omezena.

Experti uvádějí, že prodej za podnákladové či podnákupní ceny se týká zhruba pěti procent veškerého sortimentu. „Jedná se zpravidla o základní komodity jako máslo, mléko, cukr či mouka. Velké řetězce dotovanou cenou nalákají zákazníka na tento konkrétní produkt, přitom ale výrazněji zdraží ostatní sortiment, který jim vzniklou ztrátu kompenzuje,“ uvedl předseda maloobchodního Družstva CBA Roman Mazák. Výsledná cena nákupu je tak podle něj pro spotřebitele často stejně dražší než v případě malých prodejen, kde k používání podnákladových cen nedochází.

Podle ředitele pro programování a strategii Potravinářské Komory České republiky Miroslava Koberny trpí kvůli podnákupním cenám prvovýrobci a zpracovatelé potravin. „První skupinu ztrátový prodej odrazuje od rozšiřování výroby a investic do oboru a v konečném důsledku ji nutí dělat ziskové komodity, jako je řepka nebo kukuřice, a snižuje tak soběstačnost odvětví,“ sdělil.

Zpracovatelé se pak podle něj dostávají do pasti cenovými požadavky obchodníků a zemědělců a nezbývá jim než promítat požadavky obchodu dál. „U nich samých to vede k omezení investiční činnosti a například zavádění inovací do výroby a napomáhá to vyklízení pole pro dovozové výrobky. Ve spojení s již uvedenými dopady na prvovýrobu pak dochází i k poškozování konkurenceschopnosti celého odvětví,“ řekl Koberna.

Příčina cenové hysterie

Od kritiků zaznívají také argumenty, že podnákladové ceny zhoršují vnímání reálné ceny zboží u spotřebitelů. „Používání podnákupních cen vede k deformaci vnímání reálné ceny potravin zákazníkem. Při jejím nárůstu to pak následně vede k šoku a domněnkám o obrovském zdražení, například v případě másla, vajec či zeleniny,“ řekl předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka. Podobně se v tomto směru vyjadřuje i Koberna. Spotřebitelé totiž podle něj ztrácí přehled o skutečné hodnotě výrobku, obchodníci pak následně zvyšují tlak na dodavatele a hledají nejlevnější alternativy.

Právě spotřebitelé jsou přitom podle něj ve výsledku další skupinou, která na této praktice tratí. Navzdory tomu, že díky nízkým cenám nemusí na první pohled sahat tak hluboko do kapsy. Souhlasí s tím i předseda Družstva CBA. „Řetězce nejen že zdraží ostatní zboží, aby to výrazně zlevněné zadotovaly. Zároveň ale za podnákladovou cenu zpravidla nabídnou to nekvalitní a zákazníka k němu nepřímo směřují. Obzvlášť absurdní je to ve momentu, kdy se opět objevuje diskuze ohledně dvojí kvality potravin,“ řekl Mazák.

Zlepšení potravinové obslužnosti venkova

Už koncem loňského roku proto ministerstvo zemědělství avizovalo záměr zrušení či výrazného omezení podnákladových cen. Šéf resortu Miroslav Toman to zdůvodňoval mimo jiné tím, že se při prodeji za podnákupní cenu neodvádí daň z přidané hodnoty a spotřebitelé jsou pak více zatížení daní v jiných oblastech. „Debata o podnákladových a podnákupních cenách vyplynula z akcí supermarketů v minulém roce, kdy byly za tyto velmi nízké ceny prodávány například rohlíky či mléko. Diskutovalo se více o případném ošetření prodejů za podnákupní ceny, a to v souvislosti zejména s připravovanou novelizací zákona o významné tržní síle,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Podle Romana Mazáka by zákazem podnákladových cen došlo k narovnání trhu hned z několika hledisek. Prvním by bylo zlepšení pozice prodejen v malých obcích, které tyto praktiky nepoužívají. I kvůli tomu jich přitom každým rokem výrazně ubývá. „Zrušení podnákladových cen by znamenalo i to, že by velcí dodavatelé dávali zboží tradičnímu trhu k dispozici za stejné ceny jako řetězcům. Dnes se často odkazují na dumpingové ceny a snaží si tak kompenzovat své údajné ztráty u malých prodejen,“ doplnil Mazák.

Inspirace Belgií či Francií

Kritici této praktiky přitom uvádějí několik příkladů ze zahraničí, kde se tamní úřady prodej za podnákladové ceny snažily omezit. „Ve Francii zakazuje obchodní zákoník nepřiměřeně nízké ceny jako protisoutěžní praktiku v případě, kdy sledovaným cílem nebo účelem takových nabídek nebo praktik je vyloučit jiného podnikatele z trhu. Kromě toho francouzský obchodní zákoník ve znění Loi Chatel z roku 2008 zakazuje další prodej za podnákladové ceny jako praktiku omezující hospodářskou soutěž,“ uvedl Juračka. Zákaz dumpingu u potravin dále existuje i v Belgii. „Obdobně mají určitá pravidla řešící tento problém i Španělsko a Portugalsko,“ doplnil předseda Asociace českého tradičního obchodu.

Podle Koberny s problémem podnákupních cen bojují i další země v Evropě, zejména z řad nově přijatých do Evropské unie. „Je třeba si přiznat, že výsledky nejsou valné. V současnosti je tato diskuze v ČR velmi živá, a patrně se určité legislativní nápady objeví,“ sdělil. Jeho slova potvrdili i představitelé Agrární komory České republiky, podle kterých k tématu podnákladových cen v současnosti probíhají intenzivní jednání.