Nejvíce pracovních úrazů hlásí Středočeský kraj, za zanedbání bezpečnosti hrozí až dvoumilionové pokuty

Počet pracovních úrazů se za poslední dekádu snížil. V roce 2014 evidoval Český statistický úřad 44 031 případů pracovních úrazů, což je o polovinu méně než před 10 lety. Nejčastěji docházelo ke zraněním ve Středočeském kraji a v Praze. Za nejrizikovější se považuje práce v průmyslu a výrobě. Dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je vymahatelné pro zaměstnance i zaměstnavatele, přičemž pokuty za jejich porušení můžou dosahovat milionových částek.

Ze zásad BOZP (Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) vyplývají povinnosti pro zaměstnance i zaměstnavatele. Jejich dodržování je stěžejní zejména v rizikových odvětvích, jako je průmysl a výroba. Zaměstnavatelé musí především zajistit bezpečné a konstrukční pracoviště tak, aby poskytovalo dostatečnou bezpečnost a splňovalo základní hygienické požadavky. „Ve výrobních a průmyslových halách je spoustu prvků, které by mohly ohrozit bezpečnost na pracovišti. Od jednoduchých strojů až po několikatunové vnitřní mostové jeřáby. Haly by proto měly být z důvodu bezpečnosti rozděleny na několik samostatných oddělení, například na jednotlivé montážní linky nebo na meziskladové prostory. Důležité je také dobré osvětlení a regulovaná teplota,” vysvětlil Jaroslav Nikodým ze společnosti Borga, která se zabývá výstavbou a rekonstrukcí průmyslových hal. Prioritou je také bezpečnostní značení prostorů, technických zařízení a výrobních strojů tak, aby byla dostatečně viditelná a srozumitelná pro všechny. Nejčastěji mají podobu obrazových, zvukových a světelných oznámení. Můžeme se setkat také s koridorovými páskami, značením akrylátovými či polyuretanovými barvami a nástřiky podlah a povrchů, informačními tabulkami či rámy s reflexními prvky. Veškerá bezpečnostní značení by se měla přizpůsobit typu výrobního provozu na míru. Prevencí nemocí z povolání a pracovních úrazů jsou i ochranné pracovní pomůcky a pravidelné proškolování a způsobilost zaměstnanců.

Zaměstnavatelům hrozí za porušení bezpečnostních předpisů vysoké pokuty. „Za nedodržení právních předpisů pro zajištění bezpečnosti práce a bezpečného provozování technických zařízení ze stany zaměstnavatele jsou Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce oprávněny ukládat sankci, a to dle závažnosti porušení až do výše 2 milionů korun,” sdělil Ondřej Varta, vedoucí úseku inspekce BOZP Státního úřadu inspekce práce. Vznik každého pracovního úrazu znamená pro zaměstnavatele mimo jiné i náklady na zdravotní péči, náklady na odstranění nedostatků a ztráty z neodpracovaných hodin. Také pro zaměstnance vznikají negativní důsledky. Jsou to především poškození zdraví až trvalé následky na zdraví, vznik nemoci z povolání, přechodná či trvalá pracovní neschopnost, ztráta na výdělku a věcná škoda.

V současnosti registrujeme pokles případů pracovních úrazů, před 10 lety však byla situace opačná. Dle Českého statistického úřadu se v roce 2006 zranilo, a po dobu delší než 3 dny zneschopnilo, téměř 80 tisíc zaměstnanců. V roce 2014 bylo registrováno o polovinu méně takových pracovních úrazů, celkem 44 301 případů. Suverénně nejvíce zaměstnanců s pracovním úrazem zaznamenalo odvětví zpracovatelského průmyslu, především v oblasti těžby a dobývání nerostných surovin a obsluhy strojů a zařízení. „V tomto sektoru je množství hlášených úrazů s počtem 10 163 za první pololetí roku 2015 v porovnání s ostatními obory dokonce téměř pětinásobně vyšší. V počtu případů dočasné pracovní neschopnosti následuje velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel s počtem 2 436 případů a doprava a skladování s počtem 2 152 hlášených úrazů,” uvedla Anita Hrivíková z Českého statistického úřadu v Praze. Každoročně se v největší míře hlášených úrazů liší kraje. V posledních třech letech se nejvyšší pracovní úrazovost přesunula z kraje Libereckého do Plzeňského, v loňském roce pak do Prahy a Středočeského kraje. Podle Zprávy o zdraví obyvatel ČR od roku 2004 také mírně stoupá počet osob vykonávajících rizikové práce. Zvýšil se především počet lidí vykonávajících práci s nadměrnou a jednostrannou fyzickou zátěží. Právě ta je nejčastější příčinou pracovních úrazů a nemocí z povolání. Za ní následují nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a podbřišnice.