Dnes je 1. 12. 2022

Nejlepší zájem dítěte: Říjnová konference odhalí, jak se jím řídit nejen v pěstounských rodinách

Autor: Redakce
Rubrika: nejčtenější
Říj 12th, 2022
0 komentářů
Rodiny s dětmi si letos přilepší. Novinkou je i placená týdenní otcovská dovolená

Jak pomáhá pěstounská péče při budování trvalých vztahů dítěte? Je kontakt dětí s vlastními rodiči vždy prospěšný? Jak může prohlubovat traumata? Nabízí české prostředí dostatečné podmínky pro rozvoj přechodné pěstounské péče? To jsou otázky, které budou probírat odborníci na konferenci Nejlepší zájem dítěte v náhradní rodinné péči. Akce se uskuteční 13. října v prostorách brněnské Staré radnice a připomene sté výročí narození psychologa Zdeňka Matějčka.

Říjnová konference nabídne pohledy odborníků na téma náhradní rodinné péče z pohledu psychologie a sociální práce. Cílem je poskytnout zúčastněným prostor pro sdílení zkušeností z praxe, názorů a otázek jak k tématu pěstounské péče na přechodnou dobu, tak k problematice kontaktů dětí s biologickou rodinou. Za organizací konference stojí Sdružení pěstounských rodin, které akci pořádá ve spolupráci se Sekcí pro náhradní rodinnou péči při Českomoravské psychologické společnosti. „Rozvoj náhradní rodinné péče aktuálně zažívá turbulentní změny a okolo této problematiky panuje řada diskusí. Proto v dnešní době považujeme za nezbytné vyjasnit si to nejdůležitější, tedy co je vlastně zájem dítěte a jak se jím řídit v praxi, aby neustále představoval prioritu,“ zdůrazňuje Mgr. Ing. Pavel Šmýd, předseda Sdružení pěstounských rodin.

Připomenutí 100. narozenin Zdeňka Matějčka a jeho odkazu

Sdružení pěstounských rodin pořádá konferenci k příležitosti stého výročí narození psychologa Zdeňka Matějčka. Sdružení dodnes ctí jeho inspirativní myšlenky, které vyzdvihují význam rodiny pro vývoj dítěte, neboť právě rodina umožňuje dítěti zažívat, co je to doma, jak pestré mohou být mezilidské vztahy, co je důvěra a spolupráce, zodpovědnost za druhého, ale také blízkost i bezpodmínečné přijetí a pravé hodnoty v životě.

Psycholog Zdeněk Matějček se zabýval studiem podmínek vývoje dětí v ústavech se zaměřením na psychické strádání a deprivaci. Soustředil se na to, jak dětem od nejútlejšího věku zajistit hluboký a trvalý vztah jako východisko všech dalších vztahů. „Stále bude platit, že pro dítě je nejdůležitější a v pravém slova smyslu nejvíc terapeutická jedna funkční, trvalá rodina, ke které může přilnout, kde se cítí doma, kde má bezpečné citové zázemí a kde je bezvýhradně přijímáno,“ přibližuje psycholožka Irena Sobotková ze Sdružení pěstounských rodin, která na konferenci vystoupí. Význam celoživotní práce profesora Matějčka připomene zejména příspěvek jeho spolupracovníka Jaroslava Šturmy z Dětského centra Paprsek. Ten na konferenci popíše své poznatky z praxe, jak díky prevenci pomoci dětem k překonávání časných životních traumat. Zároveň se bude věnovat tématu zrodu osobního vztahu v dětství, a to v rovině toho, jak se liší vývoj za normálních podmínek a v případě, kdy prvotní potřeby dítěte nejsou naplněny a kdy do jeho života vstupuje náhradní rodinná péče.

Nevhodné kontakty dětí s rodiči vytvářejí bludný kruh

Odkaz Zdeňka Matějčka se promítá také do dalších aktuálních otázek pěstounské péče, jako je sanace původní rodiny, ze které bylo dítě odebráno. Doba sanace není pevně stanovena, ani kritéria pro návrat dítěte do rodiny. „Zejména je problematické prokázání trestných činů páchaných na dětech. Jen jeden případ z deseti je nakonec vyhodnocen jako trestný čin a vede k omezení rodičovských práv. Právě tyto skutečnosti komplikují proces návratu dítěte do biologické rodiny,“ upřesňuje vedoucí poradny náhradní rodinné péče Sdružení pěstounských rodin Sylva Dvořáčková.

Právě tématu kontaktů dítěte s rodiči se bude na konferenci věnovat příspěvek psycholožky Ireny Sobotkové, a to v kontextu traumatizace i psychických potřeb dítěte. „V praxi pozorujeme, že vzniká bludný kruh vystavování dětí nevhodným kontaktům s rodiči a následně hledání psychologa či psychoterapeuta, který má následky kontaktů ošetřit. Řada dětí čeká doslova mezi rodinami na to, zda a kdy si jejich rodiče uspořádají život a projeví o ně opravdový zájem,“ objasňuje Sobotková.

Při nevhodném nastavení kontaktů s rodiči může docházet k traumatizaci dítěte

Otázka kontaktů dětí svěřených do pěstounské péče s jejich původní rodinou je složitá. Většina dětí je totiž odebrána z rodin z velmi závažných důvodů, jako jsou těžké zanedbávání, ignorování potřeb dítěte či špatné zacházení. Děti bývají často svědky násilí a projevů drogové závislosti rodičů. To vede k traumatizaci dítěte. „Při nastavování kontaktů bývá často opomíjen důležitý fakt, že dítě si v těchto ohrožujících podmínkách nemůže k rodiči vytvořit pevné a bezpečné citové pouto. Pokud jsou kontakty nastaveny nevhodně, to znamená nedostatečně citlivě s ohledem na psychiku dítěte a na to, co v rodině zažilo, může docházet k opakované traumatizaci. To má mnoho různých negativních dopadů, a to od zvýšené úzkosti přes zlobení a agresivitu až po poruchy chování a nejrůznější dlouhodobé následky v podobě psychických potíží a poruch. V současné době se zvyšuje počet dětí, pro které se pak kvůli tomu hledá terapie. Nejlepší zájem dítěte tak zůstává jen prázdnou frází – i o tom budeme na konferenci hovořit,“ vysvětluje Sobotková.

Potřebu znát své kořeny nelze zaměnit za nutnost kontaktu s rodiči

Příspěvek Sobotkové dále upozorňuje na často se vyskytující zkreslené chápání pojmu identita dítěte, což taktéž vede ke zvýšenému tlaku na kontakty dítěte s rodiči. „Pojem identita je velmi komplexní. Neexistuje jeho ideální chápání. V oblasti pěstounské péče jde o to, že vytváření osobní identity je jedním z častých argumentů pro realizaci kontaktů dětí v pěstounské péči s jejich rodiči. Dítě samozřejmě musí znát pravdu o svých rodičích a být seznámeno se svou historií. Informace o rodině jsou potřebné pro tvorbu osobního příběhu dítěte. Potřebu znát své kořeny však nelze zaměňovat za nutnost kontaktu s rodiči v případech, kdy je kontakt pro dítě rizikový, kdy narušuje pocit bezpečí a jistoty,“ komentuje Sobotková a upozorňuje, že výzkumy jasně ukázaly, že dítě v dlouhodobé pěstounské péči si utváří zdravou osobní identitu na základě bezvýhradného přijetí v pěstounské rodině, kde se cítí doma, nikoli na základě kontaktu s původní rodinou, ze které bylo odebráno.

Právě problematiku kontaktu s biologickou rodinou a další témata budou rozebírat odborníci na čtvrteční konferenci v Křišťálovém sále brněnské Staré radnice. Konferenci organizuje Sdružení pěstounských rodin ve spolupráci se Sekcí pro náhradní rodinnou péči při Českomoravské psychologické společnosti. Koná se pod záštitou ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky a hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha.

Konference: Nejlepší zájem dítěte v náhradní rodinné péči

  • Konference ke stému výročí narození prof. Zdeňka Matějčka
  • Stará radnice, Křišťálový sál
  • Radniční 8, Brno
  • čtvrtek 13. 10. 2022