Na skládkách končí méně spotřebičů. Mohou za to osvěta i terénní projekty
Zbavovat se ohleduplně nepotřebného elektroodpadu se daří Čechům stále více. Podle expertů je výsledek zásluhou dlouhodobé práce v terénu, ale i spolupráce se samosprávou a odborníky. I přesto se v Česku podle zpracovatelů odpadů stále podceňuje význam efektivního využívání druhotných surovin.
Čísla z loňského roku potvrzují, že Češi, častěji než dříve, odevzdávají vysloužilé spotřebiče či použité baterie k recyklaci či odborné likvidaci. Stále méně jich tak končí v kontejnerech na směsný odpad a na skládkách. České republice se tak daří plnit přísná kritéria a limity nastavené Evropskou unií, která se snaží zmírňovat negativní ekologické a ekonomické dopady chybějící či nesprávné recyklace.
Společnost REMA Systém dokonce vloni dosáhla šedesátiprocentní míry sběru, čímž překonala požadavky na zpětný odběr o dvacet procent. Úspěch společnost přičítá dlouhodobě efektivní sběrné síti, osvětě a inovativním projektům. „Výsledku se nám podařilo dosáhnout zejména díky aktivní práci v terénu a spolupráci s našimi partnery,“ objasnil ředitel skupiny REMA, David Vandrovec. Stoupající úroveň sběru elektroodpadu v ČR komentuje i výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, Petr Havelka. „Velkou zásluhu na výsledcích má pokračující společenská osvěta, zapojení tradičních způsobů sběru a spolupráce kolektivních systémů, obcí a odpadových firem,“ řekl Havelka. Ještě lepších výsledků je podle něj do budoucna možné dosáhnout úpravou legislativy směrem k tržnějšímu fungování v této oblasti. Což doporučuje i Evropská unie.
V současné době tak Češi více odevzdávají do sběrných míst nepotřebná elektrozařízení a baterie, využívají i řady projektů, které cílí jak na jednotlivce, tak na větší skupiny. Společným cílem všech těchto iniciativ je přitom zdokonalit systém sběru a využití druhotných surovin a materiálů. „V Česku se dlouhodobě podceňuje význam efektivního využívání druhotných surovin. Veškeré osvětové aktivity mají občany naučit důležitosti recyklace a opětovné využitelnosti použitých materiálů. SVDS chce také minimalizovat tvorbu odpadů i plýtvání vzácnými zdroji,“ potvrdil Petr Miller, předseda Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin. „Cirkulární ekonomika je nový trend, který však v sobě skrývá mnoho neznámých, a aby to nebylo jen prázdné heslo, je třeba ho legislativně správně nastavit,“ dodal Miller s tím, že zároveň upozorňuje na fakt, že se Česku velmi dobře nevede jen ve sběru starých elektrospotřebičů. Češi totiž patří historicky i ke špičce ve sběru dalších komodit.
Názor, že v oblasti recyklace a zpracovávání druhotných surovin se nejvíce vyplácejí především dlouhodobé projekty a cílení na jednotlivce, sdílí s ostatními odborníky i ředitel Svazu průmyslu druhotných surovin Petr Šulc. Společně s informovaností o nebezpečnosti a ekologických dopadech vyhazování elektroodpadu, baterií a dalších materiálů do běžného komunálního odpadu je podle něj nutné nastavit dlouhodobě i dobré podmínky pro výkup druhotných surovin. Tedy takové, jež respektují globální i evropský vývoj cen, který se promítá do cen v ČR díky plně integrovanému trhu druhotných surovin. „Po výrazném skokovém propadu cen kovů v roce 2015 dochází v poslední době například k výraznému poklesu ceny za vykupovaný plastový odpad. Pokud by to takto pokračovalo, nevyplatilo by se v budoucnu plastový odpad třídit,“ upozornil Šulc s tím, že množství obchodovaných plastů v EU trvale roste, ale jednotková cena od roku 2013 klesá. „Klesá dokonce i celková cena za všechny obchodované plasty. Na takový vývoj musejí být postavené i smlouvy s producenty odpadů,“ dodal Petr Šulc.
Dalším problémem jsou podle odborníků stále se zvyšující hmotnostní či množstevní limity doprovázející svoz starých elektrospotřebičů. Na ty narážejí nejen jednotlivci, ale i obce a města, pro něž jsou podmínky svozu často nedostupné. „V poslední době nám komplikují život zvyšující se limity v rámci odvozu vysloužilých elektrozařízení. Nemáme skladové kapacity ani lidské zdroje, abychom hromadili velké množství lednic či televizorů,“ vysvětlil starosta obce Přísnotice, Zdeněk Mahovský.
„Tento problém vnímáme a v rámci REMA Systému se snažíme obcím s těmito problémy pomáhat a nacházet smysluplná řešení,“ zareagoval David Vandrovec.
