Dnes je 2. 10. 2022

„Na hry se moc těším. Jsou mým snem, který se plní“. Třináctiletá Anička Jurošková zabojuje na Emil Open o zlato v para disciplíně boccia

Autor: Redakce
Rubrika: nejčtenější
Čvn 2nd, 2022
0 komentářů

Kdyby někdo tuhle usměvavou blonďatou bojovnici neznal osobně, nejspíš by si podle výčtu jejích aktivit myslel, že jde o naprosto zdravou dospívající dívku, která nemá ráda nudu. Anička Jurošková z Ostravy, která co nevidět oslaví své třinácté narozeniny, je ale úplně jiná liga.

Sport miluje odmalička. Nejdřív začala s rodiči šlapat do pedálů, absolvovala s nimi nesčetně cyklovýletů. Pak pokořila další metu, vylezli totiž společně na Sněžku. Není snad nic, na co by si tahle dívka netroufla a z čeho by měla strach. Zamilovala si jízdu na monoski, a ze všeho nejraději teď chodí do fitcentra. Svou zarputilostí a obdivuhodnou pílí inspiruje úspěšná mladá sportovkyně, která si už na mezinárodní soutěži sáhla dokonce na bronzovou medaili, nejen své vrstevníky, ale i dospělé.

Že je takových příběhů spousta? Ne tak docela, má to totiž jeden malý háček. Anička se odmalička potýká s celou řadou zdravotních problémů, které by mnohé srazily na kolena. Jenže ne tuhle sympatickou, cílevědomou dříčku. Ani kvadruparéza, epilepsie či těžká vada zraku a řeči jí vůbec nebrání se rvát statečně se životem. Stejně jako o medaile na sportovním poli.

Reprezentační dres jako odměna za každodenní dřinu

Sport je pro naši Aničku i přes všechny její zdravotní potíže tou nejlepší volbou. Motivuje ji a posunuje dál k jejím vysněným sportovním i životním cílům,“ říká maminka Lenka Jurošková, která je sama trenérkou handicapovaných dětí i dospělých.

Koncem června se právě její dcera pokusí zabojovat o medaili v boccii, tedy sportu, jenž je podobný pétanque, avšak ve verzi pro handicapované sportovce. Bude mít totiž příležitost být jedním z reprezentantů, kteří se dostanou na Letní evropské hry handicapované mládeže.

Je to pro ni velká odměna a satisfakce za všechnu dřinu. Vždyť sportem tahle drobná blonďatá dívenka žije dennodenně. A i když ví, že sport je někdy i o štěstí, medaile z mezinárodní soutěže Emil Open, kde bude jedním z ambasadorů i vítěz Paralympijských her v Tokiu Adam Peška, je teď jejím velkým snem. „Na hry se moc těším. Jsou mým snem, který se plní. Moc bych si přála vyhrát zlatou medaili,“ svěřuje se mladá handicapovaná sportovkyně.

11. ročník Emil open je pro Aničku obrovskou motivací

Pokusí se o to na 11. ročníku her pro mladé handicapované sportovce se všemi typy zdravotního postižení od deseti do šestadvaceti let v Brně od 22. do 26. června. Své síly budou v týdnu plném zábavy a sportu spolu s Aničkou měřit na brněnských sportovištích v sedmi sportech a více než třiceti disciplínách. Jedinečný projekt Emil Open bude letos hostit 884 účastníků z 16 zemí Evropy. Nejpočetnější výprava bude právě z České republiky.

Máme v plánu uspořádat soutěže v atletice, plavání, stolním tenisu, boccii a bocce, a letos nově i v lukostřelbě a cyklistice,“ přibližuje prezident organizačního výboru Emil Open Pavel Zbožínek. Zdůrazňuje, že právě tento unikátní projekt chce mladým handicapovaným lidem dát stejnou šanci, jakou mají všichni ostatní. „Jen tak pochopí, že opravdová snaha a odhodlání mají smysl. My naše sportovce budeme vždy podporovat. Díky hrám dostanou možnost sportovat s mládeží majoritní, mohou najít nové přátele a společně tak přispějí k odstraňování zbytečných předsudků a vzájemného ostychu,“ přibližuje Pavel Zbožínek filozofii mezinárodního turnaje.

A právě Aničku Emil podporuje dlouhodobě. V letních měsících má aktivní dívenka poměrně mnoho možností jak svou lásku ke sportu naplnit, v zimě je ale někdy problém s nalezením vhodného sportu, který mohou handicapovaní nadšenci běžně praktikovat. Proto se Nadační fond Emil v loňském roce rozhodl Aničce pořídit monoski, protože lyžování miluje a z těch starých již vyrostla. „Příběh Aničky, které budeme přispívat také na rehabilitace, názorně ukazuje činnost našeho nadačního fondu i spolku, která je vystižena našim sloganem „pomáháme, inspirujeme, fandíme“. Přímou finanční podporou totiž mnoha mladým lidem umožníme, aby se ke sportu přiblížili, nasáli atmosféru a mohli se mu začít věnovat. Vytvářením sportovních příležitostí se jim zase snažíme nabídnout různé sportovní aktivity a zapojujeme je také do mezinárodních akcí, jako je například Emil Open,“ doplňuje Zbožínek.

Bariéry? Sport je boří

A čím konkrétně může tahle drobná, vždy pozitivně naladěná blondýnka inspirovat své vrstevníky a ty, kteří občas lamentují, i když většinou vůbec nemají proč? Zatím prý nenašla bariéru, která by jí bránila žít jako ostatní zdravé děti. Ze sportu a ze života má zkrátka radost i přes svůj těžký handicap.

Sport Aničku neuvěřitelně rozvíjí po fyzické i psychické stránce. Proto jsme nesmírně rádi, že jsme objevili para sport boccia. Vždy se velmi těší, má tam své kamarády a trenéra, který je nedílnou součástí jejího života a posunuje ji dál k jejím cílům. Těší se také na závody, neboť může ukázat, kam se posunula. Je to pro ni důležité, chce být totiž v životě co nejvíce samostatná. A na tom spolu pracujeme od malička,“ říká maminka Lenka Jurošková.

Anička podle ní dostala do vínku učit lidi pokoře, empatii, dávat dostatek času i lásky. „Miluje lidi kolem sebe, kteří jí dokáži naslouchat a věnovat ji čas. Je velmi pozitivní, má ráda hudbu a hlavně dobrou náladu. Přes všechny nástrahy má ráda svůj život, který je plný zážitků,“ přibližuje trenérka handicapovaných sportovců.

Nejen sport ovšem Aničku posiluje po fyzické i psychické stránce tak, aby se cítila integrovaná do běžné populace. Pravidelně navštěvuje rehabilitace, fyzioterapii a ergoterapii, které jsou v této chvíli nejpotřebnější pro její samoobsluhu, aktivnější funkci rukou při ovládaní invalidního vozíčku a také jemné motoriky při psaní. Navštěvuje kraniosakrální terapii a ponory v hyperbarické komoře. Vše se pozitivně odráží nejen na udržení zdravotního stavu, ale také mentální stránky a řeči.

Naučit tuhle mladou českou reprezentantku bojovat s překážkami a připravit jí tak co nejlepší podmínky k tomu, aby mohla prožít co nejplnohodnotnější život, je nyní důležité především pro její rodiče. „My jsme jako rodiče velmi šťastní. Když si vzpomenu na předpovědi, že nic sama nezvládne, a vidím, kam se díky sportu s naší společnou pílí dostala, tak tomu skoro nemůžu uvěřit. Jsme rádi za každé nové ráno, kdy nám začne nový den. A my víme, že to, co děláme, má skutečný smysl,“ uzavírá Lenka Jurošková.