Dnes je 25. 06. 2024

Kvalita sklizených obilovin bude letos horší. Na vině je počasí i nedostatek organických hnojiv

Autor: Redakce
Rubrika: Cestování
Srp 31st, 2023
0 komentářů

Sklizeň obilovin bude z pohledu množství průměrná, očekává se však horší kvalita. Jednou z příčin je i letošní dlouhé sucho v období tvorby klasů. Klimatickým extrémům se čeští zemědělci přizpůsobují již déle než třicet let. I tak je ale velká část tuzemských polí pravidelně zasažena degradačními procesy. Východiskem do budoucna je tak podle expertů snaha maximálně usilovat o dosažení co nezdravější a nejpestřejší zemědělské krajiny. 

Podle posledního odhadu Českého statistického úřadu by měla letošní sklizeň základních obilovin činit přibližně 7,123 milionu tun. V rámci pětiletého srovnání jde o průměrné množství. Horší je to však s kvalitou, kterou podle Vladimíra Píchy, mluvčího Zemědělského svazu České republiky, negativně ovlivnilo jednak suché období v době tvorby klasů, jednak výrazně nižší kvalitativní úroveň přihnojení. „Tropické teploty v průběhu července urychlily dozrávání a dvoutýdenní období srážek v závěru července znemožnilo sklizeň již zralých porostů. To se projevilo v dalším poklesu kvality a řada porostů již nesplňuje požadavky na potravinářské obilí,“ vysvětluje. 

Nedostatek kvalitního organického hnojiva 

Rozmarům počasí souvisejícím se změnou klimatu se čeští zemědělci přizpůsobují již více než 30 let. V rámci boje zejména s půdním suchem dochází k proměnám technologií zpracování zeminy, šlechtí se nové odrůdy rezistentnější vůči nedostatku vláhy. Pěstováním meziplodin a využívání posklizňových zbytků hospodáři na svých polích rovněž usilují o maximální udržení organické hmoty v půdě, která následně dokáže o mnoho lépe odolávat vlivu extrémního počasí. „Bohužel s poklesem stavů hospodářských zvířat z důvodu nedostatečné podpory ze strany státu i zákazníků často chybí ta nejkvalitnější organická hmota – statkový hnůj,“ dodává Vladimír Pícha. 

Důležitost organických hnojiv pro zemědělskou krajinu potvrzuje i Marek Kopecký z Katedry agroekosystémů Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (FZT JCU). „Oproti roku 1990 se u nás snížil počet chovaného skotu o více než polovinu, u prasat je situace ještě horší. Je tedy zřejmé, že množství kvalitních organických hnojiv dostupných pro rostlinnou produkci významně pokleslo,“ vysvětluje. Výživu rostlin je možné řešit hnojivy minerálními. Správné fungování půdního ekosystému jako celku je ale podle odborníka závislé mimo jiné na přítomnosti půdní organické hmoty. Právě její množství a kvalita následně ovlivňují i vodní režim půd. 

„Základem v boji se suchem by měla být snaha zadržovat srážkovou vodu přímo v místě dopadu, tedy na poli. K tomu je zapotřebí půda s dobrými fyzikálními, fyzikálně-chemickými a biologickými vlastnostmi. V České republice je však velká část zemědělské půdy zasažena některým z degradačních procesů, doplňuje David Kabelka z Katedry agroekosystémů FZT JCU. V případě výskytu přívalových srážek je u degradované půdy snížena infiltrační či retenční kapacita a dochází k nadměrnému povrchovému odtoku. Srážková voda tak z krajiny rychle odtéká, což problematiku sucha dále umocňuje. 

Obnova původních krajinných prvků 

Úhrny srážek, na rozdíl od množství organické hmoty v půdě, člověk aktivně ovlivnit nemůže. Proto je důležité vodu v krajině i dalšími cestami co nejefektivněji zadržovat. „Český krajinný ráz v tomto směru negativně ovlivnily nevhodné zásahy z minulého století. Jmenovitě šlo o scelování pozemků, vysoušení rybníků, mokřadů a tůní, narovnávání vodních toků či likvidaci rozptýlené zeleně, ochranných pásů a větrolamů. To vše dnes bohužel jen akceleruje proces degradace zemědělské půdy,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis. 

Samosprávy a zemědělská družstva tak stále častěji usilují o návrat přirozených přírodních prvků do své krajiny. Volba správných protierozních či retenčních opatření však vyžaduje předchozí podrobnou analýzu. 

„Základem vypracování smysluplné koncepce je posouzení stávajícího stavu území a určení jeho nejproblematičtějších míst. Pro tyto účely se využívají zejména data získaná z leteckých snímků nebo také záběrů z termokamer. S jejich pomocí lze odhalit, kudy voda ze zemědělské krajiny odtéká či která místa jsou vůči erozi nejvíce zranitelná. Na základě toho je následně možné navrhnout nejefektivnější opatření,“ doplňuje představitelka společnosti TopGis, jež pomáhá obcím, městům i dalším subjektům s realizací adaptačních strategií. Kromě toho provozuje tato brněnská firma také chytrou mapovou aplikaci GisOnline.cz, pomocí které mohou samosprávy a další zájemci efektivně spravovat své území a majetek. 

Podmínky se budou dále zhoršovat 

Od roku 1961 se průměrná teplota v Česku zvedla o dva stupně celsia. Podle loňského výzkumu Akademie věd České republiky (AVČR) naroste tato hodnota v následujících třiceti letech o další dva stupně. Dále se tak bude zvyšovat míra odpařování vody z krajiny, čekají se rovněž delší a intenzivnější období veder. „Bohužel současný stav je z pohledu degradace půdy a schopnosti bránit se suchu stále nedostačující. Výskytům sucha se ani v budoucnu nevyhneme. Proto bude nezbytné pokračovat v nastoleném trendu spočívajícím ve snaze o dosažení pestré zemědělské krajiny schopné odolávat klimatické změně,“ uzavírá David Kabelka.