Komentář: Jak je na tom české životní pojištění v kontextu Evropy? Zaostáváme, krize ale dolehla na všechny

V dnešním světě, kde se životní rizika a nejistoty neustále mění, je životní rizikové pojištění důležitější než kdy dříve. Pokrytí rizik způsobených výpadkem příjmů z důvodu zdravotních problémů je v době vysoké inflace a rostoucích cen zase o něco cennější. Jak je na tom ale Česká republika ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi? Jaký je vývoj životního pojištění na poli unijní sedmadvacítky? Na tyto otázky ve svém komentáři odpovídá David Poes, ředitel životního pojištění pojišťovny YOUPLUS. 

Podle údajů OECD celkový objem životního pojištění v roce 2022 nominálně vzrostl, ale reálně po zohlednění inflace klesl o čtyři a půl procenta. Obecně se dá říci, že za poklesem je primárně menší obliba životního pojištění spojeného s investováním, a to díky zvýšeným výkyvům na finančních trzích a silnější konkurenci jiných finančních produktů v prostředí vyšších úrokových sazeb. 

Konkrétním dopadem těchto makroekonomických faktorů byl fakt, že většina pojišťoven zaznamenala negativní reálné zhodnocení prostředků v životním pojištění, resp. reálná hodnota peněz vyplácených ze životního pojištění byla nižší kvůli vysoké inflaci a často chybějícímu mechanizmu automaticky se zvyšujícího pojistného ve vazbě na inflaci. 

Jak moc jsou Češi pojištěni? 

O úrovni českého pojistného trhu vypovídá faktor takzvané propojištěnosti, to znamená váhy pojišťovnictví v ekonomice dané země poměřované podílem pojistného k HDP. Obecně lze říct, že pokud se HDP navyšuje rychleji než pojistné, propojištěnost klesá.  

Propojištěnost českých obyvatel se podle posledních dostupných dat Insurace Europe pohybuje na úrovni lehce pod třemi procenty (2,9 %). Propojištěnost v ČR se v posledních 3 letech v podstatě nezměnila, v posledních 10 letech ale bohužel značně poklesla, a to primárně kvůli každoročnímu poklesu životního pojištění. Pro srovnání, ve většině vyspělých západoevropských států je úroveň propojištěnosti minimálně na dvojnásobné až trojnásobné úrovni (průměr EU se dlouhodobě pohybuje mezi 8 a 9 %), což platí především pro životní pojištění. Tyto rozdíly ale potřebují důkladnější vysvětlení, a pokud možno jistou opatrnost v interpretaci. Faktory mezinárodního srovnání totiž značně ovlivňuje například zahrnutí soukromého zdravotního pojištění. Ve vyspělých státech západní Evropy (Dánsko, Nizozemsko, Francie, Švýcarsko či Německo) jsou lidé zvyklí si připlatit nad rámec povinného pojištění, a díky tomu objem předepsaného pojistného výrazně převyšuje průměrné evropské hodnoty.  

Znatelně vyšší je i životní úroveň, což celkem logicky vede k výrazným rozdílům v absolutních finančních částkách vynaložených na krytí rizik. Zde jsou pozorované rozdíly dokonce výraznější. Průměr EU se blíží hranici 3 000 EUR ročně, zatímco v ČR aktuálně odpovídá hodnotě 776 EUR (18 478 Kč). V případě největších evropských trhů dosahuje tento ukazatel dokonce čtyřnásobných nebo i vyšších hodnot. 

Je majetek víc než zdraví? 

Kde můžeme vidět zásadní rozdíl mezi námi a státy západní Evropy je obecně v přístupu, co se pojišťuje nejdřív. Češi většinou začínají s pojištěním majetku, a pak teprve uvažují (často pozdě…) o pojištění sebe sama, zatímco situace ve vyspělých státech je většinou opačná. Lidé v západní Evropě si nejdříve pojišťují výpadek příjmů v různých formách životního pojištění, a teprve potom řeší pojištění svého majetku. To potvrzují jasně i čísla, kdy v ČR při celkové propojištěnosti 2,9 % připadá na oblast životního pojištění 0,8% a na oblast neživotního pojištění 2,1%. 

Jednoznačně tedy platí, že v dlouhodobém horizontu význam (a tudíž i podíl na celkové ekonomice) životního pojištění v České republice poroste. Potenciál pro růst je bezesporu velký. Důležité faktory budou kromě zvyšování životní úrovně, také budoucí změny legislativy, daňového prostředí nebo obecné koncepce sociálního i penzijního systému v Česku, které by v prostředí vysokých deficitů státního rozpočtu měly vytvořit prostor pro další růst komerčního životního pojištění.