Jak využít gap year naplno? Mladí Češi se po maturitě chtějí zlepšit v jazycích a cestovat

Pomaturitní rok volna, takzvaný gap year, automaticky neznamená cestování s batohem po světě za peníze od rodičů. V Česku tento fenomén není tak častý, ale touha po delší pauze před nástupem na vysokou školu se českým maturantům nevyhýbá. Čím dál častěji volí pomaturitní studium jazyků, které jim kromě zlepšení úrovně cizího jazyka zaručí také status studenta a s ním spojené výhody.

Dřív se říkávalo, že mladý člověk by měl vyrazit do světa takzvaně „na zkušenou“. Poznat jiné země, naučit se nové dovednosti a ujasnit si, kam v životě směřovat. V dnešní době je však zvykem, že čerství maturanti míří rovnou na vysokou školu nebo do práce.

V řadě zemí však existuje tradice gap yearu, kdy si mladí lidé před nástupem na univerzitu udělají roční pauzu a věnují se cestování, dalšímu vzdělávání, pracovním stážím a seberozvoji. Podle dat britské vlády se mladí lidé rozhodují pro gap year hlavně z touhy po osamostatnění, protože si chtějí udělat pauzu ve studiu a také si vydělat peníze a získat pracovní zkušenosti.

Gap year zaměřený na výuku jazyků

V českém prostředí je oblíbenou pomaturitní volbou intenzivní výuka cizího jazyka, která studentům může otevřít cestu ke studiu i k pracovním možnostem v zahraničí. Jednou z výhod pomaturitního jazykového studia je i to, že si student zachová status studenta a tím i možnost přivýdělku bez ztráty studentských výhod. Pro mnoho mladých lidí je kombinace výuky
a práce ideálním kompromisem. Získané prostředky pak mohou využít právě na cestování, pracovní stáž anebo na další rozvoj v zahraničí.

Nejenže mezinárodní jazykový certifikát vypadá dobře v životopise, ale často znamená i odpuštění některých jazykových předmětů na vysoké škole nebo úlevu od některé z částí přijímacích zkoušek. „Po roce denního studia, které zahrnuje 20 hodin angličtiny týdně, se jazyk stává přirozenou součástí každodenního fungování. Studenti s ním aktivně pracují a zvládají ho používat správně
a s jistotou,“ říká Simona Škurková, ředitelka jazykové školy Lingua centrum.

První volba studentů

Podle odborníků je u mladých Čechů vidět posun ve vnímání pomaturitního studia jazyků. „Zatímco dříve ho studenti často volili jako plán B, když se nedostali na vysněnou školu, dnes ho mnozí mají jako první volbu. Chtějí si během roku výrazně zlepšit jazyk, než nastoupí na vysokou školu nebo odjedou do zahraničí,“ popisuje Simona Škurková.

Intenzivní výuka jazyků může posloužit jako ideální startovací dráha pro další životní cestu. Kromě tradičního cestování za poznáním a sezónními pracemi jsou čím dál populárnější i jazykové stáže, výuka angličtiny v zahraničí nebo dobrovolnické programy, které kombinují praktickou zkušenost spolu s dalším jazykovým rozvojem. Podle britských dat patří mezi nejoblíbenější destinace Velká Británie, Austrálie, USA, Kanada a Nový Zéland – tedy země, kde se bez angličtiny lidé neobejdou.

Gap year v číslech

Zkušenosti ze zahraničí i celoevropské průzkumy potvrzují, že právě jazykové nebo studijní gap yeary pomáhají lépe zvládat nároky na vysoké škole a rozvíjejí dovednosti, které jsou klíčové pro uplatnění v praxi.

Téměř 88 % studentů uvádí, že jim rok volna pomohl osobnostně vyrůst, a kolem 70 % z nich si z něj odneslo nové dovednosti, které využívají i po návratu. Od lepšího time-managementu, přes orientaci v cizím prostředí až po schopnost fungovat samostatně. Přes 50 % studentů si přitom náklady na gap year alespoň částečně hradí samo.

Dlouhodobé dopady jsou patrné i na pracovním trhu. Podle statistik více než 80 % zaměstnavatelů považuje absolvování gap yearu nebo delší pobyt v zahraničí za jednu z výhod při pracovním pohovoru. Studenti se také shodují, že se cítí více sebevědomě, nezávisle a jsou daleko lépe schopni adaptovat se v různých pracovních prostředích.