Jak v létě zmírnit extrémní zátěž na organismus? Pomůže dostatečné větrání, rady meteorologů i vhodná stínicí technika

Vysoký tlak vzduchu, teploty přesahující třicítku či intenzivní sluneční záření. To jsou jen některé překážky, které se v létě staví do cesty optimálním podmínkám pro lidské tělo. Ty se v přirozeném prostředí navzájem potkají pouze zřídka, ideálního stavu však lze dosáhnout pomocí několika tipů, které jsme pro vás připravili.

Teplotu v místnosti dokážou ochladit předokenní žaluzie

Průměrná tělesná teplota zdravého člověka se pohybuje kolem 36 až 37 °C. Jedině v této hodnotě správně fungují veškeré orgány a funkce organismu. Při nižší teplotě dochází k podchlazení, při vyšší naopak k přehřátí. Oba případy přitom mají negativní dopady na životně důležité procesy, které se v těle odehrávají. Na optimální tělesnou teplotu má vliv nejen vlastní produkce vnitřního tepla, ale rovněž prostředí, v němž se pohybujeme. Ideálem je v tomto ohledu pocit takzvané tepelné pohody, kdy člověk necítí v daném prostředí ani pocit nepříjemného chladu, ani přílišného tepla.

Právě v létě často dochází k intenzivnímu slunečnímu záření, které otepluje vzduch, jenž pak proudí do místností, kde se nacházíme. Dusným prostředím, nadměrným horkem a přehřátím organismu si pak můžeme snadno přivodit úpal, který doprovázejí horečky, bolest hlavy, ztížené dýchaní a nevolnosti. Optimální teploty interiéru lze docílit vhodnou stínicí technikou. „Například venkovní žaluzie fungují jako tepelný izolant, jenž reguluje ideální teplotu v místnosti. Zavřená venkovní žaluzie zadrží až 94 % tepelné energie a je téměř desetkrát účinnější než žaluzie vnitřní. Předokenní žaluzie bývají také vybaveny čidly, jež reagují na slunce, a interiér podle potřeby chladí či ohřívají,“ říká Lubomír Valenta, marketingový manažer firmy Lomax, která patří k tuzemským výrobcům venkovní stínicí techniky.

Vysoké vlhkosti se zbavíte větráním, s nízkou pomohou zvlhčovače

Proč nás i v parném létě bolí v krku, kašleme a trpíme záněty dýchacích cest? Na vině je nízká vlhkost vzduchu. Za optimální se považuje relativní vzdušná vlhkost mezi 45 a 60 %. Ani v nadměrné míře však není k tělu příliš přátelská a často k tomu přispívá sám člověk – běžná rodina totiž při vaření, sušení prádla či sprchování denně vypustí do vzduchu v průměru 12 litrů vody.

Snížená i zvýšená vlhkost způsobuje nepřesné vnímání teploty vzduchu, což se může odrazit na náladě či schopnosti koncentrace, v dlouhodobém horizontu je pak přímo zdraví škodlivá. Způsobuje alergie, astma, revmatická a kožní onemocnění a podporuje také hromadění bakterií a roztočů v domácnosti. Řešením je proto v létě pravidelné a dostatečné větrání, které místnost zbaví přebytečné vodní páry a vymění vzduch. Použít lze okna, ventilátory anebo větrací systémy. V parných dnech, kdy vlhkost vzduchu přesahuje únosnou míru, si lze vzít na pomoc navíc také odvlhčovače či vysoušeče vzduchu, případně čističky vzduchu. Při nízké vlhkosti naopak poslouží zvlhčovače vzduchu.

Změnám tlaku vzduchu je potřeba přizpůsobit denní aktivity

V létě také často slýcháme o kolísavém tlaku vzduchu. Zatímco jeden den je v normálu, druhý den již představuje zvýšené riziko, zejména pro osoby s některými druhy zdravotních omezení. Podle společnosti Meteopress se počasí v České republice mění průměrně každé čtyři dny a jeho výkyvům je potřeba se přizpůsobit. Právě atmosférický tlak a jeho změny působí na organismus v létě nejcitelněji.

Za optimální tlak vzduchu se považuje ten v rozsahu 1 000 až 1 030 hektopascalů, který doprovází proměnlivé počasí. Během slunečních dnů tlak znatelně stoupá, deštivé počasí pak má za následek jeho výrazný pokles. Tyto změny se pak mohou projevit bolestmi hlavy či tlakem v dutinách. Nízký tlak vzduchu zvyšuje hustotu krve a mění hladinu krevního cukru, nepříjemně se podepisuje též na onemocněních dýchacích cest a na psychickém stavu lidí. Rostoucí tlak zase zvyšuje tep, zatěžuje srdce a přináší riziko infarktů a dalších kardiovaskulárních chorob. Při změnách tlaku je proto ideální dodržovat doporučení meteorologů, přizpůsobit denní aktivity a výkonnost stavu počasí, případně vůbec nevycházet ven.

Intenzivní sluneční záření je občas nutné ubrat

Lidský organismus ovlivňuje rovněž přirozené světlo. Jeho dostatečný příjem se totiž podepisuje na psychickém i fyzickém zdraví, výkonnosti a celkové kvalitě života. Přirozené sluneční světlo má intenzitu mezi 100 a 10 000 luxy, intenzita interiérového osvětlení by se pak měla ideálně pohybovat kolem 100 až 500 luxů. Typický letní den však může dosáhnout intenzity až 200x vyšší oproti normě a zanechat na lidském zdraví znatelné stopy v podobě stresu, bolestí hlavy či nespavosti.

Lidský organismus navíc funguje na základě vrozeného biorytmu, jenž se řídí podle intenzity světla. Proto je zejména při spánku nezbytné místnost dobře zatemnit a zabránit světelnému toku. Ve tmě se totiž tvoří důležitý hormon melatonin, který správně reguluje tělesnou teplota a organismus tak dostatečně regeneruje. „Ochranu před nežádoucím osvětlením z venkovního prostředí představují venkovní rolety, které reagují za pomoci slunečního čidla a regulují intenzitu osvětlení místnosti. Některé rolety jsou vybaveny i elektronickými spínacími hodinami a reagují v závislosti na denní době. Dokážou také snížit hladinu okolního hluku až o 16 decibelů, což rovněž přispívá ke kvalitnímu spánku,“ uzavírá Lubomír Valenta ze společnosti Lomax.