Hra, která může zachraňovat životy. Virtuální pacient z Brna pomůže lékařům i v dalších zemích
K praktickému lékaři přichází sedmatřicetiletá žena, která si stěžuje na přetrvávající bolesti levého podžebří. Jedná se o dvojnásobnou matku a dlouholetou kuřačku bez alergií, jejímuž otci před lety našli zhoubný nádor. Co jako lékař uděláte? Simulované setkání s touto i mnoha dalšími situacemi v projektech s virtuálními pacienty může pomoci lékařům získat nové zkušenosti, zlepšit kritické myšlení a natrénovat si rozhodovací dovednosti. V době pandemie covid-19 se navíc virtuální pacienti osvědčují jako vítaná alternativa k dalšímu vzdělávání odborníků při pozastavených lékařských kongresech a konferencích.
Díky edukačním projektům s virtuálními pacienty, které nabízejí ukázky situací z reálného prostředí i s konkrétními možnými dopady na pacienta, si mohou jejich uživatelé projít různými medicínskými případy nanečisto. Svým způsobem se jedná o seriózní hry, které nabízí řadu interaktivních případových studií neboli kazuistik. V průběhu „hry“ prochází uživatel diagnosticko-terapeutickými postupy a každé jeho rozhodnutí má důsledek na další vývoj děje. Hráč průběžně dostává zpětnou vazbu, zda je jeho řešení správné, nesprávné, či zda může mít dokonce fatální následky.
Za těmito virtuálními simulacemi stojí tým odborníků z brněnského Institutu biostatistiky a analýz (IBA). Ten se projektem začal zabývat ještě před vznikem IBA s.r.o., a to pod hlavičkou Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. „Například v předmětech Anesteziologie a léčba bolesti, Intenzivní medicína, Farmakologie a Psychiatrie jsou virtuální pacienti nyní vysoce ceněnou, nedílnou součástí kontaktní výuky,“ potvrzuje proděkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petr Štourač, který současně působí ve Společnosti pro simulace v medicíně a řídí Simulační pracoviště na lékařské fakultě.
Simulovaná léčba pro postgraduální vzdělávání
Po vzniku Institutu biostatistiky a analýz jako spin-off společnosti Masarykovy univerzity vývoj projektů s virtuálními pacienty pokračuje i tady, a to ve spolupráci s farmaceutickými a biotechnologickými firmami, které je pomáhají financovat. „Z původních projektů zaměřených na podporu klinického rozvažování a kritického myšlení jsme virtuální pacienty chtěli rozšířit i mimo pregraduální výuku. To nás dovedlo k oblasti celoživotního vzdělávání. Spojili jsme se s farmaceutickou firmou Ipsen, jejíž medicínský tým v ČR hledal příležitosti, jak podpořit vzdělávání lékařů přicházejících do styku s pacienty s karcinomem ledviny jinak než do té doby obvyklými kazuistikami prezentovanými na konferencích. Vznikl tak pilotní projekt – edukační webový portál ca-ledviny.cz, kde je k dnešnímu dni publikováno deset případů virtuálních pacientů,“ popisuje expert za IBA Daniel Schwarz, který se virtuálními pacienty zabývá.
Právě projekt ca-ledviny.cz měl úspěch na řadě akcí, včetně uznávané mezinárodní konference We Are Our Choices: Learning to Make Good Decisions v Londýně. Dalším podobným projektem IBA je edukační platforma leukemik.cz, sponzorovaná firmou Angelini Pharma Česká republika s.r.o. I tady se jedná o sérii virtuálních pacientů, na kterých si lékaři i další zdravotnický personál mohou zkoušet diagnosticko-terapeutické postupy.
Virtuální pacienti s falešnou identitou
Při tvorbě jednotlivých virtuálních pacientů spolupracuje IBA s renomovanými lékaři, kteří k jednotlivým kazuistikám poskytují podklady. Redaktoři IBA je poté zadávají do on-line platformy, upravují texty a obrazovou dokumentaci, tvoří interaktivní otázky, skórují jednotlivé možnosti řešení a přidávají odkazy na doplňující informace. „Každý případ poté projde interní oponenturou provedenou garanty edukační stránky projektu. Případné navržené změny jsou konzultovány s autorem. Velký důraz klademe na anonymizaci jednotlivých případů, tedy aby v žádném případě nemohla být odhalena identita případného skutečného pacienta, který mohl být předlohou některého z případů. Virtuální pacienti tak dostávají nová jména i zaměstnání. Chceme jim totiž nějakou, ač vymyšlenou identitu nechat, aby nešlo jen o soubor údajů z chorobopisů,“ doplňuje Schwarz.
2021: Projekt o psychiatrii a schizofrenii míří do zahraničí
V neposlední řadě se tvůrci pro vytvoření jednotlivých předloh snaží navázat spolupráci s medicínskými kapacitami, aby byly projekty virtuálních pacientů pro uživatele skutečně zajímavé a obohacující. Stejně tak chtějí rozšiřovat počty publikovaných kazuistik i zasažené oblasti klinické medicíny. Tak tomu bude i v novém projektu, který má odstartovat začátkem tohoto roku. „Jedná se o mezinárodní a multilingvální projekt s virtuálními pacienty, a to hned v šesti zemích – Česku, Itálii, Rusku, Španělsku, Bulharsku a Slovensku. Zaměří se tentokrát na oblast psychiatrie, konkrétně na téma psychotických onemocnění, kde jsou s virtuálními pacienty výborné zkušenosti v pregraduální výuce. Doufáme, že se nám je podaří přenést i pro postgraduální odborné publikum,“ plánuje Schwarz.
Od projektu si slibuje úspěch, protože poptávka po virtuálních pacientech ve světě stoupá. „Problém moderních e-learningových nástrojů spočívá v tom, že jsou často vytrženy z celkového kontextu. Simulační modalita virtuálního pacienta umožňuje kombinovat moderní technologie s kvalitním klinickým obsahem do jedné učební pomůcky tak, aby byl přiblížen celkový obraz reálného pacienta,“ myslí si například dlouholetý profesor ze St George’s, University v Londýně a Institutu Medicínského a Biomedicínského vzdělávání Terrence Alan Poulton, který koordinoval významné projekty virtuálních pacientů v EU.
Podle něj i podle Štourače je budoucnost využití virtuálních pacientů ve výuce medicínských studijních programů mimořádně optimistická. „Protože využití virtuálních pacientů je především v oblasti učení rozhodovacího procesu, není jejich využití omezeno jen na pregraduální výuku, ale mají nepochybně využití právě i v postgraduální výuce, tedy ve specializačním vzdělávání klinických, ale i preklinických oborů. Velice se však také osvědčili i v současné covid-19 situaci při distanční výuce,“ dodává Štourač.
