Generace Z mění pohled na vzdělávání: místo sbírání kreditů hledá smysl a praktické využití

Dnešní generace mladých dospělých označovaná také jako Gen Z přistupuje ke vzdělávání odlišně než jejich rodiče nebo starší sourozenci. Zatímco před dvaceti lety byla po maturitě samozřejmostí přímá cesta na vysokou školu nebo do zaměstnání, mladí dnes kladou větší důraz na to, aby studium mělo hlubší smysl a vedlo k praktickému uplatnění.

Pomaturitní vzdělání není v očích dnešních studentů jen sbíráním kreditů na cestě za diplomem. Od škol očekávají, že je dostatečně připraví na život a práci. Podle průzkumu Deloitte z roku 2025^[1] se více než 75 procent českých příslušníků generace Z aktivně soustředí na rozvoj odborných dovedností a 74 procent považuje měkké dovednosti, jako jsou komunikace nebo empatie, za klíčové pro svou budoucnost. 

Vysoká škola má připravit na zaměstnání

Dnešní studenti často uvádějí, že by uvítali praktičtější a flexibilnější programy, které je připraví na trh práce. Nejde jim tedy jen o diplom, ale o to, aby vzdělávání skutečně dávalo smysl a našlo uplatnění v reálném životě.

Také zahraniční výzkumy potvrzují, že mladí lidé v Evropě očekávají od pomaturitního vzdělání především přípravu na budoucí kariéru. Například ve Velké Británii podle průzkumu Higher Education Policy Institute^[2] studenti chtějí, aby se příprava na zaměstnání prolínala celým jejich studiem. „Většina studentů nám sdělila, že chtějí, aby se jejich potenciální zaměstnavatel díval nejen na jejich studijní výsledky, ale i na jejich mimoškolní aktivity a pracovní zkušenosti,“ komentoval spoluautor studie Josh Freeman.

Mladí Češi si oblíbili jazykové vzdělávání

V českém prostředí se tento trend odráží v rostoucí oblibě pomaturitního jazykového studia. Mladí lidé si díky dennímu studiu zachovají výhody plynoucí statusu studenta, neztratí studijní návyky a zároveň mají dostatečný prostor pro rozhodování o další kariérní dráze.

Lada Homolová z jazykové školy Lingua centrum vysvětluje, že motivace studentů se často dělí do dvou skupin. „Ti, kteří plánují nástup na vysokou školu, chtějí zůstat ve studijním rytmu a neztratit pracovní návyky. Jiní se zaměřují na intenzivní zdokonalení jazyka, protože vědí, že ho využijí při práci nebo pobytu v zahraničí. Společné je jim vědomí, že bez jazyků se dnes neobejdou – a jejich cílem už není jen domluvit se, ale domluvit se perfektně,“ říká.

Důraz na praktičnost se odráží i v oblibě mezinárodních certifikátů. Získání například cambridgeských zkoušek FCE nebo CAE je pro studenty nejen motivací během studia, ale také investicí do budoucna. Absolventi podle Lady Homolové oceňují, že jim certifikát může nahradit přijímací nebo dílčí zkoušky na vysoké škole a později slouží jako jasný důkaz kompetencí v životopisu.

Zpětná vazba studentů, kteří absolvovali jazykový rok, ukazuje, že jejich rozhodnutí nebývá krokem zpět, ale naopak dopředu. „Mladí lidé nejčastěji vyzdvihují intenzitu výuky. Dvacet hodin cizího jazyka týdně je podle nich unikátní příležitost, kterou v pozdějších fázích studia už nezažijí. Výsledkem je nejen rychlé zlepšení, ale také schopnost přemýšlet v cizím jazyce a přirozeně v něm komunikovat bez ostychu,“ doplnila Lada Homolová.

Evropští studenti chtějí výuku pro praxi

Mezinárodní srovnání navíc ukazuje, že česká generace Z není výjimkou. V Německu podle tamních studií více než dvě třetiny studentů očekávají od dalšího vzdělávání především rozvoj praktických dovedností, které jim umožní snadný přechod na pracovní trh. Ve Španělsku je pak zhruba pětina mladých připravena věnovat období po maturitě cílenému zlepšení jazykových schopností, což se podobně jako v Česku často realizuje prostřednictvím specializovaných kurzů. A britští studenti se v průzkumech shodují, že příliš teoretická výuka bez jasného přesahu do praxe je pro ně nedostačující.

Generace Z tak mění samotnou logiku vzdělávací dráhy. Nejde jí o to postupovat co nejrychleji, ale o to, aby každý krok měl konkrétní hodnotu. Jazykové školy se v tomto prostředí stávají atraktivní volbou, protože nabízejí intenzivní trénink, certifikovanou úroveň a zároveň prostor pro promyšlené rozhodnutí o další cestě. Nejde o odklad, ale o investici do schopností, které mladí lidé považují za zásadní pro svou budoucnost – ať už na vysoké škole, v zaměstnání nebo v životě za hranicemi.