Firmy zaměstnávající dohodáře se topí v administrativě. V Česku kvůli tomu klesá nabídka brigád

Firmám zaměstnávajícím dohodáře se letos významně zvýšila administrativní i finanční zátěž. Kvůli novele zákoníku práce přibyly zaměstnavatelům nové povinnosti a práce dohodářů se jim prodražuje například i kvůli právu na dovolenou. Výrazně se tak snížila nabídka brigád.

Od července začaly platit změny týkající se zaměstnávání na tzv. dohody o provedení práce. V největší míře je využívají firmy se sezónním charakterem podnikání – stavební firmy, personální agentury, cestovní kanceláře, pořadatelé eventů, ubytovací zařízení a mnoho dalších. Pro řadu z nich je změna ohledně dohodářů vážným zásahem do finančních plánů.

„Společnosti podnikající v sezónních oborech mohou být snáze ohroženy bankrotem. Jakýkoli výkyv trhu nebo chybné rozhodnutí se na jejich hospodaření projeví rychleji než u ostatních,“ popisuje Dušan Pukač, Head of Sales společnosti Bibby Financial Services.

Právní konzultace i osvěta zaměstnanců

Podle Matěje Štěpána, jednatele společnosti Shameless, zajišťující technické pracovníky pro pořádání koncertů a velkých eventů, je administrativní zátěž enormní a novelu považuje za chaotickou. „Kvůli nedostatku informací jsme neměli prostor na přípravu a obětovali jsme spousty času, energie i peněz nejen do transformace interního systému, ale také do právních konzultací a osvěty našich zaměstnanců,“ upozorňuje.

Zaměstnávání dohodářů se prodražuje natolik, že firma pro letošek zastavila investice a přehodnocuje formát podnikání. Bojí se, že za stávajících podmínek bude řada firem podnikajících v sezónních oborech bojovat o přežití. „Řešením by byla jednodušší smlouva pro krátkodobé brigádní zaměstnání, která nebude zatížena restrikcemi měsíčních limitů, ale spíše ročním objemem financí,“ navrhuje.

Práci firmy přerozdělily mezi stálé zaměstnance

Hospodářská komora už na jaře zjišťovala, jak se české firmy na změny v zaměstnávání na dohodu připravily. Téměř dvě třetiny z nich v průzkumu Komorový barometr uvedly, že počty zaměstnanců na dohodu snížily. Nejčastěji jejich úkoly přerozdělily mezi kmenové zaměstnance, případně je nahradily pracovníky z řad OSVČ nebo zaměstnaly lidi na smlouvu o dílo.

Klesla nabídka brigád

Podle ekonoma Lukáše Kovandy se změny už v první polovině roku projevily na poptávce po brigádnících. V květnu a červnu na pracovních portálech meziročně ubylo inzerátů o desítky procent. „Zaměstnavatelé se rozhodli letos obejít bez brigádníků a pracovní náplň pokrýt přes léto kmenovými zaměstnanci, například díky důsledněji rozvrženému plánu letních dovolených,“ potvrzuje závěry průzkumu Kovanda.

Hospodářská komora zároveň upozorňuje, že přerozdělení práce mezi kmenové zaměstnance může snižovat produktivitu práce kvůli snížení míry specializace. „Vyšší objem práce připadající na zaměstnance pracující na plný úvazek také může vést k vyšším mzdovým požadavkům těchto pracovníků a za určitých podmínek působit jako proinflační faktor,“ uvedla komora ke komentáři k průzkumu.

Povinnosti firmám ještě přibudou

Úprava zaměstnávání dohodářů však není jedinou změnou, která sezónně zaměřeným firmám komplikuje podnikání. Od ledna získali dohodáři po splnění určitých podmínek nárok na dovolenou, což zaměstnavatelům opět jejich najímání prodražuje.

Nárůst administrativy bude pokračovat i v příštím roce. „Nově bude potřeba oznámit každou uzavřenou dohodu o provedení práce a dále každý měsíc bude nutné informovat Českou správu sociálního zabezpečení o tom, kolik peněz si dohodář na základě této DPP vydělal. Pokud si v daném měsíci nevydělá nic, i o tom bude potřeba úřad informovat,“ popisuje advokátka Marie Janšová z kanceláře Legalité.

Dušan Pukač podotýká, že kvůli přetrvávající nejistotě na trhu není vhodný čas pro zvyšování administrativní zátěže firem. „Trh práce se stane méně flexibilním, což bude mít v konečném důsledku opačný efekt, než se původně zamýšlelo. A právě menší podniky budou zasaženy nejvíce,“ obává se.

Rostoucí administrativní zátěže si všímá i Hospodářská komora, která odhaduje, že české firmy neproduktivní papírování ročně stojí asi 72 miliard korun. Přichází proto s návrhem na změnu zákona. „Chceme, aby ústřední správní orgány státní správy, které podle kompetenčního zákona odpovídají za příslušnou oblast z hlediska tvorby právních předpisů, měly nově povinnost dopady regulatorních a administrativních opatření přezkoumávat,“ komentoval prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.