Český strojírenský export v roce 2020 čeká stagnace nebo mírný pokles. Ovlivnit ho může i tlak na snižování emisí
Příští rok by z hlediska českého exportu měl podle analytiků znamenat mírné zvolnění, které se projeví na celkové stagnaci či mírném poklesu. Mezi klíčové faktory přitom řadí obchodní válku, vývoj německé ekonomiky, brexit či výši růstu světové poptávky. Podobný vývoj předpovídají odborníci také odvětví strojírenství. České firmy z tohoto oboru proto budou v příštím roce mimo jiné spoléhat na kondici ekonomik států, kam své produkty vyváží. Důležitý pro ně bude i vývoj kurzu koruny.
Český export v oblasti strojírenství čeká podle odborníků v příštím roce spíše pokles. Odhady Svazu strojírenské technologie uvádějí, že by měl pokračovat vývoj, který je patrný už koncem letošního roku. „Z pohledu strojírenství očekáváme pokles již za rok 2019. V roce 2020 bude tento trend patrně pokračovat, a to vzhledem k nepříznivému vývoji poptávky v Německu, Číně a na dalších trzích,“ sdělil ředitel svazu Oldřich Paclík. Pro české strojírenství je v tomto směru hlavním exportním partnerem Německo a další státy Evropské unie. Klíčová proto bude hlavně situace v automobilovém průmyslu či poptávka v USA a v Číně, které jsou hlavními exportními trhy právě pro našeho západního souseda i ostatní země EU.
Podle tuzemských strojírenských exportérů je otázkou, v jaké finanční kondici budou také ekonomiky jednotlivých států, kam své zboží vyváží. „Svět se bohužel dostává do dluhové krize a některé státy s tím umí pracovat lépe, jiné naopak hůře. Jižní Amerika a jih Evropy již v roce 2019 vykazují velké snížení odbytu, rok 2020 je tedy v tomto směru otazníkem,“ řekl Jiří Prášil mladší, výkonný ředitel ložiskového koncernu ZKL, který v letošním roce vyvážel do zahraničí 87 procent veškeré produkce.
Podle analytiků je však možné očekávat v některých těchto teritoriích zlepšení. „Od hlavních obchodních partnerů Česka mnoho pozitivních impulsů nelze čekat. Nárůst však lze očekávat u Turecka a některých zemí Latinské Ameriky, které se částečně vzpamatují z letošního poklesu výkonnosti ekonomiky,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. České firmy zároveň musí do budoucna počítat i s novými faktory, které přímo ovlivní některá odvětví. „Z nově očekávaných omezení lze zmínit tlak na snižování emisí a s tím související změny ve struktuře automobilového průmyslu,“ doplnil Oldřich Paclík.
Stagnace či mírný útlum celkového exportu
Zmíněný vývoj na německém trhu bude mít podle analytiků klíčový vliv i na export tuzemských firem napříč odvětvími. „Jedním z dalších faktorů bude také růst světové poptávky, která v reakci na zpomalující se růst světové ekonomiky může výrazně zbrzdit,“ uvedl Štěpán Hájek ze společnosti Bossa. Podle některých ekonomů může tato skutečnost znamenat i celkovou stagnaci tuzemského exportu, jak zmínil i Sobíšek. „Lze očekávat, že objem českého exportu bude v příštím roce stagnovat. Bude to z hlediska meziroční změny nejhorší výsledek od roku 2013. Limitem bude zejména nedostatečná poptávka. Příčiny toho jsou přitom cyklické i specifické, lze sem řadit například brexit či obchodní konflikty vyvolané USA,“ řekl.
Zpomalení oproti letošnímu roku předpovídá také analytička Raiffaisenbank Eliška Jelínková. „Letos má export prozatím našlápnuto k rekordnímu výsledku. Od příštího roku očekáváme, že dojde ke zvolnění jeho dynamiky. Tempo růstu exportu by tak mohlo být nižší než tempo růstu importu,“ sdělila.
Důležitý kurz koruny
Jeden z klíčových aspektů, který měl letos vliv na zpomalení globálního obchodování, byla obchodní válka mezi USA a zbytkem světa, zejména pak s Čínou. Podle Prášila to v celosvětovém měřítku znamenalo zpomalení ekonomiky, snížení tržeb podniků či propouštění, ve finále se to tak projevilo poklesem výběru daní v jednotlivých státech, a tedy i státních investic. Z pohledu ekonomů by se však v příštím roce mohl problém s obchodní válkou vyřešit. „V posledních týdnech byly tyto nejistoty utlumeny a je zde jistá naděje, že ani v příštím roce by tomu nemělo být jinak. S tím, jak se blíží americké prezidentské volby, se bude stupňovat snaha amerického prezidenta urovnat veškeré obchodní konflikty, aby tamním občanům mohl předvést, pokud možno co nejpůsobivější závěr jeho volebního období,“ předpověděla Jelínková. Klíčový bude podle ní pro české firmy také faktor brexitu. Před odchodem Británie lze nejprve očekávat předzásobení britských firem, po následném zatížení zboží clem by však mělo dojít k útlumu českého exportu. „Po jisté době by mělo dojít ke stabilizaci a obchod se Spojeným královstvím by měl vjet opět do starých kolejí,“ doplnila Jelínková.
Čeští exportéři v letošním roce profitovali zejména z příznivého kurzu koruny, v podobný vývoj přitom doufají i pro příští rok. „Kurz koruny se aktuálně pohybuje kolem 25,8 za euro a 23 za americký dolar, což je určitě lepší než prognózy v roce 2018. Tehdy byl predikovaný kurz řádově horší. Cena práce je v tuzemsku stále na přijatelné úrovni a inflace také, takže pro výrobu je Česko určitě vhodná lokalita,“ uzavřel Jiří Prášil mladší.
