Dnes je 5. 03. 2021

Elektřina z obnovitelných zdrojů je stále oblíbenější. Panuje kolem ní ale řada mýtů

Autor: Redakce
Rubrika: Finance
Úno 1st, 2021
0 komentářů

Elektrická energie získaná ze slunce či větru byla dlouhá léta alternativou ke „klasickým“ zdrojům, zejména uhlí. Obliba obnovitelných zdrojů je ale na vzestupu. I přes to, že Češi začínají zelenou energii více poptávat, panuje kole ní řada mýtů a polopravd.

V rámci Evropské unie se v roce 2020 podle agentury Reuters poprvé vyrobilo více energie z obnovitelných zdrojů než spalováním fosilních paliv. Celkem to bylo 38 % elektřiny, přičemž největší podíl měla větrná energie (14 %). Fosilní paliva tvořila jen 37 %, jádro pak 25 %.  

Zájem o zelenou energii je mezi spotřebiteli v unii stále větší a Česko v tomto ohledu není výjimkou. O obnovitelných zdrojích však i přes rostoucí poptávku koluje stále řada mýtů a polopravd. 

„V prvé řadě je častý mylný předpoklad, že obnovitelné zdroje jsou zcela závislé na počasí a ročním období. To ale platí z velké části jen pro fotovoltaiku a větrné elektrárny. Vedle nich přitom existuje i řada dalších zdrojů,“ říká Lukáš Olšák, specialista společnosti Národní energie.

Podle něj se jedná především o zařízení, která elektřinu vyrábějí spalováním biomasy, bioplynové stanice a dále také vodní přečerpávací elektrárny. V případě solárních a větrných elektráren je pak díky pokrokům v technologii ukládání „nadbytečné“ energie možné kompenzovat dobu, kdy je méně slunce či větru. 

Častou polopravdou je pak také tvrzení o neekologičnosti alternativních zdrojů energie. „To se týká zejména solárních elektráren. Faktem ale je, že jejich panely jsou z převážné části tvořené sklem a hliníkem a dají se prakticky kompletně recyklovat. Emisní náklady na jejich výrobu pak navíc vyváží jejich životnost, která počítá s vysokou účinností po desítky let,“ uvádí specialista společnosti Národní energie Michal Karabina

Jak dále říká, mylný je i předpoklad, že solární elektrárny je nutné budovat jen na úkor například zemědělsky využitelné půdy. „Potenciál pro umístění fotovoltaických panelů mají například nevyužité střechy budov, kterých jsou v rámci celé EU miliony. Ladem leží také velké množství někdejších průmyslových areálů,“ vysvětluje Michal Karabina.

Řada spotřebitelů je navíc přesvědčena, že přechodem na zelenou energii nijak nepomůže životnímu prostředí. Přitom i jedna domácnost se počítá. „V průměru může jedna čtyřčlenná rodina odběrem zelené elektřiny ušetřit přírodu spálení přibližně tří až čtyř tun uhlí za rok, což odpovídá asi 1,5 až 2 tunám CO2,“ uzavírá Lukáš Olšák.

Komerční sdělení