Dnes je 3. 03. 2024

Dvojí kondom jako dvojí ochrana? Pozor na nebezpečné mýty o antikoncepci!

Autor: Redakce
Rubrika: Cestování
Zář 25th, 2023
0 komentářů

Dostupnost spolehlivých metod ochrany proti nechtěnému těhotenství během 20. století zajistila, že lidé mohli oddělit potěšení ze sexu od reprodukce. Kolem antikoncepce však dodnes panuje řada mýtů a „babských rad“. Opravdu je kojení spolehlivou ochranou před dalším těhotenstvím? Musí žena hormonální antikoncepci během kojení vysadit? A jak je to doopravdy s nemožností otěhotnět během menstruace? 

Každý rok 26. září slaví Světový den antikoncepce. Každý rok se 26. září slaví Světový den antikoncepce. Právě spolehlivé antikoncepční metody umožnily lidem, aby si mohli užívat milostný život bez obav z nechtěného početí, a staly se tak jedním z klíčových aspektů sexuální revoluce, kdy se rozkoš oddělila od reprodukce. Přestože hormonální pilulky jsou tu s námi už přes 60 let, váže se k nim i k dalším metodám antikoncepce řada mýtů a polopravd. 

Mýtus 1: Berete hormonální pilulky dlouho? Ohrožujete svou plodnost 

Ženy se často obávají, že užívání hormonální antikoncepce ovlivní jejich plodnost. Tento strach je přitom podle odborníků zbytečný. Podle souhrnné studie z roku 2018, která prozkoumala závěry hned 21 výzkumů zaměřených na téma hormonální antikoncepce (HA), bylo do 12 měsíců po jejím vysazení schopno otěhotnět zhruba 83 % žen. Zdravé a plodné ženy zpravidla nemají problém otěhotnět třeba i pouhý měsíc po vysazení HA. Výjimku představuje injekční hormonální antikoncepce, u níž i po vysazení zůstanou v těle reziduální látky potlačující ovulaci. I tak se nejedná o trvalé zhoršení plodnosti, účinky po několika měsících vymizí. 

Mýtus 2: Jak jsem mohla otěhotnět? Vždyť kojím! 

Jedním z největších mýtů je ten o antikoncepčním účinku kojení. „Hormon prolaktin, který se po porodu stará o stimulaci tvorby mateřského mléka, sice může potlačovat ovulaci a bránit zrání vajíček, spolehlivou ochranu před početím to však nezajistí. Řada žen může zažívat menstruaci a ovulaci i během plného a častého kojení,“ upozorňuje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka reprodukční kliniky REPROMEDA. Takzvaná laktační amenorea, tedy vymizení menstruace během kojení, navíc nastává jen při specifických podmínkách: žena například musí kojit nejméně 6x za 24 hodin, nejdelší přestávka mezi dvěma kojeními nesmí přesáhnout 6 hodin v noci a 4 hodiny ve dne a od porodu nesmí uplynout více než 6 měsíců. 

Mýtus 3: Kojím dítě, hormony jsou pro mě tabu  

Pravdou je, že kojící matka by neměla používat antikoncepční přípravky s obsahem estrogenů, tento hormon totiž nepříznivě ovlivňuje tvorbu mléka. Nic ovšem nebrání používání pilulek, injekcí či nitroděložních tělísek s progestinem. Případně se ženy o vhodné formě antikoncepce během kojení mohou kdykoliv poradit se svým gynekologem. 

Mýtus 4: Nejlepší je dvojí ochrana, mužský a ženský kondom zároveň 

Mužský kondom představuje nejrozšířenější a nejoblíbenější bariérovou ochranu proti početí, není však účinný na 100 %. Některé ženy tak může napadnout zkombinovat jej pro zvýšení ochrany i s jeho ženskou variantou. Případně se právě při použití ženského kondomu chtějí raději pojistit i klasickým prezervativem u svého protějšku. To ale není vůbec dobrý nápad, ochranu to nezvýší, dokonce naopak: při tření obou materiálů hrozí, že se jeden z kondomů protrhne. Obdobná situace může nastat i v případě kombinace mužského kondomu a pesaru „Chce-li žena zvýšit účinnost kondomu, ať už mužského, nebo ženského, ale nechce užívat hormonální antikoncepci, doporučuje se sáhnout po spermicidech,“ radí Tomáš Koubík, zakladatel společnosti Intimfitness.cz s tím, že tato chemická forma antikoncepce je volně dostupná ve formě pěn, krémů či pasty, kterou si žena aplikuje do pochvy. „Je vhodné připomenout, že spermicidy samy o sobě příliš účinné nejsou, a proto je potřeba kombinovat je právě s některou z bariérových ochran, tedy kondomy či pesarem,“ dodává Koubík. 

Mýtus 5: Mám menstruaci, sex je tedy bezpečný 

Na tuto pověru se spoléhat opravdu nevyplatí. Je totiž nutné brát v potaz značnou nevyzpytatelnost ovulace, houževnatost spermií i značně individuální a mnohdy kolísavý cyklus. Délka ženského cyklu je totiž velmi individuální a pohybuje se obvykle v rozmezí 21 až 35 dní. Často uváděných 28 dní je tedy pouze průměrná hodnota, která však platí jen pro část žen. Ovulace nastává přibližně v polovině cyklu, její nástup se tedy může u každé ženy lišit. Pokud tak některá žena má cyklus dlouhý 21 dní, ovulaci může očekávat zhruba 10. den po začátku menstruace. Pokud u ní krvácení trvalo 7 dní, pak se i v případě sexu během posledního dne menstruace může „trefit“ do svých plodných dnů a otěhotnět.