Daňové změny v roce 2017 a pro rok 2018
Novela zákona o daních z příjmů přináší několik významných daňových změn. Přestože legislativní proces trval déle, než se předpokládalo, platí některé daňové změny již od začátku letošního roku. Většina daňových novinek však bude účinná až pro zdaňovací období roku 2018. Podívejme se na vybrané daňové změny.
Daňové zvýhodnění na děti
Změnou, která platí pro celý kalendářní rok 2017, je zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě. Roční daňové zvýhodnění na první dítě i nadále činí 13 404 Kč, tedy stejně jako za rok 2016. Zvýhodnění na druhé dítě se zvyšuje o 2 400 Kč na částku 19 404 Kč a na třetí a další dítě o 3 600 Kč, tedy na 24 204 Kč. Daňová novela však zatím nebyla vyhlášena ve Sbírce zákonů, při výpočtu měsíční čisté mzdy zaměstnanců se proto ještě uplatňuje daňové zvýhodnění na druhé a další dítě v nižší měsíční částce. Daňové zvýhodnění může uplatnit jen jeden z rodičů.
Jak vysoký bude přeplatek zaměstnance?
Zaměstnancům uplatňujícím daňové zvýhodnění na dvě a více dětí vznikne po provedení ročního zúčtování daně za rok 2017 nárok na daňový přeplatek, neboť v prvních měsících roku 2017 se uplatnilo nižší daňové zvýhodnění. Dojde-li k vyhlášení novely ve Sbírce zákonů v červnu, uplatní se vyšší měsíční daňové zvýhodnění na druhé a další dítě poprvé při výpočtu čisté červencové měsíční mzdy. „Zaměstnanci se třemi dětmi by po provedení ročního zúčtování za rok 2017 v takovém případě vznikl nárok na daňový přeplatek ve výši 3 000 Kč, tedy po 500 Kč za měsíce leden až červen,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Daňové slevy při využití paušálu
V daňovém přiznání za rok 2017 budou moci OSVČ uplatňující výdaje paušálem využít daňovou slevu na manželku s vlastními příjmy nepřesahujícími 68 000 Kč ročně a daňové zvýhodnění na děti. Podmínkou však je, že si výdajový paušál budou počítat maximálně z ročního příjmu 1 000 000 Kč. Pokud se OSVČ rozhodnou daňovou slevu na manželku a zvýhodnění na děti nevyužít, budou si moci v daňovém přiznání za rok 2017 ještě počítat výdajový paušál z ročního maximálního příjmu ve výši 2 000 000 Kč. Výdajový paušál se počítá příslušným procentem z ročních příjmů, ale zavedeným limitem je nepřímo stanoven strop pro výdaje uplatněné paušálem. „Miliónový příjmový strop je povinný až pro výpočet daňového základu v daňovém přiznání za rok 2018, kdo však bude chtít uplatnit slevu na manželku a děti již v daňovém přiznání za rok 2017, ten bude muset dodržet nižší limit již v daňovém přiznání za rok 2017,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Omezení daňového bonusu
Je-li daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň z příjmu, vzniká nárok na daňový bonus. V takovém případě se neplatí žádná daň, ale naopak daňový poplatník od státu peníze dostane. Daňový bonus je však možné uplatit pouze tehdy, pokud jsou roční příjmy ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů a pronájmu ve výši alespoň šestinásobku minimální mzdy, za celý kalendářní rok 2017 tedy alespoň ve výši 66 000 Kč. Za rok 2018 se však budou počítat již pouze příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti. „V roce 2018 již nebude možné obdržet daňový bonus pouze z pasivních příjmů, tedy z kapitálových příjmů a příjmů z pronájmu,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Výhodnější podmínky u dohody o pracovní činnosti
Někteří lidé mají povinnost podávat daňové přiznání, protože si ke svému hlavnímu zaměstnání přivydělávají některé měsíce na základě dohody o pracovní činnosti, například z důvodu výkonu nějaké funkce. Daňové přiznání je totiž povinen podat každý, komu alespoň v některém měsíci roku plynou příjmy od dvou zaměstnavatelů, ze kterých byla odvedena zálohová daň z příjmu. Od roku 2018 se však z odměny na základě dohody o pracovní činnosti nepřesahující 2 500 Kč bude odvádět daň srážková. „Pro měsíční odměny nepřesahující limit 2 500 Kč z dohody o pracovní činnosti tedy bude platit stejný režim jako pro odměny z dohody o provedení práce nepřesahující měsíčně 10 000 Kč,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Daňové osvobození při prodeji nemovitosti
Z prodeje nemovitosti se neplatí daň z příjmu fyzických osob v případě, kdy k prodeji dochází do dvou let od pořízení nemovitosti, je-li u prodávané nemovitosti splněna podmínka bydliště prodávajícího a příjem z prodeje je použít na řešení bytové potřeby. Daňová novela podmínky pro osvobození od daně dále upřesňuje, a to tak, že se musí jednat přímo o vlastní bytovou potřebu poplatníka.
