Dnes je 29. 11. 2020

Cyklus: „Modrá linka, dobrý den“

Autor: Redakce
Rubrika: nejčtenější
Lis 9th, 2020
0 komentářů

Nový cyklus článků od Modré linky Vám představí prostředí a zákulisí krizové linky důvěry. Dostanete jedinečnou možnost nahlédnout „pod pokličku“ pomocí rozhovorů a zážitků z pohledu lidí, kteří Modrou linku tvoří. 

„Modrá linka, dobrý den“,

slyším, jak vyzvání telefon.  Kolegyně na mne mrkne a pomalu zavírá dveře na „linku“. Dneska ráno je to již druhý telefonát během půl hodiny. Vím, co to znamená. Někdo má trápení, ale našel odvahu zavolat, a to je moc dobře, nezůstává na svou starost sám.

Přinášíme pohled z „druhé strany“. O tom, proč Modrá linka existuje už víc než 26 let. Proč funguje tak, jak funguje. A k čemu a komu jsou určeny její služby. Představíme se v malé minisérii článků a budeme se těšit, že zde vy budete s námi.  

Kdo je Modrá linka

Každý den v roce jsme tu a jsme připraveni na chvíle, kdy zazvoní telefon nebo se v počítači objeví zpráva. Nebereme žádný telefon ani e-mail na lehkou váhu, i když to vypadá, že si někdo utahuje. Víme, že to chce pořádnou odvahu kontaktovat nás a má to i svůj důvod, možná potřeboval někdo pomoci, možná chtěl otestovat, jak fungujeme. Každému nabídneme naši pomoc krizové intervence, a pokud se ukáže, že ji nepotřebuje, že to jen zkoušel, ozřejmíme, v čem můžeme a v čem nemůžeme pomoci a rozloučíme se.

Proč jsme anonymní

Kdo jsme – není to jeden člověk, ale tým lidí, kteří se snaží pomáhat si navzájem a pomáhat těm, kteří je v danou chvíli potřebují. Ctíme anonymitu člověka, který nás kontaktuje, ale ani my nevystupujeme z anonymity. Proč? Je to pravidlo Modré linky, ale je to i snazší vyslechnout si příběh, být nezaujatým, mít odstup. Naším posláním je pomáhat v krizi, ale zůstat mimo ni, abychom mohli pomoci. Anonymita chrání naše klienty i nás, abychom svou práci mohli dělat a dělali dobře. Je moc fajn, když si nás pojmenujete, jak to v dané chvíli potřebujete například Marika, Vendula či Petr. 

Někdy nám jde lépe svěřit se cizím

Obtíže a krize potkají v životě každého a bohužel ne jednou. Lidské trápení je někdy tak velké a bolestivé, že může být obtížné svěřit se blízkým nebo přátelům. Někdy je nechceme obtěžovat třeba proto, že jde o záležitost, která nás trápí již delší dobu. Naši blízcí ji prožívají také a už si navzájem pomoci nedokážeme, je toho příliš. Někdy se stane, že nevidíme nikoho blízkého, komu by bylo možné se svěřit. Jsou chvíle, kdy potřebujeme jen ujištění, že děláme správnou věc. Přitakání, které bude mít nadhled a zohlední i další možné varianty, a nám dodá odvahu udělat další krok. Mnohdy však pomůže i jen možnost někomu to říct bez toho, aby byla záležitost v danou chvíli nějak řešena a někam postoupila. Je to čas na utřídění myšlenek.

 

Co Vás v cyklu čeká příště: rozhovor s někým, kdo na lince začíná, a tím, kdo už je tam delší čas.