Co mají společného Teorie relativity, britská královna a Stephen King? Plnicí pero
Vytáhnout při podpisu důležité smlouvy reklamní propisku může i protřelého obchodníka připravit o obchodního partnera. Parádu ale hned není nutné dělat plnicím perem Viscovny Ripple, které přijde v přepočtu na více než 1,5 milionu korun. Kvalitní a reprezentativní nástroj se dá pořídit už za několik stokorun. A za pár tisíc lze dokumenty a smlouvy stvrzovat stejným modelem, jaký používá americký prezident Barack Obama k podepisování zákonů nebo spisovatel Stephen King.
Pište jako Einstein, stvořitel Sherlocka Holmese či Bush
Když před 70 lety v Remeši podepsal německý generál Alfred Jodl bezpodmínečnou kapitulaci Německa a ukončil tak 2. světovou válku, použil k tomu pero Parker. Stejnou značkou psacího nástroje stvrdili Michail Gorbačov a George Bush dohodu o snižování počtu jaderných zbraní START. Britská královská rodina si Parker oblíbila natolik, že ho učinila oficiální psací potřebou tamního dvora. Jde tak očekávat, že perem stejné značky si manažer při podpisu smlouvy neudělá před obchodním partnerem ostudu ani dnes . A nemusí přitom investovat do reprezentace nijak vysokou částku. „Není třeba sahat do peněženky pro desítky tisíc. Kvalitně zpracovaná a krásná pera značky Parker lze pořídit už za částku lehce nad dvě stě korun. Přitom mohou sloužit celé roky,“ konstatovala Jana Martínková ze společnosti Activa, která je dovozcem psacích potřeb do České republiky a na Slovensko. Kdo by chtěl používat kus ze stejné modelové řady, jakou například Arthur Conan Doyle stvořil Sherlocka Holmese, může sáhnout po legendární řadě Duofold s kořeny v roce 1921. I zde se u špičkově zpracovaných modelů zájemci mohou s rezervou vejít do deseti tisíc korun.
Správně vybrané pero trumfne každou propisku
Maďarský malíř a novinář László Biró si v roce 1943 nechal patentovat vynález, který postupně ovládl svět. Tehdy se mu říkalo kuličkové pero, dnes je známější pod pojmem propiska. Pisatelé oceňovali menší náročnost na obsluhu i nulovou pravděpodobnost, že budou mít prsty od inkoustu. Například slavný anglický romanopisec Graham Greene v tom ale měl jasno. Propisky jsou na vyplňování formulářů, lepší dojem i zážitek z psaní udělá plnicí pero. Může za něj hrot pokrytý rhodiem, díky kterému přes inkoust pero hladce klouže po papíru. Při výběru pera je dobré dívat se na jeho tloušťku. Šířka stopy se značí písmeny. Vhodné je hledat označení M značící střední tloušťku. Takový hrot není náchylný k ohnutí nožiček, ani pokud má pisatel těžší ruku. A zvážit je třeba také délku násadky. Pero nesmí svým koncem zapadnout do prohlubně mezi palcem a ukazováčkem. Při psaní se totiž násadka mírně pohybuje po hraně ukazováčku, a jakmile by se konec násadky ocitnul v prohlubni, omezoval by plynulé psaní. Je třeba nezapomínat ani na kvalitní inkoust. Na tom se nevyplácí šetřit. „Nekvalitní inkoust zasychá v peru rychleji. Vytváří se krystalky, které poté brání stékání inkoustu. Rozepsat takové pero je pak nadmíru náročné. I přes zdánlivě velkou počáteční cenu lahvičky kvalitního inkoustu je provoz plnicího pera plněného dobrým inkoustem levnější než zničit drahé pero a muset koupit nové,“ dodala Martínková.
Móda kvalitních plnicích per se podle Martínkové vrací. Právě díky rozšíření bezporuchového plnicího pera se proslavil Lewis E. Waterman, který na něj získal patent v roce 1884. Dodnes je společnost Waterman s ústředím ve Francii špičkovým výrobcem plnicích per. Albert Einstein s jedním z jejích per načrtl Teorii relativity, dalším perem značky Waterman napsal spisovatel Stephen King svoji knihu Pavučina snů. A společnost Waterman své modely nabízí dodnes.
Pero se nepůjčuje, sroste se svým majitelem
Na hrotu plnicího pera z ušlechtilého kovu je přitom jedinečné to, že se po čase přizpůsobí svému majiteli, respektive úhlu jeho psaní a tlaku na hrot. Recept na to, jak o pero nepřijít, když ho majitel přeci jenom někomu půjčí? Je vhodné nechat si v dlani vršek a půjčit jen pero.
A výběr pěkného a kvalitního pera má ještě jednu výhodu. Majitele dost možná přiměje dělat si častěji poznámky ručně místo na laptopu či tabletu. V nedávné studii provedené na třech stovkách studentů prestižní americké univerzity Princeton a Kalifornské univerzity přitom výzkumníci Pam Mueller a Daniel Oppenheimer zjistili zajímavý poznatek. Studenti, kteří psali poznámky z přednášek ručně místo pomocí počítače, uměli lépe odpovědět na následné otázky ohledně přednášek. Jejich mozek jednoduše informace lépe zpracoval. Stejná finta jistě zabere například na obchodních poradách.
