Chromozomální vady patří k nejčastějším příčinám raných potratů. Žena je většinou nemůže ovlivnit, říká lékařka

Přibližně 10 až 20 % klinicky rozpoznaných těhotenství končí samovolným potratem. Nejčastější příčinou časných těhotenských ztrát jsou chromozomální odchylky embrya, jejichž výskyt významně souvisí také s věkem ženy. Ačkoliv jde ve většině případů o situaci, kterou žena nemůže ovlivnit, velmi často si potrat vyčítá. „Ženy si po potratu zpětně vybavují každý detail a přemýšlejí, co měly udělat jinak. Je důležité říci, že pokud je příčinou chromozomální chyba embrya, pak klid na lůžku, vitaminy ani zvýšená opatrnost průběh nezmění. Za většinu časných potratů ženy nenesou žádnou vinu,“ zdůrazňuje MUDr. Ivana Bydžovská, IVF specialistka reprodukční kliniky Repromeda.

Jeden potrat neznamená, že pár nebude mít zdravé dítě

Vznik lidského embrya je mimořádně složitý proces. Vajíčko a spermie do něj vnášejí svou genetickou informaci a po oplození následují rychlá buněčná dělení. Při tvorbě pohlavních buněk, při oplození nebo během prvních buněčných dělení embrya může náhodně vzniknout chyba v počtu či struktuře chromozomů. Pokud je odchylka závažná, embryo často nemá potenciál pokračovat v normálním vývoji.

„Chromozomální odchylky patří k nejčastějším příčinám časných samovolných potratů. Jejich podíl se liší podle věku ženy i podle toho, v jaké fázi těhotenství ke ztrátě došlo. U žen vyššího reprodukčního věku je jejich výskyt výrazně častější,“ vysvětluje MUDr. Ivana Bydžovská. Současně zdůrazňuje, že takový nález obvykle neznamená, že je něco v nepořádku s rodiči. Ve většině případů jde o náhodně vzniklou biologickou událost. „Jeden časný potrat ve většině případů neznamená, že je s plodností ženy nebo páru něco zásadně v nepořádku, ani že žena nebude mít zdravé dítě. Po jedné časné těhotenské ztrátě zůstává prognóza dalšího těhotenství u většiny párů dobrá,“ dodává lékařka.

Tělo ženy dítě neodmítlo a žena potrat nezpůsobila

Samovolný potrat bývá někdy popisován jako přirozený ochranný mechanismus organismu. Přesnější je však říci, že pokud genetická informace embrya obsahuje závažnou odchylku neslučitelnou s jeho dalším normálním vývojem, embryo se přestane vyvíjet. Neznamená to, že by tělo ženy dítě „odmítlo“.

Ženy přesto často pátrají po konkrétní příčině, vracejí se v myšlenkách ke každému detailu a trápí se výčitkami. 

„Ženy si velmi často přisuzují odpovědnost za něco, co ve skutečnosti nemohly ovlivnit. Zpětně si říkají, zda nepracovaly příliš dlouho, nezvedly těžkou tašku, neměly stres nebo zda to nebylo třeba tím, že si dopřály šálek kávy,“ popisuje lékařka. „Běžnou každodenní činností žena však časný potrat zpravidla nezpůsobí. Potrat není její prohra ani selhání. Pokud embryo nese závažnou chromozomální odchylku, žena tomu svou větší opatrností nemůže zabránit,“ dodává specialistka.

Za běžnou příčinu časného potratu se nepovažuje obvyklá fyzická aktivita, chůze do schodů, cestování, pohlavní styk při nekomplikovaném těhotenství, obvyklá pracovní zátěž či přiměřený sport. Ani běžný krátkodobý psychický stres není považován za příčinu časného potratu. Zdravý životní styl má v těhotenství samozřejmě význam – je namístě vyhýbat se alkoholu, kouření či drogám a dodržovat doporučení týkající se příjmu kofeinu. Žena by ale neměla žít s pocitem, že za potrat mohla běžná každodenní činnost.

Významným rizikovým faktorem je věk ženy

Jedním z hlavních důvodů vzniku chromozomálních odchylek embrya je nesprávné rozdělení chromozomů při tvorbě pohlavních buněk. V případě vajíček pravděpodobnost těchto chyb výrazně stoupá s věkem ženy. Žena se totiž rodí se zásobou vajíček, která se během života postupně snižuje. S přibývajícím věkem zároveň roste riziko, že se chromozomy při zrání vajíčka nerozdělí správně. Vzniklé embryo pak může mít některý chromozom navíc, nebo mu naopak může chybět.

„S věkem ženy postupně stoupá pravděpodobnost chromozomální odchylky embrya a současně také riziko samovolného potratu. Výraznější nárůst pozorujeme zejména po 35. roce a ještě strmější po 40. roce věku. Věk muže má na početní chromozomální odchylky embrya podstatně menší vliv, může však reprodukci ovlivňovat jinými mechanismy,“ vysvětluje lékařka. Ani vyšší věk rodičů však neznamená, že zdravé těhotenství není možné. S věkem se však mění pravděpodobnost vzniku chromozomálně normálního embrya a riziko některých těhotenských komplikací. 

Genetický test u embryí odhalí dědičné onemocnění i odchylky v chromozomech

Pokud k tomu mají lékaři důvod, mohou embrya geneticky vyšetřit ještě před jejich přenesením do dělohy. Neexistuje přitom jeden univerzální test – jednotlivá vyšetření hledají různé typy genetických odchylek. „PGT-M využíváme u párů, u nichž existuje riziko přenosu konkrétního dědičného onemocnění na dítě. Můžeme díky němu zjistit, zda embryo danou nemoc zdědilo. PGT-A se zaměřuje na odchylky v počtu chromozomů a může lékařům pomoci při výběru vhodného embrya. Neznamená to ale, že se jedná o univerzální řešení pro každého, kdo podstupuje IVF. Jeho přínos je vždy potřeba posoudit individuálně,“ vysvětluje MUDr. Ivana Bydžovská. Ani genetické vyšetření embryí nedokáže odpovědět na všechny otázky. Výsledek proto lékaři neposuzují izolovaně, ale berou v úvahu také věk ženy, počet dostupných embryí, anamnézu páru a důvod, proč bylo vyšetření doporučeno.

AI nástroje mohou pomoci, zkušeného odborníka ale nenahradí

Stále větší pozornost se v reprodukční medicíně věnuje také umělé inteligenci. Algoritmy dnes dovedou analyzovat velké množství snímků z časosběrného sledování embryí a hodnotit například dynamiku jejich vývoje. Mohou tak embryologům pomáhat při hodnocení a výběru embrya s nejvyšším vývojovým potenciálem. Současně je ale potřeba říci, že umělá inteligence na základě obrazu embrya nedokáže spolehlivě určit jeho chromozomální výbavu, ani nemůže nahradit genetické vyšetření tam, kde je třeba. „Nástroje umělé inteligence lékaře ani embryologa nenahrazují. Mohou nám pomoci zpracovat velké množství informací a objektivizovat některé parametry hodnocení embryí, ale konečné rozhodnutí musí vždy vycházet z celkového klinického obrazu a odborného posouzení,“ uzavírá lékařka.