Chcete letos zažít jiné Velikonoce? Jeďte do Itálie na vybuchující vozy nebo do Rakouska na velkolepé ohně

Blížící se Velikonoce jsou svátkem jara, veselí a hodování. Pro většinu lidí jsou však také ideálním obdobím k odpočinku a cestování, protože zprostředkovávají minimálně prodloužený víkend. Koho tedy již omrzelo každoroční barvení vajíček nebo pletení pomlázky, může se vydat za velikonočním dobrodružstvím za hranice republiky. Kromě klasické turistiky je zde totiž možné zažít odlišné velikonoční zvyklosti, kam patří například masopustní průvody masek, exploze květinových vozů nebo zapalování alpských ohňů.

Pro milovníky masa jedině polské hodování

Polské Velikonoce vypadají na první pohled stejně jako ty české. Kdo však drží dietu do plavek, měl by se připravit na to, že na polském velikonočním stole kraluje jednoznačně masová strava. Stoly se obvykle prohýbají pod domácími klobásami, šunkami a dalšími druhy uzenin. Neodmyslitelnou součástí polského velikonočního stolování je rovněž křen. „Češi, kteří se o Velikonocích rozhodnou vydat do Polska, by se měli také připravit na davy polských obyvatel s koši plnými jídla. Obvykle spěchají o Bílé sobotě do kostelů, aby si pokrmy nechali posvětit,“ popisuje polské velikonoční oslavy Lukáš Przybylski ze specializovaného pobytového slevového portálu Slevoteka.cz. Raritou je i poznaňská stavba obří makety jeruzalémských bran, kterými několik tisíc účastníků inscenuje velkolepý příchod Ježíše Krista do Svatého města.

Rakouské velikonoční trhy a skoncování se zimou

Češi, kteří mají rádi tržiště a řemeslné tradice, by měli v době velikonočních svátků zamířit do Vídně. Zde jsou totiž pořádány tradiční velikonoční trhy, které v našich krajích nemají obdoby. Jsou plné stánků s kulinářskými dobrotami a nabízí také možnost vyzkoušet si tradiční výrobu kraslic. A jelikož v Rakousku nosí velikonoční pomlázku zajíc, který se tak stal symbolem tohoto svátku, mohou si návštěvníci vyrobit i marcipánové zajíčky. Další odlišností od českých zvyků je například hra s vajíčky. Jejím cílem je co nejvíce rozbít skořápku vajíček protivníků. V oblasti Alp se pak zažehávají obří velikonoční ohně, které mají za úkol spálit končící zimu.

Průvody masek a exploze vozů v italských uličkách

Velmi okázale prožívají velikonoční veselí Italové. Den před Popeleční středou v italských ulicích vrcholí velký masopustní karneval, typický nošením nevšedních masek a pojídáním velikonočních palačinek. Tradičním svátečním pokrmem jsou také preclíky, symbolizující ruce založené při modlitbě, či jehněčí maso. Největším lákadlem je však takzvaná smrt karnevalu, tedy jeho završení. Češi, kteří se vydají v tomto období do Benátek, si tak mohou užít například zvyk, kdy je slaměné tělo krále karnevalu naplněno výbušnými žabkami a o půlnoci spáleno. Pokud zamíří do Florencie, mohou spatřit velkolepou explozi karnevalového květinového vozu v pravé poledne. Exploze má být co největší a symbolizuje šťastný a bohatý rok.

Francouzské dortíky a žertíky s rybou

Francouzské cukrárny a čokoládovny si dávají každoročně záležet na výrobě speciálních velikonočních sladkostí. Ty pak malí Francouzi hledají doma nebo na zahradách. „Jedním z tradičních francouzských symbolů Velikonoc je i velikonoční ryba, což je něco jako aprílový žert, na který se nejvíce těší děti. Principem tohoto zvyku je nepozorovaně připevnit rybu na záda každému, u koho to jen trochu jde. Pokud se Češi vydají do Francie právě v době slavení Velikonoc, měli by s touto tradicí určitě počítat,“ líčí Lukáš Przybylski z pobytového slevového portálu Slevoteka.cz . Počínaje Velkým pátkem pak v zemi galského kohouta utichají zvony, podobně, jako je tomu i v České republice. Traduje se totiž, že odlétají do Říma za požehnáním. Vracejí se s úlevou a nadílkou zpět až na Velikonoční neděli. Odlišností od našich krajin je pak akce pálení loutky Jeho Veličenstva, které se odehrává na náměstích velkých měst na Škaredou středu.

Prastaré tradice na festivalu v maďarském Hollókő

Podobnou tradici, jakou lidé znají z České republiky, lze nalézt i v Maďarsku. Ženy a dívky se totiž v minulosti v době velikonočních svátků polévaly studenou vodou či dokonce rovnou házely do chladných potoků. Tradovalo se, že budou po tomto aktu plodnější. Tradice má však dnes v Maďarsku inovovanou a o poznání mírnější verzi. Pokud v těchto krajích budou letos Češky slavit Velikonoce, měly by se připravit na hutný postřik laciným parfémem, za který musí vydat vajíčko. Na seznamu památek UNESCO je pak zapsán asi nejautentičtější velikonoční festival v Hollókő, představující prastaré tradice a zdejší řemeslné umění. Zde pak rozhodně stojí za to ochutnat speciální maďarskou velikonoční šunku.