Dnes je 15. 12. 2018

Čeští spotřebitelé výrazněji utrácejí, za průměrný nákup dají o 15 % více než před čtyřmi lety

Autor: Redakce
Rubrika: Z trhu
Lis 29th, 2018
0 komentářů

Za poslední čtyři roky vzrostla hodnota průměrného nákupu v Česku o třicet dva korun, což znamená patnáctiprocentní nárůst. Podle odborníků na tom mají rovný podíl zlepšující se ekonomická situace a stoupající míra inflace. Hodnota průměrného nákupu se zároveň liší s velikostí prodejny a její vybaveností. Experti se shodují, že do budoucna lze čekat větší oblibu menších regionálních prodejen, přitom by ale měla dále růst i průměrná cena za nákup.

Češi dají letos za průměrný nákup o 15 % více v porovnání s rokem 2014. Ukazují to data společnosti GfK, podle kterých během druhého kvartálu 2018 utratili v průměru 245 korun za jednu návštěvu obchodu. Před necelými čtyřmi lety, konkrétně během třetího kvartálu roku 2014 to přitom bylo pouze 213 korun. Za sledované období se mírně zvedl také průměrný počet nákupů na jednoho spotřebitele.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka lze za vyššími útratami hledat nejen současnou ekonomickou situaci. „Nárůst částky, kterou Češi utratí za průměrný nákup lze z jedné poloviny připsat lepší ekonomické situaci domácností a z druhé poloviny zvýšení spotřebitelských cen. Rovněž je důležité si uvědomit, že finanční situace domácností byla před čtyřmi lety o poznání horší než nyní, když se v letech 2014 a 2015 spotřebitelé vzpamatovávali z mělké, ale dlouhé předchozí hospodářské recese,“ uvedl. Výrazným faktorem je však také inflace. „Po očištění o inflaci je v případě potravinářského zboží reálný nárůst prodejů téměř přesně poloviční, tedy 7,5 procenta neboli 16 korun. Stejných 7,5 procent poté připadá na inflaci v segmentu potravin,“ doplnil Novák.

Zmíněné tendence lze přitom pozorovat napříč celým českým maloobchodem, potvrzuje to i předseda maloobchodního Družstva CBA Roman Mazák. „Trend, kdy lidé více utrácejí za průměrný nákup, zaznamenáváme i na tradičním trhu. Kromě toho roste také frekvence nákupů. Ukazuje se, že čeští spotřebitelé se postupně vracejí do menších prodejen,“ sdělil. To potvrzuje i Zdeněk Skála ze společnosti GfK. „Stále více lidí se orientuje na pohodový nákup, pro který je typická blízkost prodejny, rychlost a příjemné prostředí,“ uvedl. Kromě změny spotřebitelského chování hraje u zvyšující se průměrné ceny za nákup podle Mazáka roli také současná ekonomická situace. „Lidé díky hospodářskému boomu kupují i dražší věci než v minulosti, například kvalitnější uzeniny či mléčné výrobky. Existují samozřejmě i lokality, kde lidé stále preferují zboží levnější, roste tam však počet zákazníků. Za posledních několik let i dvojnásobně,“ doplnil Mazák.

To, jakým způsobem roste v jednotlivých prodejnách průměrná cena za nákup, však neovlivňuje pouze region. Výsledky se výrazně liší především podle typu obchodů, potažmo jejich vybavenosti. Zásadní je podle odborníků především skutečnost, zda je součástí prodejny parkoviště. „V takovém případě ji spotřebitelé využívají i pro větší nákupy, které přepravují autem. Roste tím samozřejmě i průměrná cena za nákup. V případě prodejny s parkovištěm je zhruba třikrát vyšší než u obchodu, který parkovací místa k dispozici nemá. Zároveň však platí, že do těchto prodejen lidé chodí nakupovat prakticky denně,“ sdělil Mazák. Především kvůli velkým rozdílům mezi oběma typy by však podle něj průměrování výsledné ceny jednoho nákupu bylo spíše zavádějící. „Je to srovnávání nesrovnatelného,“ doplnil předseda Družstva CBA.

Pokud jde o další vývoj průměrných cen za nákup v maloobchodě, podle analytiků lze v nejbližší době očekávat další pokračování současného trendu. Miroslav Novák ze společnosti Akcenta to zdůvodňuje příznivou finanční situací českých domácností, nízkou mírou nezaměstnanosti, vysokou důvěrou spotřebitelů či růstem mezd. „Nákupní apetit české domácnosti neopustí ani v závěru letošního a v průběhu příštího roku. Na druhé straně je však nutné zmínit, že růst maloobchodních tržeb v posledních měsících přeci jen mírně zpomalil. Spotřebitelé proto budou v blízké budoucnosti i nadále utrácet, avšak dynamika jejich výdajů bude o něco slabší, než bylo v posledních letech zvykem,“ uzavřel Novák.