Dnes je 7. 12. 2021

Cesta ze zadlužení? Technologické parky plné znalostí

Autor: Redakce
Rubrika: nejčtenější
Lis 12th, 2021
0 komentářů

Nejen v důsledku koronavirové pandemie český státní dluh neustále roste. České republice reálně hrozí, že pokud bude v navyšování státního dluhu pokračovat tempem z posledních let, může už za tři roky narazit na dluhovou brzdu. Cestou ven ze zadlužování země může být znalostní ekonomika, mezi jejíž nejsilnější nástroje patří technologické parky.

Základním stavebním prvkem znalostní ekonomiky jsou vědeckotechnologické parky. Právě na tyto projekty sází v posledních letech čím dál více evropských zemí, a i proto se zde točí miliardy eur. Například v technologickém parku ve španělské Malaze sídlí 620 firem, mezi něž patří IBM nebo Vodafone. Cestou inovací v technologických parcích se vydává mimo jiné také Maďarsko, Švédsko nebo Slovensko, kde má v nejbližších letech na okraji Bratislavy vyrůst park Cepit s projekty v řádu miliard eur.

„Investiční pobídky, jak je známe z minulosti, jsou dnes už téměř přežitkem. Technologické parky s blízkostí mozků, to je způsob, jak přilákat zahraniční firmy, přivést do země investice a dát lidem dobře placenou práci na dlouhou dobu s vysokou přidanou hodnotou,“ říká Jitka Sládková, ředitelka strategického rozvoje a marketingu z Technologického parku Brno (TPB).

Proč by právě vědeckotechnické parky měly hrát podstatnou úlohu při cestě k oddlužení země?

  1. Inovace a rozvoj regionů – Technologické parky jsou jedním z hlavních prvků rozvoje regionů po celém světě. Zřejmě ten největší – Silicon Valley v Severní Kalifornii – spojuje hned několik měst a žijí zde desítky milionů obyvatel. Jako české Silicon Valley je někdy označován také Technologický park Brno, prostor, který všechny důležité aspekty vědeckotechnických parků (VTP) spojuje.

 

  1. Spolupráce s univerzitami – Věda, výzkum i inovace jsou neodmyslitelně spjaté právě s univerzitním prostředím. I proto se při výstavbě technologických parků myslí na to, aby fakulty vysokých škol stály přímo v areálu parků, případně v jejich blízkosti. „V našem areálu se nachází několik fakult brněnského VUT. Vzhledem k tomu, že u nás sídlí technologičtí lídři ve svém oboru, získávají u nich studenti již v průběhu studia cenné zkušenosti. Z našich dat plyne, že téměř polovina studentů, kteří ve firmách pracují už během studia, v nich i zůstane,“ říká Sládková.

 

  1. Množství financí – Nezanedbatelným faktorem, proč hrají technologické parky čím dál větší roli v ekonomice státu, je objem financí, který se v tomto sektoru točí. Kupříkladu v TPB zaměstnávají zde zasídlené firmy přibližně sedm tisíc lidí. Obrat těchto společností v součtu přesahuje dvacet miliard korun, navíc drží aktiva přes osmnáct miliard korun. Průměrná mzda zaměstnanců poté přesahuje sedmdesát tisíc korun, což významně pomáhá ekonomice celého Jihomoravského kraje.

 

  1. Podnikatelský inkubátor – Toto označení se používá právě ve spojení s vědeckotechnickými parky. Podnikatelský inkubátor je kombinace dotovaného nájemného pro začínající inovativní firmy spolu s poradenskými službami, které tyto firmy potřebují. Jedním z největších takových inkubátorů je Jihomoravské inovační centrum, jež v okolí TPB sídlí. Jedním z příkladů podnikatelského inkubátoru je i společnost Y-Soft, high-tech start-up vyvíjející software pro správu tiskáren. Y-Soft se díky příhodným podmínkám rozrostl a stal se globálním hráčem sídlícím v TPB, kde využívá kancelářské, výrobní, skladové, výzkumné a vývojové prostory.

 

  1. Živá laboratoř pro technologické novinky – Technologické parky jsou vhodným místem, kde lze pilotně testovat nové technologie nejen start-upových firem. Ať už se jedná o údržbu zeleně a monitoring stavu stromů, nové technologie v oblasti svítidel, či různá čidla a senzory, například pro monitoring osob nebo nakládání s energiemi.

 

  1. Mezinárodní spolupráce – Společnosti zasídlené v technologických parcích dokážou v České republice nabídnout lukrativní pracovní podmínky i odborníkům ze zahraničí. A to jak těm, kteří zde studovali, tak i respektovaným odborníkům, kteří hledají zaměstnání ve špičkových inovačních firmách kdekoliv na světě. Drtivá většina firem působících ve vědeckotechnických parcích má mezinárodní přesah, obchoduje na světových trzích, a tím pádem přináší do Česka větší objem financí.

 

  1. Výstavba nové infrastruktury – Existence parků podněcuje budování nové infrastruktury, například sítě cest a parkovacích stání či kvalitnější dopravní obslužnosti. „V Brně díky tomu vznikají tramvajové a autobusové linky nebo zázemí pro služby, ať už restaurační, sportovní, nebo vzdělávací. V neposlední řadě je častou součástí parků i rezidentní bydlení,“ upozorňuje Sládková.

 

Budování technologických parků však není jednoduché. Česká republika by se měla touto oblastí zabývat velmi citlivě a do detailu. Důkazem může být několik parků, které dodnes zejí prázdnotou, ačkoliv se do nich investovaly stovky milionů korun. Jde například o park Nupharo u Ústí nad Labem, kterému Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2017 přidělilo evropskou dotaci na více než 300 milionů korun. Park přesto nikdy ani nezačal fungovat a dnes vše kvůli podvodu řeší Národní centrála proti organizovanému zločinu. „Obchodní model je nesmírně důležitý. Je zapotřebí, aby i další plánované strategické lokality v České republice uměly zaplnit své budovy rostoucími firmami. Pokud se to podaří, budou technologické parky jedním z prvků, který pomůže Česko vyvést ze zadlužení,“ uzavírá Sládková.