Česko má nejvíce supermarketů ve střední Evropě. Roste však trend nakupování v malých prodejnách

Česká republika je supermarketová velmoc. Ze všech tuzemských prodejen potravin totiž více než 70 % zastupují řetězce o ploše větší než 400 metrů čtverečních. Podle průzkumu společnosti Nielsen u nás sídlí bezmála 1 334 supermarketů a 318 hypermarketů. To je rarita v porovnání se zahraničím, kde tvoří maximálně polovinu obchodů. Přesto se i mezi Čechy vrací trend obstarávání potravin v menších lokálních prodejnách, kde bývá nákup časově, kvalitou i finančně úspornější.

V loňském roce mohli lidé v České republice nakupovat potraviny a smíšené zboží v celkem 15 294 obchodech. Mezi malými prodejnami dominují ty s prodejní plochou do 50 metrů čtverečních, kterých je v tuzemsku přibližně 6 620. Loni také vyrostly obchody o ploše 51 až 100 metrů čtverečních, kterých je nyní zhruba 4 680. Na našem území najdeme i 1 830 obchodů s prodejní plochou 101 až 200 metrů čtverečních a přibližně 520 prodejen o ploše 201 až 400 metrů čtverečních. Vyplývá to ze statistik výzkumné agentury Nielsen. „Ačkoliv je počet maloprodejců v České republice násobně vyšší než počet velkých obchodních řetězců, ty představují více než 70 % příležitostí, kde nakoupit potraviny a smíšené zboží. To je největší hustota v porovnání s ostatními evropskými státy, vezmeme-li v potaz, že například v Polsku je poměr supermarketů okolo 20 %, v jiných zemích Evropy maximálně 50 %,“ uvedl Roman Mazák, předseda Družstva CBA CZ.

Češi žádají více informací o tom, co nakupují

Navzdory této hustotě je však trend pořizovat potraviny a nepotravinářské zboží v malých prodejnách na vzestupu. Podle odborníků totiž existuje několik důvodů, proč lidé stále častěji upouštějí od návštěvy supermarketů. Významnou roli hraje například cena, která je při průměrném nákupu v malé prodejně výrazně nižší než v supermarketu. Malé obchody také zaručují časovou úsporu při nakupování, protože zákazníci nemusejí čekat v dlouhých frontách. V neposlední řadě jsou důležité také čerstvé potraviny, tedy ovoce a zelenina, maso nebo pečivo. „Změnu nákupního chování u Čechů ovlivňuje i zájem o zdravý životní styl a informace o tom, co nakupují. Stále častěji žádají potraviny prvotřídní kvality, čerstvosti a často také lokální sortiment místních farem a zemědělců, což ze svého principu velké řetězce zajistit neumí,” přiblížil Roman Mazák ze sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek CBA CZ.

Podle průzkumu agentury Nielsen se mění také struktura malých prodejen. Zatímco obchody s pultovým prodejem jsou na ústupu, naopak narůstá počet samoobslužných prodejen, což je pro zákazníky lákavější způsob nakupování. Mezi malými prodejnami si popularitu drží i specializované obchody, které nabízejí širší sortiment daného zboží i kvalitnější péči o zákazníka. Výhodná je také pozice, kdy jsou menší prodejny častěji situovány do center měst a městských částí, zatímco za nákupy v hypermarketech musejí lidé dojíždět na okraj města, obvykle několik kilometrů daleko. Na rozdíl od velkých řetězců nacházejí malé prodejny také větší uplatnění na venkově. Navzdory tomu, že provoz prodejny ve vesnici s počtem obyvatel do 1 000 je ztrátový a prodejny se kvůli tomu musejí uzavírat, vyrůstají v obcích nad 1 000 obyvatel nové maloobchodní prodejny. Zásluhu na tom mají sdružení maloobchodníků, která jednají o podpoře obcí, respektive krajů.