Česko čeká další kolo leteckého snímkování. Vzniknou nové ortofotomapy západní části země
Obyvatelé regionů na západě Česka budou moci již letos na jaře spatřit nad svými domovy přelétat Cessnu 404 nebo Partenavii P68 brněnské společnosti TopGis. Specialista na letecké snímkování totiž zahájí již třetí detailní mapování republiky. Od pozdního jara do časného podzimu tak vzniknou ortofotomapy Plzeňského, Ústeckého, Libereckého a Středočeského kraje a Prahy.
Další kolo leteckého snímkování České republiky začne v květnu a podle odhadů společnosti TopGis potrvá do září. „V minulých letech – od roku 2014 a podruhé od roku 2016 – jsme realizovali již dvě kompletní snímkování České republiky. Třetí řada snímků odstartuje na západě země a v letošním roce tak vzniknou ortofotomapy Prahy, Středočeského, Ústeckého, Libereckého a Plzeňského kraje. Další část republiky plánujeme snímkovat v příštím roce,“ uvedla Drahomíra Zedníčková ze společnosti TopGis.
K leteckému snímkování používá TopGis vlastní techniku. Nad tuzemskou krajinou tak bude v letošním roce létat Cessna 404 vybavená velkoformátovou kamerou nebo stejně vybavená dvoumotorová Partenavia P68. Výstupem budou velmi detailní snímky s rozlišením 12,5 cm/pixel. Na fotografiích tak budou vidět i různé detaily jako nápisy v krajině, na střechách nebo vozovce.
Výsledné ortofotomapy poslouží klientům společnosti. „Pracovat s nimi budou například energetické firmy, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), poskytovatelé infrastruktury, města a obce či některé univerzity. Zároveň se po zpracování objeví ve webové mapové aplikaci GisOnline.cz a také na webu ChytreMapy.cz, který kombinuje naše vlastní ortofotomapy s přímým přístupem do katastru a dalšími nástroji,“ popsala Drahomíra Zedníčková.
Roli hraje počasí i úhel slunce
Letecké mapování Česka není záležitostí na pár týdnů. Podrobné plánování letů probíhá již nyní v zimě. Výsledná ortofotomapa působí spojitým dojmem, nejsou v ní mraky ani výrazné rozdíly v ročních obdobích. Proto při snímkování zdaleka nestačí sednout do letadla, odpoutat se od země a spustit kameru. „Na začátku je pečlivá příprava, kdy je třeba si stanovit, v jaké výšce a jakou rychlostí letadlo poletí či jak daleko od sebe budou letové řady, a je nutné si monitorované území nalétat v konkrétních blocích a se značným překrytem,“ vysvětlila Drahomíra Zedníčková.
Čekání na vhodnou dobu k samotnému snímkování může trvat i několik týdnů, protože významnou roli v tomto ohledu hraje bezoblačné počasí. Pořizování leteckých snímků se též nedá provádět celoročně, ale je k němu ideální období od jara do podzimu, kdy jsou dobré světelné podmínky a díky poloze a úhlu slunce výsledné snímky neruší extrémní stíny.
Postprodukce zabere dlouhé hodiny
Ani výroba samotné ortofotomapy není zdaleka tak jednoduchá, jak by si laik představoval. „Musíme pracovat s množstvím parametrů, které mají vliv na kvalitu konečného díla, zejména polohovou přesnost. Máme vlastní bodové pole vlícovacích bodů v terénu, které díky aerotriangulaci zajišťují polohovou přesnost ortofotomapy. Rovněž musíme překreslovat snímky na průběžně aktualizovaný digitální model terénu. Při mozaikování snímků se zakreslují místa, kde dochází ke spojení snímků tak, aby byly jednotlivé jevy v ortofotomapě ve správné poloze a měly správnou geometrii,“ řekla Drahomíra Zedníčková.
Celý proces kompletace je velmi časově náročný a zabere stovky hodin mnoha pracovníků. Velkou spoustu práce obnáší i úprava jednotlivých spojů snímků. V závislosti na době pořízení jednotlivých snímků je například třeba upravit barevné přechody tak, aby spolu všechny části perfektně ladily. „Nestane se tak, že na výsledné ortofotomapě bude část pole již pooraná a na druhé bude stále vidět rostoucí obilí,“ dodala Drahomíra Zedníčková.
