Dnes je 25. 06. 2019

V Jihomoravském kraji jsou stovky brownfieldů, jejich revitalizace často brzdí ekologická zátěž i finance

Autor: Redakce
Rubrika: nejčtenější
Kvě 28th, 2019
0 komentářů

V Jihomoravském kraji se nachází přibližně pět set brownfieldů. Jejich revitalizací se intenzivně věnuje Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, kraj i samotné obce a města. Příkladem je areál ICEC ve Šlapanicích, Loucký klášter ve Znojmě i prostor kasáren v Mikulově. Na jejich základě se plánují vybudovat například domovy pro seniory, veřejná parkoviště, kulturně-společenské areály i nová bydlení. Stavební firmy a developeři však upozorňují na vyšší náklady i náročnější postupy.

Přesně 167 částečně využívaných nebo opuštěných areálů, komplexů budov a pozemků se silným potenciálem je prezentováno prostřednictvím webu www.brownfieldy-jmk.cz, který spravuje Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (RRAJM). „Našim cílem je pro tyto lokality najít vhodná, funkční a uspokojivá řešení včetně samotného financování revitalizace,“ uvádí za agenturu Jan Hladík s tím, že je důležité i sdílení zkušeností s ostatními regiony v ČR i v přeshraničních projektech. Na jednotlivých typech projektů se pak podílí i další subjekty jako je například CzechInvest, města, obce i ministerstva.

Regeneraci brownfieldů se věnuje koncepčně od roku 2005 i Jihomoravský kraj. „Ve spolupráci s RRAJM jde zejména o mapování lokalit, analytické vyhodnocení i propagace konkrétních lokalit,“ komentuje problematiku Jiří Klement z tiskového oddělení Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Doplňuje pak, že kraj ovšem nepodporuje regenerace lokalit pro konkrétní využití, ale obecně klade důraz na revitalizace, které jsou účelné. Cílem je také minimalizace veřejných prostředků.

Zástupci stavebních firem a developerů ale upozorňují na složitější postupy i na větší náklady. „Některé lokality jsou atraktivní tím, že jsou například v centru města. Výhodou je i zavedená infrastruktura. Ale nevýhodou často bývá nutnost demolice či opravy stávajících budov a bezpochyby i případná dekontaminace,“ přibližuje Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb. Finální cena se pak prý většinou u lokalit s ekologickou zátěží mnohonásobně zvyšuje, než když se staví na „zelené louce“.

Ve Šlapanicích brzdí rozvoj areálu ICEC silná ekologická zátěž

Jednou z lokalit, která by mohla být připravena už v roce 2023, je areál ICEC ve Šlapanicích. Ten je v současnosti pronajímán především k drobné výrobě, službám a skladování. Potýká se však s rozsáhlou ekologickou zátěží. „Jde o strategickou lokalitu z hlediska řešení ekologické zátěže –pravděpodobně nejvýznamnější,“ upřesňuje Klement.

Potřebné kroky už činí město Šlapanice. „Aktuálně se dokončují předsanační průzkumy a čeká se na jejich vyhodnocení,“ uvádí starostka Šlapanic Michaela Trněná. Podle jejích slov bude na základě výsledků stanoven termín a rozsah samotných sanačních prací.

Přesné využití ale prozatím jasné není. „Uvažuje se například o zařízení pro seniory, sportovním zařízení, anebo vytvoření parkovacích míst, kterých je ve městě nedostatek,“ dodává starostka. Náklady pak dosahují necelých 158,3 milionu korun (vysoutěžená cena), kdy dotace z Operačního programu životního prostředí činí 147,5 milionu korun.

Znojemský Loucký klášter čeká na další osud

Dlouhou řadu let čeká na své nové poslání Loucký klášter ve Znojmě, který je využíván pouze minimálně. Část sklepů spravuje společnost z oblasti vinařství, jenž zde pořádá pravidelné akce a umožňuje veřejnosti částečný přístup do areálu. „Kraj u této nemovitosti zpracoval v roce 2006 studii předprojektové přípravy. Lokalitu propagujeme na nemovitostních veletrzích a fórech. Po regeneraci by mohl být klášter využíván v oblasti kultury, vzdělávání a veřejné správy,“ osvětluje postup Jihomoravského kraje Jiří Klement.

Další využití historického objektu je ale pro vysoké náklady na rekonstrukci a požadavky na ochranu kulturního dědictví značně limitováno. „Rekonstrukce budov pod památkovou ochranou si vyžaduje velmi vysokou odbornost, pečlivý přístup a striktní dodržování stanovených postupů ze strany všech úřadů. Většinou se na takovýchto projektech podílí i několik specializovaných firem,“ doplňuje Kaláb. Složitost stavu potvrzuje i zainteresovanost hned několik subjektů – Jihomoravského kraje, města Znojma, Ministerstva pro místní rozvoj i Ministerstva kultury.

Areál kasáren v Mikulově jde směrem bydlení

Zajímavým brownfieldem je areál mikulovských kasáren o rozloze 30 hektarů. Od roku 2007 byl postupně odprodán soukromé stavební společnosti. Ta odstranila většinu budov, část příjezdových panelových cest i část ekologické zátěže. Po změně územního plánu byla v jižní části zahájena výstavba zhruba 70 bytů, která byla dokončena před více než deseti lety. Ta by měla pokračovat i v severní části.

„Plochy jsou určeny pro bydlení a občanskou vybavenost, pro sport a rekreaci i pro výrobní aktivity,“ upřesňuje Jan Hladík s dodatkem, že vzhledem k rozloze areálu majitel nevylučuje ani spolupráci na dalších rozvojových záměrech i s jinými subjekty. „Chybí jen hrubé terénní úpravy, jinak jsou v podstatě připraveny pozemky k výstavbě. Pokud bude vytvořen smysluplný projekt tak lze prostranství využít už do dvou let,“ dodává Hladík. Podle Tomáše Kalába pak může být tato obnova areálu ukázkou toho, jak bojovat proti akutnímu nedostatku bydlení, který trápí většinu regionů v republice.