Dnes je 13. 08. 2022

Bakteriální znečištění vody ve větší míře postihuje povrchové zdroje. Nejpravděpodobnější je v létě

Autor: Redakce
Rubrika: Z trhu
Čvn 9th, 2022
0 komentářů

Běžnou součástí povrchových a podzemních vod jsou mimo jiné bakterie a další mikroorganismy. Řada z nich je přirozených, do vodního prostředí se však mohou dostat i nežádoucí mikroorganismy. Aby vodu mohl člověk bez problémů konzumovat, musí projí procesem úpravy, která ze surové vody veškeré škodliviny odstraní. Nežádoucí bakterie se v Česku nejvíce vyskytují v povrchových zdrojích vody, a to zejména v letních měsících. Podzemní vody jsou pak často kontaminovány vsakem znečištěných odpadních vod nebo pastvou dobytka.

Povrchová a podzemní surová voda může být v České republice znečištěná celou řadou mikroorganismů. Horší situace podle dat Českého hydrometeorologického ústavu přitom bývá u vod povrchových.  Protože nelze hlídat všechny možné škodlivé mikroorganismy, v surových vodách se stanovují takzvané indikátorové bakterie, které ukazují možnost jejich výskytu. „Mezi indikátorové bakterie patří termotolerantní koliformní bakterie, intestinální enterokoky a bakterie Escherichia coli. Všechny tyto ukazatele dokumentují fekální znečištění,“ doplňuje Vít Kodeš, vedoucí odboru jakosti vody Českého hydrometeorologického ústavu.

Kvalita vody se různí

Celková kvalita surové vody, která je vstupní surovinou pro výrobu pitné vody, se liší. Záleží nejen na tom, zda je její zdroj podzemní nebo povrchový, ale také na tom, zda je podzemní zdroj v mělkém či hlubokém oběhu.

„Stav surové vody zajímá primárně vodárenskou společnost či jiný subjekt, který je zodpovědný za následnou úpravu vody na pitnou. Podle indikátorových bakterií a dalších parametrů se poté stanovuje požadovaná úprava vody, a to tak, aby výsledný produkt, tedy pitná voda, splňoval kvalitativní ukazatele stanovené legislativními předpisy. Zároveň platí, že kvalita každé surové i upravené vody musí být pravidelně kontrolovaná,“ uvádí Petr Hajný, ředitel společnosti Hutira – Vision, která se zabývá problematikou úpravy vody. Při ní dochází k odstranění nebezpečných bakterií a rizikových prvků, po jejichž pozření lidem hrozí zdravotní komplikace.

Nejvíce bakterií je ve vodě v létě

Stav bakteriálního znečištění se dlouhodobě příliš nemění, hlavní výkyvy lze zaznamenat během různých ročních období. Problematické přitom bývají zejména teplé letní měsíce. V těch ke zhoršení úrovně kontaminace dochází i v rozsahu několika hodin či dní. Specifickým jevem jsou pak také povodně. „Jakost vody je závislá na hydrologické situaci v daném roce. Tedy na srážkách a jejich plošné a časové distribuci v kombinaci s teplotami vzduchu v letním období. Platí to zejména u drobných a málo vodných toků,“ říká Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství.

Ačkoliv tedy v některých regionech panují vyšší průměrné teploty než například v horských oblastech, nelze říci, že by pro konkrétní kraje či regiony bylo bakteriální znečištění surových vod více typické. U povrchových vod je však větší bakteriální znečištění typické pro spodní úseky vodních toků, které jsou více ovlivněny vlivy člověka na životní prostředí. „Ovlivněny bývají i drobné vodní toky, kde dochází k nelegálnímu vypouštění odpadních vod, tyto toky však nebývají tolik monitorovány,“ doplnil Petr Hajný.

Za kontaminací surových vod fekálními bakteriemi často stojí nedostatečné čištění odpadních vod. V takovém případě se jedná o takzvané bodové znečištění. Setkat se lze i s takzvanými plošnými zdroji znečištění, mezi které patří například pastva dobytka. Takto se bakteriální znečištění může dostat do surové vody buď průsaky, nebo splachy. Především například při přívalových nebo déletrvajících deštích, tání sněhu a podobně,“ vysvětluje Dana Baudišová, vodní mikrobioložka Státního zdravotního ústavu.

Aktivity firem či státu

Ke zlepšení kvality vody z hlediska bakteriálního znečištění chtějí přispět také firmy, které se zabývají úpravou vody. „Chceme využít znalostí a výzkumů, které už nějakou dobu probíhají na Masarykově univerzitě, především v oblasti biosenzoriky. Vzniknout by tak měl prototyp sledovacího zařízení, které by dokázalo v co nejkratší době určit přítomnost mikrobiologického znečištění ve vodě, a tím pádem dát okamžitý impulz k zastavení dodávek vody,“ říká Petr Hajný.

Na celostátní úrovni pak patří zvyšování kvality českých surových vod do gesce ministerstva životního prostředí, které v rámci svých aktivit například vymezuje ochranná pásma vodních zdrojů. Podle Vojtěcha Bílého lze zároveň bakteriologické znečištění povrchových vod zmírnit zamezením vypouštění nečištěných komunálních odpadních vod. „Již v minulosti bylo dostatečně prokázáno, že biologické čištění odpadních vod snižuje počty fekálních bakterií zhruba o 2 až 3 řády, tedy o více než 98 procent,“ uzavírá mluvčí ministerstva zemědělství.