Absolventů vysokých škol je moc, řešením je povinné školné
V Česku opět vrcholí období podávání přihlášek na vysoké školy. Většina univerzit ukončí příjem žádostí na konci března. Vysokoškolská studia každoročně dokončí desítky tisíc absolventů. Řada z nich se však na trhu práce neuplatní z důvodu vysokého počtu lidí vzdělaných ve stejném oboru. Na to upozorňují i někteří politici, kteří spatřují řešení v postupném zavádění povinného školného. Česká konference rektorů i Studentská komora Rady vysokých škol však tento krok nepodporují. Ministerstvo školství změny systému neplánuje.
Dle statistik ministerstva školství se každoročně o studia ucházejí desítky tisíc zájemců. V loňském roce se přihlásilo ke studiím na veřejných vysokých školách 73 tisíc studentů, v roce 2017 jich bylo 75 tisíc. Jejich brány pak s titulem opustilo v roce 2018 přes 65 tisíc absolventů. Na takzvanou inflaci titulů kvůli širokému záběru vysokých škol a snižování požadavků na zisk titulu upozorňuje strana Svobodní. „Školství chrlí odborníky, kteří nemají na trhu práce uplatnění a investice do jejich studia je tak často naprosto promrhaná. Tito lidé potom chybějí na trhu práce tam, kde by se za normálních okolností uplatnili i bez vyššího vzdělání,“ uvedl předseda Svobodných Tomáš Pajonk. To je dle jeho slov jeden z důvodů pro postupné zavedení školného na univerzitách. „Výši školného si má vysoká škola určovat sama a sama si má ručit za kvalitu výuky. Školné zvýší možnost konkurence mezi vysokými školami, což následně zvýší kvalitu studia,“ doplnil Pajonk.
Mnohaletou problematikou zavedení povinných plateb pro studenty veřejných vysokých škol se však státní úřady nezabývají a neplánují to ani v nejbližších měsících. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) se odkazuje na Programové prohlášení vlády, ve kterém stojí: „Veřejné vysoké školství považujeme za jeden ze zásadních pilířů vzdělávacího a výzkumného systému v České republice a garantujeme jeho nezpoplatnění s výjimkou jednoznačného zpoplatnění ‚věčných‘ studentů“. Tiskový mluvčí resortu Ondřej Macura pak doplnil, že na tomto základě MŠMT zavedení školného nezvažuje ani nepřipravuje. Proti je rovněž Česká konference rektorů (ČKR). „ČKR se ve shodě s politikou Vlády ČR domnívá, že by zavedení poplatků mělo spíše negativní dopady,“ okomentovala z pověření místopředsedy ČKR pro vnější záležitosti Jana Hančila tajemnice ČKR Marie Fojtíková.
Studenti se zapojují do diskusí o zavedení školného
Do diskusí o zavedení školného se aktivně zapojují také zástupci studentů vysokých škol. „Jsme dlouhodobě proti jakékoliv úpravě, která by měla vést ke zpoplatnění studia. Vysokoškolské vzdělání by mělo být dostupné všem a socioekonomické bariéry bránící studiu by měly být co nejmizivější,“ uvedl Michal Zima ze Studentské komory Rady vysokých škol, která je reprezentací vysokoškolských studentů. Dle jeho názorů nemá zavedení školného ani ekonomický smysl. Pokud by podle něj došlo k zavedení této povinnosti, pak by se školné muselo pohybovat v řádech nikoliv jednotek tisíců, nýbrž desítek tisíců za semestr, aby pro vysoké školy vůbec mělo nějaký význam. To vše ale za předpokladu, že vysokým školám zůstanou příspěvky ze strany státu a stejné budou i počty studentů.
Svobodní vidí reciprocitu při zavedení školného ve snížení daní, které dlouhodobě prosazují. Uspořené prostředky by poté v rodinách mohly pokrývat náklady na studia. Dle této strany též klesá i kvalita výuky na vysokých školách. Odkazují přitom na mezinárodní žebříček kvality QS World University Rankings. V něm si například nejlépe hodnocená tuzemská vysoká škola, Univerzita Karlova, v roce 2018 oproti roku 2017 pohoršila o 12 příček a skončila na 314 místě. A další tuzemské školy se pak bohužel objevují až kolem pětistého místa a dále. Tento neblahý trend by mělo školné změnit. „Pouze zákazník, v tomto případě student, je schopen odlišit kvalitní vzdělání od toho nekvalitního a zaplatit za něj dle sebe adekvátní částku. Z pohledu studentů se dnes jedná pouze o to, aby získali titul, který jim dle jejich názoru pomůže na trhu práce,“ uzavřel Pajonk s tím, že kvůli absenci nezbytné vazby mezi studentem, náklady na studium a výsledným vzděláním naše školství stagnuje.
