Pro rekvalifikační kurz se nejčastěji rozhodují lidé okolo 40 let. Firmy však často upřednostňují praxi před vzděláním
Muži ve středním věku či maminky po mateřské dovolené. To jsou jedny z nejčastějších skupin, které se rozhodnou absolvovat rekvalifikační kurzy. Jen v loňském roce jich ovšem díky nízké nezaměstnanosti meziročně o 15 tisíc ubylo. Zaměstnavatelé i personalisté přitom uvádějí, že u přijímacího řízení často rozhoduje spíše dosavadní praxe než rekvalifikační kurz nebo jiná forma vzdělání.
Mezi absolventy rekvalifikačních kurzů nejčastěji patří dlouhodobě nezaměstnaní nebo lidé, kteří vystudovali obor, jemuž se už nadále nechtějí věnovat. Tato změna může nastat prakticky kdykoliv, podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí se však pro rekvalifikaci nejčastěji rozhodují lidé okolo 40 let. V loňském roce byla z hlediska počtu osob, které Úřad práce zařadil do rekvalifikace, nejvíce zastoupena věková kategorie 35–39 let, na druhém místě následovali lidé ve věku 40–44 let. Třetí pak byly srovnatelné kategorie osob ve věku 50–54 let a 25–29 let.
„Loni byly nejčastěji realizovány rekvalifikační kurzy pro získání řidičských oprávnění včetně průkazů profesní způsobilosti řidiče, kurzy vedoucí k získání svářečských, strojnických a jiných odborných průkazů, kurzy ke zvýšení počítačové gramotnosti, účetnictví a pro pracovníky v sociálních službách,“ uvedl náměstek pro řízení sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek ministerstva práce a sociálních věcí, Jiří Vaňásek.
Ačkoliv se v loňském roce rekvalifikovalo o více než 15 tisíc lidí méně než v roce 2015, podle Vaňáska je zájem ze strany uchazečů o zaměstnání dlouhodobě srovnatelný. „Loňský meziroční pokles nelze přičíst menšímu zájmu o rekvalifikaci. Souvisí totiž se snižováním počtu uchazečů o zaměstnání vedených v evidenci úřadu práce,“ doplnil náměstek. Klesající tendenci potvrdila i manažerka personální agentury Advantage Consulting, Martina Látalová. „S absolventy rekvalifikačních kurzů se setkáváme stále méně. Souvisí to s velkým nedostatkem lidí na českém trhu práce.“
Pokud už uchazeč, který prošel rekvalifikačním kurzem, uspěje v přijímacím řízení, musí často počítat s počátkem nové kariéry na juniorní pozici. „Praxe se bohužel v některých oborech nedá nahradit pouhou rekvalifikací,“ doplnila Látalová. Právě na předchozí zkušenosti se zaměřuje i koncern ZKL, který je největším výrobcem speciálních a technologických ložisek ve střední Evropě. „Často je u nás klíčová dosavadní praxe, především pak u seniorních pozic. Nevyhodnocujeme, zda uchazeč prošel rekvalifikací, či nikoliv, daleko více nás dokáže oslovit snaživost či jeho zápal pro věc,“ řekla personální ředitelka koncernu, Lada Serreli. Touha zaměstnanců pracovat na sobě oslovuje i firmy v jiných odvětvích. „Jsme otevřeni všem snaživým uchazečům s chutí učit se. V takových případech hledíme na vzdělání, odbornost je až na druhém místě. Díky této dnes již osvědčené strategii jsme si vychovali řadu současných odborníků,“ uvedl generální ředitel společnosti CARent, Lubomír Hartman.
Nejpočetněji jsou mezi účastníky kurzů zastoupeni uchazeči s výučním listem, maturitou a základním vzděláním. V posledních letech se také rekvalifikuje více žen než mužů. „Například v loňském roce to bylo konkrétně 60 % žen z celkového počtu lidí, kteří absolvovali rekvalifikační kurzy. Podíl na tom má jistě i skutečnost, že se o rekvalifikaci velmi často zajímají maminky po mateřské dovolené, které se opět vracejí do zaměstnání,“ uzavřela Látalová.
