5 největších mýtů o imunitě: Zdravé tělo se s infekcí vypořádá samo a děti by měly být ve sterilním prostředí

Imunita nesouvisí se spánkem, děti by se měly pohybovat ve sterilním prostředí a snížená imunita zapříčiňuje nemoci a alergie. O imunitě a všeobecně o nachlazení se vedou nejrůznější mýty a polopravdy. Zavádějící informace pak můžou svést nemocného z úspěšné a rychlé léčby, čímž si prodlouží pobyt na lůžku. Vybrali jsme proto časté omyly, které uvedeme na pravou míru.

Mýtus č. 1: Zdravé tělo se s nemocí vypořádá samo

Lidský organismus se skutečně dokáže samostatně vyrovnat s většinou virů a bakterií, protože jsme s nimi ve styku každý den. Ovšem ani ten nejlépe funkční imunitní systém nedokáže ustát nátlak velkého množství původců nemocí a s některými chorobami si sám neporadí. Pokud je lidské tělo vystaveno různorodým mikrobiálním infekcím, imunitní systém si s nimi neumí poradit. Tato onemocnění, jako jsou žaludeční vředy, infekce slinivky či jiné choroby trávicího traktu, se pak snadno mohou přetvořit do chronické podoby, proto vždy vyžadují lékařskou péči.

Mýtus č. 2: Snížená imunita je příčinou všech nemocí a alergií

Každá nemoc se dotýká mnoha orgánů a systémů, protože všechno v lidském těle spolu souvisí. To samé platí v případě alergií. Ani jejich příčinou není samotná snížená obranyschopnost těla. Alergie se definuje jako nadměrná, nepřirozená reakce imunitního systému na látky přicházející z vnějšího okolí, které vstoupí do těla. „Imunitní systém při tomto kontaktu začne produkovat velké množství nezbytných protilátek, které by normálně vznikaly až při styku s agresivními podněty. Tělo nedokáže rozpoznat, zda je daná látka bezpečná, či nikoliv, proto reaguje raději bouřlivěji, a to i v případě, že je imunita zcela v pořádku,” objasňuje lékař Tomáš Kampe ze společnosti LR Health & Beauty.

Mýtus č. 3: Kolostrum jako doplněk stravy není kvalitní a vhodné pro děti

Ani jedno tvrzení není pravdivé. Mlezivo neboli kolostrum je dokonce základem imunitního štítu dítěte, které jej přijímá z mléčných žláz matky. Kolostrum obsahuje imunoglobuliny, aminokyseliny a růstové faktory, díky kterým se dítě i jeho obranyschopnost proti virům, bakteriím a plísním zdravě vyvíjí. Studie prokázaly, že mlazivo má stejně příznivé účinky také na dospělý organismus. Imunitní systém je totiž potřeba posilovat a držet v rovnováze, protože je denně vystaven řadě nepříznivých faktorů a riziku civilizačních chorob. Dospělí jedinci mohou kolostrum užívat v podobě doplňku stravy, ne každé mlezivo v nich obsažené však garantuje stejnou kvalitu. „Nejlepší variantou kolostra pro organismus je kravské mlezivo, protože je z 99% totožné s lidským. Kolostrum nejvyšší kvality se získává 12 hodin po porodu, protože jedině v této fázi obsahuje nejvyšší podíl imunoglobulinů,” radí Kampe.

Mýtus č. 4: Pro děti je ideální sterilní prostředí

Právě naopak. Dítě, které vyrůstá ve sterilním prostředí, si nevytvoří dostatečnou imunitu a je naopak mnohem náchylnější k nejrůznějším nemocem. Už od útlého dětství bychom proto měli své potomky vystavovat přirozenému prostředí, které obsahuje různé mikroorganismy. Imunitní systém dětí si na tyto bakterie a viry zvykne, vytvoří patřičné protilátky a v budoucnu se už s nimi bude umět vypořádat. Ani samo lidské tělo není dokonale sterilní. Části pokožky, které jsou v kontaktu s externím prostředím, jsou běžně pokryty bakteriemi, které žijí v symbióze s organismem a jsou paradoxně základem naší obranyschopnosti. Pozor ale na záměnu sterilního a hygienického prostředí. Je na místě dodržovat základní hygienické návyky, jako třeba umývat si ruce po každé návštěvě toalety. Není už ale nezbytné umývat se několikrát denně antibakteriálními přípravky.

Mýtus č. 5: Spánek nemá vliv na obranyschopnost

Pravdou je, že mezi spánkem a imunitním systémem existuje silné pouto. Klíčový je kvalitní spánek, který regeneruje tělo a dodává mu energii pro boj s psychickou a fyzickou zátěží. Tato míra je vždy individuální a závislá na potřebách daného člověka. Obecně se ale uvádí, že dospělí jedinci by měli věnovat spánku 7 až 8 hodin denně, mladiství 9 až 10 hodin denně, pro školáky je optimální doba spánku nejméně 10 hodin denně, pro předškoláky 11 až 12 hodin a novorozenci by měli ideálně spát 16 až 18 hodin za den. Studie britské University of Surrey totiž odhalila, že spánkový deficit mění aktivitu genů a buněk, jejichž vlivem se snižuje imunita. Lidský organismus následkem toho nedokáže odolat negativním vnějším faktorům, což může poškodit zdraví. Spánek naopak tyto buňky obnovuje, posiluje obranyschopnost a vlivem toho pomáhá tělu bojovat s bakteriemi či stresem.