Podrážděnost, nesoustředěnost nebo špatné spaní. Deprese má mnoho tváří, říká terapeutka

Když se řekne deprese, většina lidí si představí odevzdaného, vyčerpaného a smutného člověka. Depresivní porucha má však navzdory obecně zažitým představám mnoho tváří. „Deprese se navenek neprojevuje jen smutkem a ztrátou energie. Někteří lidé se snaží zpočátku smutek překonávat, jiní trpí nespavostí, u dalších se projevuje spíše podrážděnost,“ říká psychoterapeutka Jiřina Maršálková. Víte, jak poznat varovné signály, že váš blízký trpí depresí? A jak mu pomoci?
Deprese má mnoho podob

Depresivní porucha je závažné duševní onemocnění. Postihuje lidi různého věku i pohlaví (u žen se však vyskytuje až dvakrát častěji) a výrazným způsobem zasahuje do každodenního života. Ovlivňuje, jak člověk myslí, co cítí nebo jak zvládá běžné povinnosti. Deprese přináší do života pochybnosti, zda vůbec někdy bude lépe. Bere naději. Objevuje se při ní hlas vnitřního kritika, který může říkat, že si za vše můžeme sami. Že jsme ostatním jen na obtíž nebo že za nic nestojíme. Deprese bolí. Zevnitř. Jako by na nás někdo hodil těžkou deku a my neměli sílu ji odhodit. Pak se začne ozývat i tělo. Jsme unavení, bez energie, těžce se soustředíme, špatně spíme, jsme rezignovaní či naopak podráždění.

Podle mezinárodních studií zažije 10 až 20 % lidí během svého života klinicky významnou depresivní epizodu. Z počátku se lidé snaží s potížemi vyrovnat sami. Pokud se však skutečně jedná o depresi, obtíže se začnou zhoršovat. „Někdy může být pro okolí složité si všimnout, že se něco děje. Varovné signály se také mohou člověk od člověka lišit,“ vysvětluje terapeutka Mgr. Jiřina Maršálková z Mindwell. „Zatímco někdo bývá smutný, jiný je spíše podrážděný, další se izoluje od okolí. Projevem může být rovněž cynismus, pasivní přístup. Významným signálem je ztráta zájmu o oblíbené činnosti. Najednou nás netěší to, co nám obvykle přináší radost. Důležité je věnovat pozornost změnám, které neustupují ani po týdnech.“

Sledujte změny v chování i tělesných projevech

Mít občas špatnou náladu a cítit se sklíčeně patří k životu. Takový stav však obvykle trvá pouze v řádu hodin či dní a dlouhodobě nenarušuje fungování ani vztahy. Deprese je jiná. Negativní pocity se člověka drží po většinu dne a provází ho déle než 14 dní. Pokud tedy u blízkého člověka po delší dobu spatřujete změny, ať už jde o špatnou náladu, ztrátu zájmu o dříve oblíbené činnosti, úbytek energie, nebo třeba zhoršené soustředění, patrně nejde o přechodnou záležitost. Co konkrétně pozorovat?

Člověk se začne uzavírat do sebe, přestane odpovídat na zprávy, ruší schůzky, snadno se podráždí. Objevují se také tělesné projevy. „Člověk, kterého trápí deprese, může trpět nespavostí a častým probouzením, přestože se cítí vyčerpaný a bez energie. Může začít hubnout nebo přibírat na váze, případně jej mohou trápit bolesti hlavy, trávicí potíže či tlak na hrudi,“ přibližuje terapeutka. Častěji od něj můžeme slyšet výroky jako „nic nemá cenu“, „stejně se to nezmění“, „jsem jen na obtíž“, „nakonec mě opustí, všichni mě opustí“ nebo třeba „běž sama“.

Pomůže sdílení a pochopení

Jak tedy konkrétně pomoci? Prvním krokem je být otevřený a projevit o blízkého starost. Nehodnotit, nenutit, nesoudit, nebagatelizovat, ale otevřít dveře k další komunikaci. Váš blízký potřebuje cítit, že jej berete vážně a máte o něj zájem. Pokud cítíte, že váš blízký je nakloněn situaci řešit, můžete mu nabídnout konkrétní podporu. Tou může být doprovod k terapeutovi nebo pomoc s vyhledáním potřebných kontaktů. Další variantou je svěřit se praktickému lékaři.

Není samozřejmostí, že všichni, kdo trpí depresivními příznaky, vyhledají pomoc. Mnohdy tomu brání ostych, případně nevědí, kam se obrátit. Neléčená porucha může vést ke zhoršení stavu a k myšlenkám na smrt jako řešení situace, kterou lidé vnímají jako bezvýchodnou. Proto je velmi důležité depresivní příznaky nepodceňovat.

Existuje mnoho způsobů, jak depresi zvládat

Deprese má řešení, je léčitelná. V případech lehké formy depresivní poruchy je účinnou pomocí psychoterapie. Potvrzená data účinnosti v případě deprese má zejména kognitivně-behaviorální terapie. U lehké a středně těžké formy depresivní poruchy je možné využít KBT terapii i v digitalizované podobě. Takovou v Česku nabízí Mindwell, jehož program zaměřený na depresi již plně hradí i řada zdravotních pojišťoven. Výhodou je dostupnost z pohodlí domova bez čekacích lhůt. „Data ukazují, že digitální forma terapie velmi účinně podporuje zahájení léčby. Navíc snižuje bariéry, protože vyhledání pomoci je rychlejší, dostupnější a diskrétnější,“ říká psychoterapeutka Maršálková.

Středně těžká a těžká forma depresivní poruchy si pak žádá farmakologickou léčbu, ideálně v kombinaci s psychoterapií. Moderní antidepresiva jsou efektivní a bezpečná. Jako velmi podpůrná se ukazuje i fototerapie. Jde o vystavení se přímému světlu, které napodobuje denní světlo. Je efektivní především u sezónní afektivní poruchy, ale také u pacientů s lehkou a středně těžkou depresivní poruchou.

Psychická první pomoc: Praktický manuál v podobě 9 kroků, jak podpořit blízkého s depresí, naleznete zde.

Manuál první pomoci v grafické podobě naleznete zde.