Psychiatr: Zlomený prst ošetří hned, se zlomenou duší čekáte měsíce. Nedostupnost péče je alarmující, hospitalizací přibývá

Dlouhé čekací lhůty na odbornou pomoc v oblasti duševního zdraví mohou mít fatální následky. Podle psychiatra MUDr. Matěje Kasala představuje nedostatek kapacit v péči o psychické zdraví zásadní systémové selhání. „V posledních letech pozorujeme nárůst hospitalizací. Část z nich by bylo možné zachytit dříve včasnou ambulantní pomocí,“ říká lékař. Ve svém komentáři upozorňuje, že i zdánlivě banální obtíže mohou při neřešení přerůst v akutní krizi, v krajních případech až v ohrožení života.

Akutní fyzické potíže jsou ošetřeny ihned, ty psychické čekají na pomoc měsíce

Jeden z největších paradoxů spatřuji v tom, že urgentní fyzické potíže jsou běžně ošetřeny v rámci hodin, zatímco člověk v akutní psychické krizi často čeká na pomoc týdny až měsíce. Není to výčitka směrem k jiným oborům, ale realita, která volá po změně. Měli bychom si uvědomit, že psychická bolest není méněcenná. Jen ji neumíme dostatečně dobře měřit a mnohdy i chápat. Proto na ni systém často reaguje se zpožděním. Pokud se však člověk ocitne v krizi, potřebuje pomoc okamžitě, nikoliv za tři měsíce.

Vedle nedostatečného systémového nastavení se však bohužel často setkávám také s tím, že se lidé ostýchají svěřit svému praktickému lékaři nebo blízkému okolí. Bojí se nepochopení nebo odsouzení, někdy i znevažování svých problémů. To vše prodlužuje cestu k odborné péči – lidé přicházejí později, někdy až ve chvíli, kdy už nemají jinou možnost. Tabuizace duševních obtíží představuje vážný problém. Znamená to, že lidé zbytečně trpí sami.

Neřešené duševní potíže jsou jako špatně izolovaná střecha

Průběh neléčených duševních problémů si můžeme představit jako špatně izolovanou střechu domu, kam stropem pomalu prosakuje voda. Zpočátku si člověk všimne vlhkého místa, ale pokud problém ignoruje, začne opadávat omítka, rozšíří se plíseň a nakonec může spadnout celý kus stropu.

U psychických potíží to v praxi znamená, že se příznaky nemoci postupně nabalují. Plíživě se rozvíjí zhoršení spánku, objevuje se snížení energie, schopnosti pracovat nebo být s druhými. Přichází únava, beznaděj, někdy panika či myšlenky na to, že by bylo lepší nebýt. V takovém stavu už nejde jen o pomoc – jde o záchranu.

Přibývá zbytečných hospitalizací. Lidé nevědí, kam se obrátit o pomoc

V důsledku kombinace systémových faktorů a přetrvávajícího stigmatu pozorujeme v posledních letech nárůst hospitalizací, zejména u mladších ročníků. Část těchto případů by skutečně bylo možné zachytit dříve, například včasnou ambulantní pomocí, dostupnější krizovou intervencí nebo lepším systémem návaznosti péče. Nemocnice by měly být místem pro akutní, neodkladné stavy, nikoliv poslední možností pro ty, kteří nenašli pomoc jinde. Lidé totiž často nevědí, kam se s problémy obrátit.

V dnešní době jsou přitom k dispozici speciální digitální nástroje, díky nimž mohou své obtíže konzultovat a řešit s psychology a psychiatry online, z pohodlí domova. Takovým nástrojem je v Česku Mindwell, založený na principu kognitivně-behaviorální terapie, který má i podporu v podobě plné úhrady od řady zdravotních pojišťoven. Bylo by vhodné odbornou i laickou veřejnost o těchto možnostech dostatečně informovat, jelikož jejich včasné využívání může ulevit jak samotným pacientům, tak i přetíženým specialistům.