Společná mapová aplikace pro celý mikroregion. Šternbersko ukazuje, jakým směrem se mohou svazky obcí vydat
Mapové aplikace s přímým vstupem do katastru nemovitostí, pasporty veřejného osvětlení či inženýrských sítí má v Česku velké množství měst a obcí. Své využití však najdou i u větších územních celků, například v rámci mikroregionů. Jedním z prvních takových je Mikroregion Šternbersko, kde mohou ze společné mapové aplikace těžit třeba při územním plánování. Využití najde ale i při dalších činnostech, jako jsou společné žádosti o dotace.
Mapové aplikace kombinující kvalitní letecké snímky s dalšími prvky, jako je přímý přístup do katastru nemovitostí, pasporty veřejného osvětlení, hřbitovů, inženýrských sítí nebo místních komunikací, jsou v rámci tuzemských měst a obcí prakticky standardem. „Místním samosprávám usnadňují běžnou administrativu i časově náročné činnosti, jako je pravidelná inventarizace majetku či žádosti o dotace. Občané zase nejčastěji využívají přímého vstupu do katastru nemovitostí, který je díky spojení s leteckými snímky jednodušší,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která se specializuje na letecké snímkování Česka a městům a obcím dodává mapovou aplikaci GisOnline.cz.
Reálné využití však tyto aplikace nemají jen u samotných měst a obcí, ale i větších územních celků, jimž usnadní například společné žádosti o dotace či územní plánování. Právě touto cestou se vydal Mikroregion Šternbersko, který si nechal mapovou aplikaci zpracovat pro všechny členské obce svazku. Devětadvacet obcí tak má nyní k dispozici stejnou platformu. „Původní motivací byla realizace projektu podpořeného z ESI fondů v rámci Operačního programu Zaměstnanost. Získali jsme podporu pro tvorbu pasportů pro členské obce našeho svazku. Hledali jsme společné řešení, protože nebylo možné vytvářet pasporty v mnoha různých prostředích,“ vysvětluje Pavel Roubínek z Mikroregionu Šternbersko.
Sázka na jedno společné prostředí pro všechny obce se podle Pavla Roubínka vyplatila zejména v kontextu podpory. „Není totiž možné poskytovat obcím kvalitní podporu, když každá využívá jiný software. V případě spojení to možné je. Jsme schopni starostům nebo pracovníkům obcí vždy poradit a vše řešit operativně, klidně i po telefonu. Dalším faktorem je ekonomická stránka věci. Jakožto velký svazek jsme schopni domluvit lepší cenu za provoz mapového portálu,“ říká.
Jedna aplikace, různá data
To, že všechny obce v rámci mikroregionu využívají stejnou mapovou aplikaci, neznamená, že všechny mají k dispozici také stejná data nebo musí využívat stejných funkcionalit. „Každá obec si může zvolit, co bude v rámci aplikace mít k dispozici, a co zatím nevyužije. Některé vrstvy jsou sice pro celý mikroregion společné, u jiných, například zmíněných pasportů či nástrojů pro inventarizaci majetku, je to o jejich vlastních preferencích a potřebách, protože každá obec má svá specifika,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková.
Různí se rovněž míra dat, která jsou v rámci mikroregionu v mapové aplikaci sdílená. „Každý uživatel má předem nastavený přístup jen k datům, která potřebuje ke své práci. Například ORP, kterou je město Šternberk, může nahlížet a pracovat s vrstvami, jako jsou územní plány jednotlivých obcí, pasporty a katastry. Velkou výhodou je možnost přístupu ke všem datům z jednoho místa,“ dodává Pavel Roubínek.
Společné jednání šetří obcím svazku čas
Drahomíra Zedníčková i zástupce Mikroregionu Šternbersko pak vyzdvihují i další výhodu společné mapové aplikace – velká část administrativních a obchodních záležitostí se řeší přímo s mikroregionem, a nikoliv jednotlivými obcemi, což všem subjektům šetří čas. „Za obce komunikujeme s dodavatelem my jako svazek obcí, město Šternberk si komunikuje své věci. Nicméně společně konzultujeme jednotlivá rozhodnutí ve vývoji systému, která mají vliv na celý ORP a mikroregion,“ popisuje Pavel Roubínek.
Mikroregion Šternbersko je navíc jedním z prvních územních celků využívajících GisOnline.cz, který využívá možnosti takzvané externí administrace. To v praxi znamená, že na velkou část úkonů spojených například s nastavováním přístupových práv jednotlivých uživatelů na obcích, k datovým vrstvám a jejich zobrazování nepotřebuje správce z mikroregionu součinnost dodavatele.
