Jak řešit rostoucí ceny stavebních materiálů? Odložit stavbu o 2 roky či čerpat vyšší úvěr
Růst cen stavebních materiálů o desítky procent komplikuje nové výstavby, rekonstrukce i financování nového bydlení. Lidé při stavbě musejí počítat s finanční rezervou, u hypoték je lepší čerpat úvěr o 20 procent vyšší, než je plánovaný rozpočet. Pokud je to možné, radí experti se stavbou počkat, a to dokonce až dva roky. Přesto podle odborníků nelze očekávat, že se ceny sníží na úroveň před pandemickým rokem 2020.
Rostoucí ceny stavebních materiálů spolu s jejich horší dostupností výrazně komplikují stavební projekty. Řada lidí a investorů přemýšlí, zda stavbu zahajovat nyní, nebo raději počkat. Odborníci se shodují na tom, že vhodnější je spíše druhá varianta. „Vzhledem k aktuální situaci lidem a investorům doporučujeme zvážit odložení projektu na příští rok. Samozřejmě, pokud je to možné,“ řekl Jan Záhora, zakladatel online služby komplexního prověřování nemovitostí Nemoreport.cz. Ještě o něco opatrnější by byl z hlediska plánování stavby ředitel komunikace společnosti Bravo Europa Eduard Nejezchleb. „Za situace, která v současné době na trhu panuje, bych z pohledu ceny i dostupnosti stavebních materiálů doporučil odložit svůj projekt minimálně o dva roky,“ řekl.
Řada investorů či běžných lidí ale už stavební projekt stihla v minulých měsících zahájit. Těm by Nejezchleb doporučil neváhat s nákupem materiálu. „Samozřejmě pokud budou nějaký schopni koupit. Nové ceny na úrovni komodit však ještě nebyly plně promítnuty do koncových prodejních cen. Důvodem jsou například staré skladové zásoby nakoupené za ceny z loňského posledního či letošního prvního kvartálu nebo srovnání cenové hladiny na úroveň konkurence. Aktuální ceny na trhu se pro koncové uživatele naplno projeví až v září či říjnu letošního roku,“ doplnil Nejezchleb.
Hypotéky nestačí, největší nárůst cen je u dřevostaveb
Aktuální rychlý růst cen stavebních materiálů představuje problém u již zahájených projektů i z hlediska čerpání hypoték. U jejich výše totiž lidé zohledňovali výrazně nižší ceny materiálů z minulých měsíců, ve finále jim tak hrozí, že kvůli nedostatku zdrojů stavbu nedokončí v termínu, či dokonce vůbec. „V takovém případě doporučujeme situaci řešit aktivní komunikací s bankou a vhodnou úpravou podmínek hypotéky. Lidem, kteří aktuálně řeší novou hypotéku, doporučujeme, aby těmto komplikacím předcházeli. Ideálně dostatečnými vlastními finančními rezervami. Možné je ale také sjednat vyšší výši úvěru, která tyto výkyvy vykryje. U hypotéky totiž standardně člověk nemusí vyčerpat až dvacet procent z její výše, takže když peníze nakonec nebude potřebovat, jednoduše je nevyužije. A když je bude potřebovat, má tak jistotu, že dům postaví řádně a včas,“ uvedl Jan Záhora.
Má-li už člověk sjednanou hypotéku, jejíž výše je vinou aktuálního růstu cen nižší, než potřebuje, neměl by podle expertů spoléhat na odklad stavby. „Teoreticky by to mohl udělat někdo, kdo financuje výstavbu z vlastních zdrojů. A i zde je otázka, zda to je vhodné. Kdo má na výstavbu či rekonstrukci hypotéku nebo nějaký účelový úvěr, pro toho odklad není řešením. Na dokončení je stanovená lhůta bankou, a i když je možné ho prodloužit, přece jen člověka nakonec dostihne,“ řekl hlavní konzultant společnosti Denarius Gold Pavel Šalomon. Navrhnout ideální postup v takových případech je podle něj složitější. „Hraje zde roli bonita klienta, zda dostačuje hodnota zajištění pro další navýšení, zda bude vyšší splátka vyhovující a nebolestná pro klienta. Osobně se přikláním k dokončení stavby, jak to jen jde, ale ve finále to nemůže být reálné úplně pro všechny,“ doplnil Šalomon.
Odborníci zároveň uvádějí, že konkrétní procentuální navýšení nákladů na již běžící projekt je možné alespoň částečně odvodit od konkrétního typu stavby. Podle Nejezchleba patří mezi nejvíce zasažené zejména dřevostavby, u nichž investor musí počítat s cenou až o 50 procent vyšší oproti rozpočtu zpracovanému v loňském roce. „Důvodem je nárůst ceny dřeva o více než 140 procent. V případě ostatních typů staveb se nárůst bude pohybovat okolo třicet procent vzhledem k faktu, že při současných cenách práce se podíl ceny materiálu na celkové hodnotě díla drží okolo padesáti procent,“ sdělil ředitel komunikace holdingu Bravo Europa, který se specializuje na výrobu a dodávky ucelených řešení plechového zastřešení ve 21 evropských zemích.
Snižování cen přijde nejdříve za rok
Z hlediska budoucího vývoje lze podle odborníků čekat, že k příznivějšímu vývoji u cen stavebních materiálů může dojít až v průběhu příštího roku. „U železa lze opačný trend oproti letošnímu roku očekávat nejdříve v tom příštím, a to ve druhém kvartálu, kdy bude poptávka nasycena a výrobci oceli budou vyrábět na plné kapacity. Ale ani v tomto případě nemůžeme očekávat, že dojde k razantnímu cenovému snížení na úroveň roku 2020,“ řekl Eduard Nejezchleb.
Podobně optimistický pohled nabízí i zakladatel služby Nemoreport.cz Jan Záhora. „Věříme, že letošní cenová horečka opadne a trh se zklidní, zároveň se zlepší personální kapacita stavebních firem. Na druhou stranu ale asi nelze čekat, že by se ceny stavebních materiálů a prací vrátily na hodnoty z minulých let. Jen už by neměly tak prudce růst. Věříme naopak, že by se mohly mírně snížit,“ řekl Záhora.
Podle vedoucí analytického oddělení společnosti Cyrrus Anny Píchové by ke zmírnění růstu cen stavebních materiálů mělo začít docházet od zimních měsíců. „Celkově by se situace měla začít lepšit na jaře 2022. Nicméně tento budoucí cenový vývoj je poměrně obtížné predikovat, a to vzhledem k turbulentnímu vývoji jak na nabídkové, tak i poptávkové straně a stále nejistému vývoji pandemie,“ řekla.
Zmírnění růstu cen ale podle ní nebude rovnoměrné, bude se lišit dle jednotlivých komodit či stavebních materiálů. „Podle aktuálního vývoje na komoditním trhu očekáváme, že by nejdříve mělo dojít k normalizaci ceny dřeva. To by mělo kopírovat vývoj na trhu, kde od svého květnového maxima zlevnilo už o 57 procent. Následovat budou některé další materiály jako plasty nebo oceli. Naopak u některých komodit, jako je například měď, očekáváme pokračování cenového růstu s ohledem na fundamentální faktory stojící za zvýšenou poptávkou po mědi,“ uzavřela Píchová.
