Letní chřipka není mýtus. S čím v létě nejčastěji marodíme a jak se bránit?
Marodit v létě? Nic neobvyklého. Přestože si například chřipku, rýmu nebo angínu častěji spojujeme s podzimem či zimou, ve skutečnosti na nás mohou udeřit kdykoliv během roku. Některé nemoci jsou navíc pro léto přímo typické – například průjmy a další obtíže vyvolané otravou z jídla. Nachlazení si zase lze i v parných měsících snadno přivodit delším pobytem v mokrých plavkách nebo střídáním klimatizovaného a teplého prostředí. Jaké jsou nejběžnější letní nemoci a jak jim předcházet?
Typickou letní obtíží bývají nejrůznější otravy jídlem. V teplém a vlhkém prostředí se v potravinách snáze množí bakterie, lidé navíc během léta, a zejména letní dovolené, se svým jídelníčkem více experimentují. Rizikové mohou být různé grilované dobroty, kdy je maso málo propečené, ale také oblíbené dressingy s majonézou či syrovým vejcem nebo mléčné výrobky včetně zmrzliny. „Otrava z jídla se obvykle projeví během pár hodin od požití, a to nejčastěji zvracením, bolestí břicha a průjmem. Nastoupit může i horečka, malátnost nebo svalová slabost. Nemocný by měl hodně odpočívat a doplňovat tekutiny ztracené průjmem a zvracením. Pokud příznaky do dvou dnů neodezní, anebo jsou obzvláště silné, případně se ve stolici objeví krev, je potřeba navštívit lékaře,“ doporučuje celostní lékař Bohumil Ždichynec.
Teplotní šoky přivodí rýmu i letní chřipku
Ačkoliv si rýmu, nachlazení nebo chřipku nejčastěji spojujeme s podzimem a zimou, nevyhýbají se nám tyto nemoci ani v teplých měsících roku. Na vině bývají nejčastěji teplotní výkyvy při změně počasí nebo teplotní šoky, které si způsobujeme sami například, když z venkovního parna přejdeme rovnou do klimatizované budovy. O prochladnutí při večerním posezení u grilu nebo tím, že si na sobě necháme mokré plavky ani nemluvě. Zatímco na podzim a na jaře mají rýmu a nachlazení obvykle na svědomí rhinoviry, letní respirační infekce převážně způsobují enteroviry. Kvůli tomu mohou mít tyto nemoci v létě o něco jiný průběh než v chladnějších měsících – kupříkladu se k rýmě, kašli, bolavému krku a zvýšené teplotě častěji přidružují bolesti uší a hlavy, bolesti břicha, někdy i se zvracením a průjmem, a celková vysílenost. To „letní chřipku“ v očích lidí mnohdy činí ještě daleko nepříjemnější než tu „klasickou“ zimní. V tomto ohledu ovšem nutno připočíst i psychologický faktor: zatímco v zimě málokomu vadí být zalezlý v posteli, odpočívat a pít teplý čaj, v létě je takové „marodění“ vnímáno jako mnohem více obtěžující.
Pozor na angínu
S teplotními šoky souvisí i další poměrně běžná letní nemoc, angína. Zatímco v zimě jsou obvyklejší angíny bakteriální, v létě nás postihne běžněji angína virová. „Ta se od bakteriální angíny, nejčastěji streptokokového původu, liší obvykle tím, že pacient nemá povleklé mandle a na nich bílé tečky, zvané čepy. Virové angíny nelze léčit antibiotiky, protože ta na viry nezabírají. Pacienti jsou tak odkázáni hlavně na klid na lůžku s dostatkem tekutin, vhodné jsou také zábaly hrdla, třeba Priessnitzův, a pravidelná dezinfekce ústní dutiny. Mají-li horečku, od lékaře dostanou předepsaná antipyretika, bolest v krku lze zmírnit analgetiky,“ vysvětluje Bohumil Ždichynec. „Angínu, ať už virovou, nebo bakteriální, by lidé určitě neměli přecházet, a naopak se ji snažit co nejpoctivěji doléčit. Nedoléčená angína se nejen může vracet či přerůst v chronickou, ale též se k ní mohou přidružit další potíže, především hnisavé abscesy v hrdle či záněty dutin nebo uší,“ dodává lékař.
Letním nemocem se ubráníte silnou imunitou
Jak vidno, nemoci se nám v létě ani zdaleka nevyhýbají, a proto je důležité nepolevovat v péči o své zdraví. Obzvláště rizikové jsou již zmiňované teplotní šoky, proto není radno přehánět to v horkých dnech s klimatizací, ochlazováním se v ledové vodě či i ledovými nápoji a pochutinami, které mohou oslabit naše sliznice. Teplotní šoky jsou značným náporem na imunitu, kterou je tudíž důležité co nejvíce podporovat, aby viry a bakterie neměly šanci zaútočit. Obranyschopnost posílí kvalitní odpočinek a dostatečný spánek, vhodný jídelníček, který nezatíží zažívání, ale naopak naším střevům dodá vlákninu a probiotika, a samozřejmě rozumná fyzická aktivita na čerstvém vzduchu. Pomoci mohou i kvalitní doplňky stravy, jako je například přípravek Immun44. Ten obsahuje komplexní směs takzvaných polyfenolů – látek, které slouží k zásobování imunitního systému – a dále rovněž biologicky aktivní vitamíny z čistě přírodních zdrojů, antioxidanty a další minerály i stopové prvky podporující správné fungování imunity.
Plavci, pozor na zánět zvukovodu
Kromě nemocí v létě hrozí, že si hojným pobytem ve vodě přivodíme zánět zevního ucha. Ten může propuknout jako následek podráždění kůže zvukovodu, ale právě i tak, že se do zvukovodu dostane na delší dobu voda. Obzvláště rizikové je plavání v přírodních neošetřených vodách, v nichž se mohou množit bakterie. Vlhké a teplé prostředí infekci prospívá a ta se pak ohlásí jako palčivá bolest ucha spojená se zhoršením sluchu, zalehnutím a svěděním ucha i výtokem z ušního kanálku. Objevit se může i horečka. Zánět se léčí nejčastěji antibakteriálními ušními kapkami, bolest lze zmírnit volně dostupnými analgetiky, například paracetamolem. „K zánětu zevního ucha jsou více než dospělí náchylné děti, protože mají užší zvukovody, a ty se jim tím pádem hůře vysušují. Prevencí je koupání v čisté vodě, nepotápět se a případně používat vhodné ušní kapky. Pomůže i celkové posilování obranyschopnosti,“ doporučuje dětský lékař Richard Rýznar.
