63 % rodičů chce, aby se dítě učilo cizí jazyk už ve školce. V řadě školek se s rodilým mluvčím nedomluví

Téměř dvě třetiny rodičů v Česku si podle výzkumu agentury Data Collect přejí, aby se jejich dítě začalo učit cizí jazyk už před nástupem na základní školu. Největší zájem je přitom tradičně o angličtinu. Aby byla výuka efektivní, měl by ji podle odborníků ideálně zajišťovat rodilý mluvčí a měla by probíhat formou her, nepřímého učení a rozvíjení představivosti.

Největší zájem je o angličtinu, další jazyky jsou zastoupené minimálně

Pro 63 % českých rodičů je výuka cizího jazyka jejich dítěte již v mateřské škole nezbytná. 47 % z nich považuje za ideální věk, kdy s cizím jazykem začít, 3 až 6 let. 75 % rodičů je také přesvědčeno, že nabytí cizojazyčných znalostí až na základní škole nestačí. Největší zájem je z 97 % o angličtinu, dále pak o němčinu, ruštinu, francouzštinu a španělštinu, které jsou však poptávány spíše až na 1. stupni základní školy. Vyplývá to z posledního průzkumu agentury Data Collect z roku 2014.

Řada mateřských škol na poptávku ze strany rodičů reaguje a dnes již standardně nabízí program výuky angličtiny, v některých případech dokonce na každodenní bázi. „Ve školce se snažíme zařadit pravidelné každodenní anglické bloky s rodilým mluvčím. Tím jsme schopni zajistit, že děti vnímají cizí jazyk jako komunikační prostředek, jsou schopny dobře vnímat změnu a odlišit komunikaci v angličtině a komunikaci v mateřském jazyce,“ vysvětlila Jitka Fořtíková, metodička a mentorka pro výuku cizích jazyků v koncepci Škola Můj Projekt.

Předškoláci jazyk nepřekládají, názvy slov vnímají „vedle sebe“

Děti do 6 let věku si podle odborníků jazyky obvykle nepřekládají. Místo toho vnímají česká a anglická slova „vedle sebe“ jako dva názvy pro stejnou věc. Proto není vhodné děti v tomto věku učit metodou překladu nebo mezi jazyky přepínat. „Vhodné je předškoláky jazyku vystavovat, tedy záměrně v přítomnosti rodilého mluvčího s dětmi přirozeně komunikovat, přinášet hry, písničky, rituály, obohacovat komunikaci gesty a pohybem, aby porozumění přicházelo bezděčně,“ uvedla Jitka Fořtíková. Díky tomu se daří děti jazyku přirozeně vystavovat, a některé dokonce aktivně komunikují ještě před vstupem do 1. třídy.

Pro výuku cizího jazyka v mateřské škole je taktéž důležité, aby k němu děti získaly kladný vztah a přistupovaly k němu bez předsudků. „Spíš než o výuku jde o seznamování se s jazykem, a to i vzhledem k obvyklé vyučovací době, tedy dvakrát 30 minutám týdně. Aktivní děti jsou schopné se za dva roky naučit kolem 150 až 200 slovíček,“ sdělil Martin Hejhal, ředitel jazykové školy SPĚVÁČEK.

Hlavními překážkami jsou délka výuky a komunikační bariéra

Mnozí poskytovatelé vzdělávání v cizím jazyce se však v současné době stále potýkají s řadou překážek, které znemožňují vést výuku efektivněji. Podle Martina Hejhala je například obtížné poslat do některých školek rodilého mluvčího angličtiny, protože se s ním učitelé nedomluví. Efektivní výuce nenahrává ani dosavadní délka výuky, která je v běžných školkách pouze minimální. „Ideálně by se mělo jednat o 45 až 60 minut výuky každý den nebo alespoň třikrát týdně. Pak by výuka byla efektivnější a děti by mohly na konci docházky mluvit v jednoduchých větách na úrovni A2,“ upřesnil Hejhal.