Regeneraci těla díky vlastním buňkám již neznáme pouze z pera autorů science-fiction. Díky úspěšné práci vědců a lékařů se využívání kmenových buněk stále více rozšiřuje.  Léčebné metody, v rámci kterých je naše tělo uzdravováno vlastními buňkami, se využívají například při léčbě srdce, artrózy nebo v estetické chirurgii. Čeští lékaři patří v tomto oboru mezi světovou špičku. V České republice sídlí také Mezinárodní konsorcium pro buněčnou terapii a imunoterapii, které sdružuje nejvýznamnější odborníky ve výzkumu kmenových buněk z celého světa.

Jedna kmenová buňka může mít až 200 podob

Kmenové buňky se u dospělého člověka nacházejí v kostní dřeni, tukové tkáni a dalších tkáních lidského těla. Tyto buňky se umí přeměnit na více než 200 druhů lidských buněk. Z medicínského hlediska jsou velmi zajímavé, protože mají jedinečnou schopnost se obnovovat a reagovat na různé signály. Díky svým vlastnostem pomáhají s regenerací poškozených tkání. Buněčnou terapii tak lékaři nejčastěji využívají při omezení a zpomalení degenerativních změn kloubních chrupavek –  artrózy, léčbě autoimunitních a srdečně-cévních onemocnění či při výkonech v plastické chirurgii. Kmenové buňky napomáhají také při hojení jizev nebo výrazně snižují bolestivost kloubů. Na rozdíl od jiných způsobů léčby využití vlastních buněk pacienta nezatěžuje a má minimum nežádoucích účinků. Nemocný je totiž léčen vlastními buňkami a tělo se tak nemusí vypořádávat s nežádoucími chemickými látkami.

Tuk z břicha pomáhá bolavým kyčlím i kolenům

Účinky buněčné terapie dokládá mezinárodní výzkum, který byl veden týmem českých vědců a lékařů. Studie byla prováděna na rozsáhlém vzorku 1 128 pacientů, kteří trpěli středně pokročilým až závažným stupněm osteoartrózy kloubů. Rok po aplikaci kmenových buněk bylo možné pozorovat zlepšení přibližně u 80 % pacientů. Pacienti oceňovali zejména snížení nebo úplnou eliminaci bolestí kloubů bez potřeby analgetik. „Pravidelné užívání analgetik má negativní vliv na lidský organismus. Při buněčné terapii artrózy jsou používány vlastní buňky a tělo tak není zatěžováno. Celý zákrok trvá jen pár hodin. Dopoledne je za místního znecitlivění pacientovi odebráno z břišní nebo stehenní oblasti potřebné množství tuku. Ten následně zpracují vyškolení odborníci ve specializované laboratoři a získají z něho buňky obsahující také velké množství kmenových buněk,“ upřesňuje RNDr. Zuzana Dudášová ze společnosti Cellthera, která se zabývá buněčnou terapií. Po zákroku jde pacient domů a po týdnu šetřícího režimu může bez problémů začít s aktivním pohybem. Pozitivní účinky této metody, jako jsou menší bolestivost a ztuhlost kloubu, se dostaví po několika týdnech od zákroku a vydrží zpravidla déle než rok.

Rozdíly v ceně buněk a nového kloubu se šplhají do desítek tisíc

Buněčná terapie je šetrná nejen k pacientům, ale i ke státní kase a pojišťovnám. Významně totiž snižuje náklady na léčbu artrózy. Zatímco operační výměna kyčelního kloubu stojí pojišťovnu přes 150 tisíc korun, buněčná terapie vyjde na 35 tisíc. K nákladům klasické operační léčby je také nutné připočíst ztráty, které vzniknou státu i pojišťovnám během čekání na operaci a pracovní neschopnosti pacienta. Roční čekání na nový kloub se podle odhadů prodraží o desítky tisíc korun.

Níže naleznete tři odpovědi od tří renomovaných lékařů na nejčastější dotazy pacientů k buněčné terapii.

Tři nejčastější dotazy ohledně kmenových buněk

Odpovědi poskytl Prof. MUDr. Jaroslav Michálek, PhD., významný český vědec, pedagog, lékař a prezident Mezinárodního konsorcia pro buněčnou terapii a imunoterapii (ICCTI).

Jak funguje terapie kmenovými buňkami a kde se kmenové buňky získávají?

Kmenové buňky se umí přetvořit v další druhy specializovaných buněk a dokážou tak pomoci s regenerací poškozených lidských tkání. Tyto buňky jsou nedílnou součástí lidského těla. Každý pacient proto může být zároveň dárcem i příjemcem svých vlastních kmenových buněk.

Kmenové buňky lze nalézt například v tukové tkáni či v kostní dřeni. Nejlepším zdrojem je přitom tuková a pojivová tkáň, ve které je až tisíckrát víc regenerativních kmenových buněk než v kostní dřeni. Buňky se nejčastěji získávají standardní metodou tumescentní liposukce, která je již mnoho let běžně používána v plastické chirurgii. Odběr probíhá za místního znecitlivění, takže pacient po něm může jít bez obav domů. Po zákroku je tkáň zpracována ve speciální  laboratoři. Vlastní kmenové buňky izolované z tuků a pojivové tkáně jsou pak využity klinicky u daného pacienta.

Ve kterých lékařských oborech se buněčná terapie využívá?

Posledních pět let se kmenové buňky používají v plastické chirurgii k lepšímu přihojení tukových výplní. Zdaleka se přitom nejedná jen o kosmetické zákroky v podobě zvětšování poprsí vlastním tukem. Buněčnou terapii lékaři úspěšně používají i při rekonstrukčních operacích, například u pacientek po karcinomu prsu. Pozitivní výsledky byly zaznamenány také při léčbě srdečně-cévních, hematologických, autoimunitních a ortopedických onemocnění. V případě ortopedie stále více lékařů buněčnou terapii využívá jako alternativu k analgetické a chirurgické léčbě.

Kolik pacientů prošlo léčbou kmenovými buňkami?

Přesnou celosvětovou statistiku neznáme, ale například jen ve Spojených státech byl od 80. let 20. století do roku 2012 léčen vlastními kmenovými buňkami přibližně milion pacientů. Jednoznačně se ukazuje, že léčba vlastními buňkami je bezpečná, velmi šetrná, a přitom účinná u většiny léčených pacientů.

Využití buněčné terapie v plastické a estetické medicíně

Odpovědi poskytla MUDr. Šárka Stiborová, plastický chirurg ve Fakultní nemocnici U svaté Anny v Brně.

Kdy se v plastické chirurgii využívají kmenové buňky?

Kmenové buňky se v plastické chirurgii používají stále častěji, a to především u zákroků, u nichž lékař pracuje s tukovými výplněmi. Tukovou tkáň obohacenou o kmenové buňky využívají chirurgové například při korekcích očních víček, korekci kruhů pod očima či výplni obličejových rýh. Lze ji využít i pro zlepšení hojení jizev a dalších deformit. Velkým pomocníkem jsou tyto buňky také při zvětšení poprsí vlastním tukem, ať už z kosmetických, nebo rekonstrukčních důvodů, například po prodělané rakovině prsu.

Proč lékaři využívají při plastické chirurgii právě tukové výplně obohacené o kmenové buňky?

Kmenové buňky usnadňují regeneraci po výkonu a zajišťují trvalejší efekt zákroků. Ze zkušenosti mohu také potvrdit, že tukové výplně obohacené o kmenové buňky vykazují mnohem lepší přihojení. Díky buněčné terapii je tak pacientova rekonvalescence rychlejší.

Kolik stojí plastické operace využívající kmenové buňky?

Částka za operaci vždy odpovídá druhu výkonu a odvíjí se zpravidla od celkového objemu přenášené tukové tkáně, nelze ji tedy nijak obecně stanovit. Cena zákroků, u nichž lékař využije tukovou tkáň obohacenou kmenovými buňkami, je o něco vyšší než při použití běžné tukové tkáně. Protože je však výsledný efekt těchto zákroků trvanlivější, a zároveň se tkáně lépe hojí, považuji výplně s kmenovými buňkami za rozumnou investici.

Využití buněčné terapie v ortopedii

Odpovědi poskytl Prim. MUDr. René Moster, CSc., ze společnosti Revmacentrum MUDr. Mostera, s.r.o., v Brně.

Dají se kmenové buňky využít i v ortopedii?

Určitě. V současné době nachází bioterapie s využitím Buněčného přípravku SVF s obsahem kmenových buněk uplatnění především v ortopedii. Nejčastěji se používá pro pozitivní ovlivnění progrese degenerativních změn u kloubních změn z opotřebení – kloubní artrózy. Tato nemoc postihne po padesátce téměř každého druhého člověka a projevuje se hlavně ztuhlostí a bolestivostí kloubů. Buňky stromální vaskulární frakce (SVF) obsahující rovněž kmenové buňky napomáhají regeneraci nitrokloubních struktur. Cílem využití buněčného přípravku SVF v případě artrózy je snížení zánětlivého procesu, který se projevuje bolestivostí a dalších obtíží, jako je například ztuhlost a otok kloubu, snižuje se nejen bolest, ale zlepšuje se tím i výživa kloubu. Výhodou pro pacienty jsou zejména minimální vedlejší účinky této metody. Díky následnému utlumení bolesti u této metody se u pacientů snižuje spotřeba léků protizánětlivých (nesteroidní antiflogistika) nebo léků tlumících bolest, takzvaných analgetik. Tyto léky při dlouhodobém užívání mohou ohrožovat zdraví. Užívání analgetik může vést například až k tvorbě žaludečního vředu, dochází k ovlivnění krvetvorby nebo k poškození jater a ledvin.

Lze po využití tohoto Buněčného přípravku SVF vysadit léky proti bolesti?

Je to velmi pravděpodobné, spotřeba dlouhodobě užívaných léčiv se může snížit. Podle závěrů případové studie zveřejněné na Českém národním ortopedickém kongresu v květnu 2014 došlo až u 80 % z 1 128 pacientů z Česka, USA, Litvy a Slovenska ke zmírnění kloubních obtíží a snížení bolestivosti. Nástup efektu trvá zpravidla 2 až 3 měsíce od aplikace Buněk SVF. Avšak pacienti zaznamenávají významné snížení potíží, především pak právě snížení bolestivosti, již po 1 až 2 týdnech od aplikace buněčného přípravku SVF. Pacienti navíc potvrzují účinnost této metody po dobu jednoho až dvou let.

Ochrání mě terapie kmenovými buňkami před operací?

To nelze jednoznačně říci. Léčba kloubní artrózy je vždy komplexní, využití buněčného přípravku je jistě jedním z nejúčinnějších prostředků k pozitivnímu ovlivnění vývoje kloubního onemocnění. Výsledky komplexní terapie s využitím bioterapie závisí na závažnosti kloubního onemocnění, celkovém stavu pacienta i jeho životním stylu. Podmínkou je rovněž trvalé, pravidelné, soustavné sledování odborným lékařem ortopedie či revmatologie. Kmenové buňky mají schopnost regenerovat nitrokloubní tkáně. U některých pacientů proto může dojít nejen k oddálení výkonu operace, ale dokonce k úplnému pominutí důvodů pro operaci. Aplikace buněčného přípravku SVF s využitím kmenových buněk totiž pomáhá zlepšit pohyblivost kloubu a významně sníží bolestivost. U pacientů takto komplexně léčených se zlepšuje jejich osobní komfort a kvalita života. Využití Buněčného přípravku SVF není „léčba živou vodou“. Tato metoda není v žádném případě alternativou umělé kloubní náhrady. Hlavním smyslem využití bioterapie není vyloučení nutnosti operace umělou kloubní náhradou, ale zlepšení životního komfortu s vlastním kloubem a maximální prodloužení životnosti vlastního pohybového aparátu. Využití bioterapie může vést k oddálení případné umělé kloubní náhrady tak, aby případná operace vydržela pacientovi až do konce života bez nutnosti výměny umělého kloubu ve vysokém věku. Léčbu buněčným přípravkem SVF s obsahem kmenových buněk lze využít ke zlepšení komfortu i u pacientů, u nichž z různých důvodů nelze umělý kyčelní kloub voperovat.