3D modely měst pronikají do architektonických studií. Karlovým Varům pomáhají s plánováním obnovy Vřídelní kolonády
Prohlédnout si 3D model města na internetu není nic převratného. Aktivní práce s ním už ale je novinkou, která aktuálně začíná pronikat do života úředníků a do architektonických studií. Průkopníkem v tomto přístupu jsou Karlovy Vary, které modely využily při tvorbě vizí nového vzhledu Vřídelní kolonády. Společně s dodavatelem tohoto řešení, společností TopGis, za to obdržely ocenění v soutěži Chytrá města pro budoucnost 2018.
Karlovy Vary jsou jedním z prvních měst, jež využívá aktuální digitální fotorealistický 3D model města ve své práci. „Ze snímkování města jsme vytvořili nejen ortofotomapu s rozlišením 5 centimetrů na jeden pixel, ale především velmi podrobný 3D model města včetně reálných fasád na budovách a realistické vizualizace zeleně,“ popisuje Drahomíra Zedníčková ze společnosti TopGis, která se na mobilní a letecké mapování specializuje.
Úřadům v Karlových Varech, a zejména městským architektům se díky tomu otevřely při práci nové obzory. Architekti 3D modely využili pro návrh řešení obnovy Vřídelní kolonády, jež vznikla podle návrhu architekta Jaroslava Otruby na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Za svůj návrh si město společně s dodavatelem 3D modelu odneslo z letošního ročníku soutěže Chytrá města pro budoucnost 2018 ocenění v kategorii Urbanismus chytrého města.
Práce s 3D modelem karlovarským architektům v prvé řadě dovolila lepší posouzení prostorových možností, než je tomu u klasického dvourozměrného výkresu. „V kombinaci s vhodnou grafikou je to rovněž dobrý nástroj pro prezentaci záměru laické veřejnosti. Při tvorbě doporučení pro další postup ve věci Vřídelní kolonády jsme model využili jak pro stručný popis stavebně-technického stavu, tak pro vysvětlení problematiky prostorových vazeb budovy a jejího okolí,“ říká Karel Adamec, architekt Kanceláře architektury města Karlovy Vary.
Možnosti využití reálných 3D modelů pro plánování jsou široké. Architektům práce s nimi umožňuje využívat například nástrojů pro měření délek, výšek nebo ploch objektů. Přístupné jsou jim též dynamické analýzy viditelnosti, oslunění a zastínění. Ověřit si tam mohou například i to, jaké stíny vrhají budovy v libovolný den a hodinu v roce. A to nejen u stávajících budov a objektů, ale i těch plánovaných. „Mají totiž možnost do modelu nahrávat projekty nových staveb či rozvojové záměry k posuzování doplněné o katastr nemovitostí, územní plán ve 3D a další informace vhodné pro interaktivní vizualizaci města. To jim umožní podívat se, jak plánovaná stavba skutečně zapadne do stávající zástavby či podoby města,“ dodává Drahomíra Zedníčková.
