3D modely měst jsou užitečnými nástroji nejen pro odborníky, ale i laiky

Ačkoliv 3D modely měst nacházejí uplatnění primárně v úřednických kancelářích při plánování budoucího územního rozvoje, užitek přinášejí rovněž akademikům i laické veřejnosti. Důležité jsou například při environmentálních výzkumech, studiích šíření hluku či analýzách přírodních hrozeb. Běžný občan města se zase díky nim může lépe seznámit s budoucím vývojem svého sídla.

Interaktivní 3D modely s vysokou mírou přesnosti se stávají nezbytným nástrojem moderních měst. Kromě zástupců municipalit dokážou velmi cenně posloužit rovněž laické i odborné veřejnosti, pro kterou jsou tyto projekty obvykle v plném rozsahu volně dostupné. „Běžný občan si může za pomoci 3D mapy svého sídla udělat lepší představu o tom, kterak se v příštích letech promění zástavba kolem něj a jaký vliv bude mít tato skutečnost na jeho bydlení,“ nastiňuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která se tvorbou 3D modelů měst zabývá.

V praxi si tak může člověk ověřit například to, zda mu nově navržená budova nezamezí ve výhledu z okna či jak se s její výstavbou promění množství dopadajícího světla. Pro vědeckou komunitu jsou pak nově tvořené 3D modely měst cenným nástrojem k výzkumům věnujícím se například kvalitě života a bezpečnosti v daném místě. Konkrétně může jít o studie čistoty ovzduší, šíření hluku, teplot povrchů či analýzy potenciálních přírodních hrozeb.

S dostupnými daty rovněž pracují studenti vysokých škol, zejména oborů geodézie, architektury, stavebnictví, topografie či protipovodňové ochrany. „Na geodézii o těchto 3D modelech měst víme, využíváme je jako dostupné ukázky typu dat ve více předmětech a vyučujeme geodetické a fotogrammetrické metody sběru dat, ze kterých tyto 3D modely vznikají,“ potvrzuje Jiří Bureš z Ústavu geodézie Fakulty stavební Vysokého učení technického (VUT) v Brně.

„Trojrozměrné mapy měst využíváme primárně v předmětech, jako je hydroinformatika nebo protipovodňová ochrana,“ doplňuje Aleš Dráb z Ústavu vodních staveb VUT. Kromě zmíněných pracují s takzvanými digitálními dvojčaty ve své běžné praxi i architekti, jimž pomáhají lépe zasazovat jejich projekty do stávající sídelní struktury. Data z 3D map používají ke komerčním účelům i turistické cestovní kanceláře.

Pro moderní města nepostradatelný nástroj

Zásadním důvodem, kvůli kterému si města podrobné 3D modely pořizují, je snaha maximálně optimalizovat budoucí územní rozvoj. V Česku začaly vysoce přesný fotorealistický model mezi prvními využívat Karlovy Vary, a to v roce 2018. „Od té doby byl nápomocen při doprovodu řady investičních záměrů, ať už soukromé, či veřejné sféry. Při jejich ověřování je přesné prostředí 3D modelu neocenitelným pomocníkem, zvlášť v tak morfologicky komplikovaném prostředí, jako je lázeňské centrum Karlových Varů,“ uvádí Karel Adamec, ředitel Kanceláře architektury města Karlovy Vary.
Nepostradatelná je 3D mapa i v hlavním městě. „3D model Prahy dlouhodobě slouží pro vizualizaci a posouzení plánované nové výstavby ve městě. Jeho role je nezastupitelná zejména při vyhodnocení vlivu nových budov na panoramata Prahy,“ vysvětluje Marek Vácha, tiskový mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Kompletní trojrozměrnou mapu ve vysoké přesnosti bude mít brzy i největší moravské město. Centrální část Brna je již vymodelována a dodělat tak zbývá pouze okrajové části. Jihomoravská metropole však s dostupnými údaji již v posledních letech pracuje. „3D model byl využit například při práci na budoucí podobě Brněnské třídy nebo územních studiích, které se dotýkaly lokality Západní brána a nové čtvrti Trnitá, a to včetně podkladů pro nové hlavní nádraží,“ doplňuje Šárka Reichmannová, tisková mluvčí Kanceláře architekta města Brna.

Přesnost až na dvacet centimetrů

3D modely měst se obvykle realizují za pomoci leteckých snímků. „Kupříkladu trojrozměrnou mapu Brna vytváříme pomocí stereofotogrammetrického mapování. 3D objekty pak vznikají s použitím speciálních brýlí ze stereopárů leteckých měřických snímků. Výsledný model nabízí přesnost 0,2 metru,“ uzavírá Drahomíra Zedníčková.