Už 30 let Češi svobodně cestují. Z paštikářů pod stanem jsou dnes vážení hosté čtyřhvězdičkových hotelů
Letošní 17. listopad přinese 30. výročí pádu komunismu v našem státě. Už 30 let si tak Češi kromě demokracie mohou užívat i svobodu neomezovaného cestování. Pryč jsou výjezdní doložky, devizové přísliby, noci pod stanem u studeného baltského moře a vaření na plynovém vařiči. Po roce 1989 se Čechům postupně otevřela západní Evropa a poté i celý svět. Po autobusech a vlastních vozech se na dovolené začalo létat letadly. Co se dodnes příliš nezměnilo, je ale stále velká obliba Chorvatska. Ovšem z „paštikářů“ pod stanem se Češi vyvinuli ve vážené a oblíbené turisty, kteří se nebojí připlatit si za luxus a komfort, jezdí do čtyřhvězdičkových hotelů a stravují se téměř výhradně All Inclusive.
Poznat svět za našimi hranicemi je dnes velmi snadné, ať už se rozhodneme cestovat na vlastní pěst, nebo si vybereme z tisíců zájezdů nabízených cestovními kancelářemi a agenturami. V létě si Češi dopřávají teplé moře například v Egyptě nebo Řecku, na podzim poznávají evropská wellness centra nebo si užívají příjemnější teploty v exotice, v zimě brázdí alpské svahy v Rakousku či Itálii. Ještě před 30 lety se jim o takových možnostech mnohdy ani nesnilo.
Od studené Rujány přes poznávačky do Vídně k egyptským plážím
Cestování před rokem 1989 bylo tomu dnešnímu na hony vzdálené. Hranice naší země byly uzavřené, a pokud se za ně běžní lidé chtěli podívat, museli si často zdlouhavě vyřizovat takzvané výjezdní doložky. Možnosti, kam se podívat, byly omezené, nejčastějšími předrevolučními dovolenkovými destinacemi byla NDR, zejména ostrov Rujána, Bulharsko, Jugoslávie nebo Maďarsko, kam lidé mířili hlavně k Balatonu. Cestovalo se povětšinou vlastním autem, vlakem či v případě hromadných zájezdů autobusem. Většina lidí ovšem dovolenou trávila v tuzemsku, obvykle na chatě nebo chalupě. „Po otevření hranic začali lidé nadšeně poznávat Evropu, zejména tu dříve zapovězenou západní. Velmi populární například byly autobusové zájezdy do evropských metropolí jako Řím, Paříž nebo Londýn. V 90. letech se také začaly více rozmáhat letecké zájezdy, které postupně zlevňovaly. Češi tak začali objevovat Řecko, Egypt nebo Turecko. Všechny tyto země si mimořádně oblíbili, například letos do nich souhrnně zamířila více než polovina našich klientů. Stále populární ale bylo v devadesátkách i Bulharsko a velký zájem v té době zažívalo Chorvatsko, které se v podstatě dodnes pohybuje mezi TOP českými dovolenkovými cíli,“ uvádí Andrea Řezníčková, tisková mluvčí cestovní agentury Invia, která je na českém trhu jedničkou v oblasti prodeje dovolené přes internet.
Po revoluci konečně do zahraničí bez omezených financí
Po revoluci se podmínky pro růst cestovního ruchu významně zlepšily. S většinou turistických destinací byl brzy dojednán bezvízový styk, v roce 1997 vzlétly první charterové lety, přičemž v roce 2000 byl z Prahy vypraven historicky první přímý charterový let do exotiky, konkrétně do Thajska. Letecká doprava během let nabývala na oblibě a dnes v typech dopravy na dovolenou s přehledem vede: v roce 2019 zvolilo leteckou přepravu 83 procent klientů cestovní agentury Invia. Velkým milníkem v tuzemském cestování bylo i porevoluční zavedení volně směnitelné české koruny. „Dnešní mladé generaci jistě přijde naprosto samozřejmé, že si na zahraniční dovolenou smění tolik peněz, kolik sami chtějí. To ovšem bylo před rokem 1989 nemyslitelné. Lidé si pro cestování do zahraničí museli vyřídit takzvaný devizový příslib vydávaný Státní bankou československou, který jim určil, kolik zahraniční měny si mohou nakoupit. Nešlo samozřejmě o nijak vysoké částky, takže bylo poměrně běžné, že se lidé snažili přes hranice propašovat větší obnos korun a doufali, že peníze někde po cestě smění,“ popisuje Andrea Řezníčková.
Už žádné konzervy a paštiky: Češi dnes milují All inclusive stravování
Zejména kvůli zmíněnému omezení financí tak předrevoluční čeští turisté v zahraničí působili spíše jako chudáci. Na hotely neměli, a tak spali nejčastěji pod stanem v kempu. Šetřili i na stravě: jídlo si vozili z domu v podobě konzerv nebo paštik, případně si sami vařili na plynovém vařiči. Vlastní domácí strava během dovolených zůstala pro Čechy typická i během 90. let, jak se ale postupně naše finanční situace zlepšovala a dovolené zlevňovaly, situace se notně proměnila. „Ve stravování na dovolené dnes jasně dominuje režim All Inclusive, který například letos zvolilo 64 procent cestovatelů. Zvyšuje se i úroveň ubytování. Zatímco v devadesátkách lidé volili levné hotýlky na krajích měst typu Formule 1, v posledních letech nejčastěji poptávají čtyřhvězdičkové hotely. V roce 2019 držely ,čtyři hvězdy‘ v žebříčku ubytování 39procentní podíl,“ upřesňuje Andrea Řezníčková.
Symbolem dneška jsou i nákupy dovolených po internetu
Zatímco před rokem 1989 v tuzemsku působilo pouhých pět cestovních kanceláří, v 90. letech začaly tyto byznysy růst jako houby po dešti. Podle dostupných dat jich u nás kolem roku 2008 působilo přes 900 a maximálního počtu pak dosáhly k roku 2012, kdy bylo napočítáno 1092 aktivních CK. V posledních letech se toto číslo snižuje a podle statistik z roku 2018 se momentálně pohybuje kolem 830. Už od přelomu tisíciletí navíc lidé mohou nakupovat své dovolené pohodlně přes internet. Tento způsob si navíc velmi rychle oblíbili. Podle statistik Asociace českých cestovních kanceláří a agentur se tak například v roce 2014 celých 52 procent zájezdů prodalo právě online.
Kratší dovolená, ale vícekrát do roka
Vzhledem k tomu, jak komplikované mnohdy bylo za hranice vycestovat, si lidé před revolucí většinou užívali dovolenou delší. Podle dat České spořitelny zaujímala před rokem 1989 čtrnáctidenní dovolená největší podíl na zahraničních pobytech, a to celých 42 procent. Kolem roku 2010 činil tento podíl už jen asi 23 procent a dnes si dvoutýdenní zahraniční dovolenou dopřává jen asi 15 procent cestovatelů. Nejoblíbenější jsou v současné době naopak pobyty osmidenní, podle statistik cestovní agentury Invia je v letošním roce volilo 72 procent jejích klientů. Kratší dovolené si ovšem lidé čím dál častěji dopřávají i vícekrát do roka. Jak tedy Češi bohatnou, vzrůstá jejich zcestovalost i jejich požadavky na kvalitu nabídky a služeb. Roste také jejich reputace jakožto turistů. „Dnešní Češi platí v destinacích za vážené klienty, kteří oceňují kvalitu a nebojí se připlatit si za ni. Zároveň jsou oblíbení, umějí se ve střediscích chovat, nedělají nepořádek a nejsou hluční. Utrácejí také více peněz, hlavně za komfort, výlety, různé doplňkové aktivity, ale také suvenýry či zapůjčení automobilu,“ vyjmenovává Andrea Řezníčková.
