Díky svým ekonomickým i environmentálním benefitům jsou zelené střechy u komerčních, veřejných i rodinných staveb stále populárnější variantou. Ani jim se však nevyhýbají problémy s vlhkostí a zatékáním, které zvláště u dřevěných či hybridních konstrukcí mohou zapříčinit závažná poškození stavby. Předejít jim lze prostřednictvím systémů pro monitoring vlhkosti. Ty odhalí problém již v prvopočátku a pomohou tak majiteli vyhnout se nákladným opravám.

Zelené střechy u nás v současnosti přibývají asi třikrát rychleji než před deseti lety. Podle odhadů jejich celková rozloha již přesahuje tři miliony metrů čtverečních, což je plocha více než čtyř set fotbalových hřišť. Rostoucí obliba je logická, protože toto řešení nabízí řadu benefitů. Kromě estetiky a environmentálního hlediska je zde i možné snížení výdajů na energiích. V zimě díky izolačním vlastnostem zadržuje střecha teplo, v létě zase pomáhá objekt ochlazovat.

Pokud se objeví zatékání, je zaděláno na problém

Na ploše zelených střech, zejména intenzivních a polointenzivních, na nichž obyčejně najdeme keře i stromy, je uměle zadržován velký objem vody. To samozřejmě zvyšuje nároky na stavební provedení, použité izolační materiály, ale také uživatelskou údržbu. Správně nainstalovaná zelená střecha může zvýšit voděodolnost povrchu tím, že jej chrání před UV zářením a mechanickým poškozením. Je však důležité zmínit, že zejména plochou střechu prakticky nejde navrhnout tak, aby během svého životního cyklu neměla problém s vlhkostí.

Pokud navíc dojde k zatékání do střešní konstrukce, není vždy snadné problém ihned lokalizovat. Voda se zde nešíří podle matematických vzorců, ale v zásadě živelně vyhledává slabá místa. I menší závada tak může po delší době zasáhnout značnou část celé konstrukce. Pokud se totiž vlhkost dostane přes horní hydroizolační vrstvu, proniká dále níže k parozábraně, kde se následně hromadí. Poté dochází k její distribuci po rozhraní materiálů dál do konstrukce nebo k průsaku na nosnou konstrukci střechy. V momentě, kdy je konstrukce tvořena ze dřeva či hybridních materiálů, může po určité době dojít k její degradaci, což znamená mnohdy statisícové opravy.

Dřevo je v pořádku, vlhkost se však musí monitorovat

Zelených střech či zmiňovaných dřevěných konstrukcí, které se v soukromém i komerčním sektoru těší stále výraznější oblibě, se však rozhodně není třeba bát. Je ale důležité již v projektové přípravě mít jasno o tom, jakým způsobem bude v této části stavby monitorována úroveň vlhkosti. Vhodnou alternativou je umístění inteligentních senzorů, které dokážou potřebná data doručit v reálném čase. V momentě, kdy zaznamenají kapalnou vodu nebo se naměřené hodnoty vzdušné či hmotnostní vlhkosti v konstrukci vychýlí z optima, je majitel systémem okamžitě upozorněn. Může tak zavčas přistoupit k odstranění problému a předejít náročným opravám. Inteligentní čidla mu zároveň pomohou defekt přesněji lokalizovat.

V komerčním sektoru by v případě vícepodlažních staveb ze dřeva či kombinovaných materiálů měly být aktivní senzory vlhkosti standardem. Případné komplikace totiž zpravidla ovlivní hned několik nájemců – často velké firmy – a mohou jim způsobit nejen finanční, ale i reputační problémy. Obecně je však žádoucí myslet na aktivní monitoring vlhkosti u všech typů dřevěných staveb, včetně rodinných domů. Investice do prevence je v těchto případech zanedbatelná ve srovnání s náklady na opravu konstrukce a další boje s kondenzací či plísněmi.

Autorem komentáře je Miroslav Veselý, CEO společnosti SENZOMATIC, která se specializuje na monitoring vlhkosti a úniků vody především v dřevostavbách a na plochých střechách.