Tržby v maloobchodu během intervencí ČNB rostly. Pomohlo jim v tom především nepotravinářské zboží
Maloobchodní tržby v období intervencí České národní banky postupně rostly. Zatímco v roce 2013 byl jejich vývoj spíše kolísavý, za poslední tři roky celkově zaznamenaly více než šestnáctiprocentní růst. Pro některé maloobchodní pobočky však intervence znamenaly existenční problémy.
V období intervencí České národní banky vzrostly měsíční tržby v maloobchodu o více než šestnáct procent. Pozitivně se na tom podílely všechny klíčové složky, ovšem zatímco tržby v obchodu s nepotravinářským zbožím zaznamenaly za poslední tři roky nárůst o více než 20 %, v případě potravin byl růst pozvolnější. „Obchod s potravinami se na rozdíl od zbytku maloobchodu začal zvedat až na konci roku 2014, tedy s ročním zpožděním. V roce 2016 se stoupající trend zastavil, naopak tržby u nepotravinářského zboží v tomto období přidávaly na dynamice růstu. Navzdory tomu, že se tržby u potravinového zboží zvýšily po roce 2013, kdy byly spuštěny intervence, zůstávají blízko úrovně roku 2010,“ uvedla analytička společnosti Bossa, Michala Moravcová.
Speciální kategorii přitom tvořily e-shopy, jejichž tržby předčily veškerá ostatní odvětví. Jen v roce 2016 nechali Češi podle Asociace pro elektronickou komerci v e-shopech 98 miliard korun, meziročně tedy o 21 procent více. Podle Moravcové lze přitom jen těžko říci, jak silný vliv na růst maloobchodních tržeb mělo umělé oslabování české koruny. „Ačkoliv se tržby v maloobchodu v letech 2014, 2015 a 2016 zvýšily, nelze jednoznačně určit, do jaké míry se na tomto jevu podílely intervence a do jaké míry oživení ekonomického růstu v ČR a v Evropě.“ Jako pravděpodobnější vysvětlení se podle ministerstva průmyslu a obchodu naopak jeví ekonomická konjunktura. „Klíčovým faktorem pro vývoj tržeb obchodníků byl vývoj ekonomiky, nikoliv dílčí intervence ČNB. Konkrétně větší individuální spotřeba, která se promítla do postupného zvyšování tržeb obchodníků. Spotřebitelé mají v době konjunktury větší jistotu zaměstnaní, vyšší výdělky, a tím pádem vylepšenou náladu k utrácení, což lze dokumentovat posledním meziročním růstem tržeb obchodníků o 2,7 %,“ uvedl mluvčí resortu, František Kotrba.
Ne všichni však mají na okrajový vliv intervencí na odvětví maloobchodu stejný pohled. „Intervence se nás dotkly velmi negativně. Výrazně nám zdražilo nakupované zboží, energie, snížily se zisky a mzdy. Kvůli tomu pociťujeme velký nedostatek zaměstnanců, kteří z obchodu odcházejí pracovat do výroby, kde se mzdy naopak zvyšují. Když se k tomu přidá ještě každoroční zvyšování minimální mzdy, nutně pak dochází k tomu, že musíme zavírat prodejny, což negativně ovlivní tržby,“ uvedl předseda Družstva CBA CZ, Roman Mazák.
Ačkoliv Česká národní banka oznámila ukončení intervencí k 6. dubnu, družstvo má na celou věc odlišný pohled. „ČNB stále drží nakoupenou zahraniční měnu, intervence tedy z našeho pohledu stále trvají. Tento krok sice podporuje průmysl, významně ale poškozuje český tradiční maloobchod. Pokud má probíhat ze strany státu regulace, neměla by znevýhodňovat určitou část podnikatelů. Snad nastane zlepšení, až banka eura prodá a intervence definitivně skončí,“ doplnil Mazák.
Vývoj maloobchodních tržeb po konci intervencí poodhalí až následující měsíce, podle Kotrby je však vyhlídka příznivá. „Pokud se v ČR udrží současný hospodářský růst, nízká nezaměstnanost a růst mezd, pak se tyto atributy pozitivně projeví v maloobchodních tržbách,“ řekl. Příznivou předpověď potvrdila i Moravcová, české ekonomice by se podle ní mělo dařit i v příštím roce. „Domácnosti budou disponovat většími finančními zdroji, což by mělo být zdrojem růstu tržeb v maloobchodu,“ uzavřela analytička.
